ÚvodAktuality#světovéČesko a Ďáblova bible: jak rychle dokáže psát satan?
Kultura

#světovéČesko a Ďáblova bible: jak rychle dokáže psát satan?

  • 27. prosince 2020
Zrod bible nemusí neprovázet šustění andělských křídel a bohulibé úmysly. Vznik Ďáblovy bible provází podivný příběh čpící hříchem, sírou a pekelnými plameny: psal ji mnich, ale slova mu prý diktoval ďábel. Čertovský spoluautor se dokonce v knize zvěčnil; stránku s jeho vyobrazením znají dokonce i ti, kteří toho o Ďáblově bibli zas tak moc neví.

Dvě útočiště Ďáblovy bible: benediktinský klášter v Broumově a Královská knihovna ve Stockholmu

Benediktinský klášter v Broumově
Královská knihovna ve Stockholmu
Ačkoli Ďáblovu bibli provází řada pochybností a bylo o ní napsáno mnohonásobně víc stránek, než kolik jich sama má (mimochodem, je jich 640), o místě jejího vzniku se historici nedohadují. Dějištěm měl být někdy během 13. století benediktinský klášter v Podlažicích, vesnici, která je dnes částí Chrasti u Chrudimi ve východních Čechách. Více méně to potvrzuje nekrologium v Ďáblově bibli, které připomíná jména zemřelých mnichů podlažického kláštera.
 

Ďábel v klášteře

Benediktini byli přičinliví, pilní a známí tím, že s mimořádnou péčí zvelebovali okolí svých klášterů. Jejich den začínal mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní a až do večera se pak podle hesla Ora et labora – modli se a pracuj – střídaly modlitby a těžká fyzická práce. Hříchy se tehdy tvrdě trestaly a právě jednomu z podlažických mnichů hrozilo zazdění zaživa; údajně proto, že se nechal zatáhnout do satanských rituálů a černé magie.

Aby se vyhnul trestu, muž slíbil, že za jedinou noc napíše za jedinou noc největší knihu, shrnující celé tehdejší vědění a všechny vědomosti světa, vlastně knihovnu lidstva v jediné knize. Pustil se do díla, ale už o půlnoci bylo jasné, že je to nadlidský úkol. Zavolal si tedy na pomoc ďábla a společně do rána dílo dokončili.
 

Codex gigas

Co o Ďáblově bibli zvané Codex gigas víme? Všechno, co se dá změřit, zvážit a zjistit moderními vědeckými metodami. Největší rukopisná kniha světa má vskutku gigantické rozměry 920×505×220 milimetrů. Je psaná latinsky a zdobí ji bohaté barevné iluminace a iniciály, často přes celou výši stránky. Úchvatné jsou i složité spirálovité lemy, zdobené květinovými výhonky.

Původně obsahovala 320 pergamenových listů s rozměry 890×490 milimetrů, ale osm listů bylo vyříznuto a nenávratně se ztratily. Kniha je svázaná v dřevěných deskách potažených světlou kůží a s kovovým zdobením a váží 75 kilogramů.

Největší záhady? Ďáblova bible není jen jedinečně dochovaná klasická ukázka románského knižního umění, ale fascinující je i její jednotný styl. Písmo se až na pár výjimek, psaných jinou rukou, téměř od začátku až do konce nemění, neprojevuje se na něm ani stárnutí písaře (pokud bychom vycházeli z legendy o jediném autorovi), ani nemoci, počasí či nálady. Přitom kdyby dávný písař denně napsal jeden sloupec, tedy 106 řádek, a pracoval šest hodin denně šest dní v týdnu, dokončil by celý rukopis asi za pět let. Další háček představuje materiál: odhaduje se, že na výrobu potřebného pergamenu by byla potřeba kůže ze 160 oslů či mezků, což bylo pro venkovský klášter na počátku 13. století nepředstavitelné množství.
 

Bible na cestách

Ať už Codex gigas stvořil člověk nebo ďábel, čekaly knihu zajímavé osudy. V Podlažicích prokazatelně byla v roce 1229, kdy končí veškeré záznamy o životě benediktinské komunity. Klášter sice zanikl až v roce 1421, kdy jej zničili husité, ale zřejmě v roce 1245 kniha odcestovala jako zástava do cisterciáckého kláštera v SedlciKutné Hoře. V roce 1295 Ďáblovu bibli znovu odkoupili benediktini pro břevnovský klášter a za husitských nepokojů ji převezli do dobře opevněného kláštera v Broumově. Tam přečkala husitské války i zničení podlažického kláštera, ale roku 1594 ji broumovští benediktini darovali císaři Rudolfovi II. do jeho uměleckých sbírek. Na Pražském hradě kniha zůstala i po císařově smrti, až do osudného léta roku 1648.
 

Kniha pro královnu

V červenci 1648, na samém konci třicetileté války, Prahu a Pražský hrad obsadili švédští žoldáci generála Königsmarka. Místo drancování a loupení ale pečlivě balili různé cennosti v čele se sbírkami rudolfínské Kunstkamery, respektive toho, co v nich po Rudolfově smrti v roce 1612 zbylo. Příkaz k jejich převozu do Švédska vydala osobně královna Kristina, jedna z nejvzdělanějších žen tehdejší Evropy. Mezi všemi starožitnostmi, uměleckými předměty a rozmanitými kuriozitami byl i Codex Gigas.

Válečné trofeje putovaly do Švédska většinou v sudech a v bednách vystlaných slámou, na vozech a pak na lodích. Stejný osud tehdy sdílely stříbrné rakve Pernštejnů z kláštera v Doubravníku, nejcennější kousky zámecké knihovny Dietrichštejnů z Mikulova, knihy z jezuitské knihovny v Olomouci, knihovna královopolského kláštera a další. Cestou přes moře se některé lodě potopily, většina však doplula do cíle. Nejznámější knihou z této kořisti je právě Ďáblova bible.

Královna si ji nade vše považovala: již v roce 1650 figurovala na prvním místě v katalogu jejích sbírek. Vzácná kniha měla namále v roce 1697, kdy tak tak přežila požár královského paláce ve Stockholmu: z okna třetího poschodí ji vyhodili na poslední chvíli, což dodnes připomínají prasklé dřevěné desky.
 

Česká stopa

Ďáblova bible je dodnes uložena v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se ji nepodařilo získat zpět. Ostatně ve vztahu k Čechům byli Švédové na svou Djävulsbibeln zvlášť opatrní: teprve na přelomu 18. a 19.století ji mohl spatřit Josef Dobrovský, jeden z nejvýznamnějších českých učenců, osvícený přírodovědec a filolog, přezdívaný modrý abbé. Jeho návštěva údajně podnítila švédské historiky, aby se knihou začali zabývat důkladněji, což vedlo k odhalení zašlého zápisu o prodeji knihy roku 1295 břevnovskému klášteru. Český původ byl potvrzen, autorství ale zůstalo nejasné.

Od 17. století kniha opouštěla Švédsko jen výjimečně: například v roce 1970 byla zapůjčena do Metropolitního muzea v New Yorku, krátce byla vystavena v Berlíně a od září 2007 do března 2008 přicestovala na výstavu v pražském Klementinu. Česká vláda tehdy slíbila, že vzácná válečná kořist se vrátí do Švédska a vyloučila, že by si Češi chtěli bibli ponechat.
 

Nejtajemnější kniha světa: Voynichův rukopis

Možná je Ďáblova bible obestřená tajemstvím, ale titul nejzáhadnější knihy světa patří jinému dílu: Voynichovu rukopisu, napsanému neznámým jazykem a písmem. Ačkoli je kniha pojmenovaná po Wilfridu Michaelu Voynichovi, americkém obchodníkovi polsko-litevského původu, který text získal v Itálii v roce 1912, stopa míří do českých zemí. Prvním doloženým vlastníkem rukopisu totiž byl alchymista Georgius Barschius (Jiří Bareš), žijící na počátku 17. století v Praze. Nyní je kniha majetkem americké Yaleovy univerzity.

Právě univerzitní experti určili přibližné stáří Voynichova rukopisu: tajemné dílo podle nich vzniklo někdy mezi roky 1405 až 1438. To vyvrátilo všechny dosavadní dohady, kdo že je jeho autorem: rozhodně nejde o vědecký spis Rogera Bacona, dětský deník Leonarda da Vinciho či podvrh alchymisty Edwarda Kellyho. Záhadou zatím zůstává i obsah: v rukopisu jsou například zakreslené rostliny, které nikdy nikdo nespatřil.

O rozluštění textu, případně v něm skryté šifry, se pokoušely už desítky vědců i laiků. Téměř každý rok proletí světem zpráva, že nejzáhadnější kniha světa konečně vydala svá tajemství, ale zatím se nepovedlo rukopis spolehlivě přeložit, natož pak určit autora a důvod, proč fantastické dílo vzniklo.
 

Pětkrát o Ďáblově bibli

  • Je-li Ďáblova bible společným dílem mnicha a satana, je škoda, že v knize je obrázek jen jednoho z nich. Nejznámější výjev celé knihy je na straně 290 a vyobrazuje čerta opravdu netradičně.
  • Kdyby Codex gigas psal skutečně ďábel, musel by tak činit s notným sebezapřením. Kniha totiž obsahuje opisy celé Bible, Kosmovy kroniky, kalendárium, seznam podlažického bratrstva a různé náboženské traktáty. Na druhou stranu v ní lze najít řadu světských textů, například zaklínadla. Nápadně chybí návod k vymítání ďábla, ačkoli benediktini exorcismus prováděli.
  • podlažického kláštera zbylo jen málo: Codex Gigas, gotická křtitelnice (dnes umístěná v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové) a také kámen, který posloužil jako jeden ze základních kamenů v Národním divadle v Praze.
  • Na místě, kde stával podlažický klášterní kostel, později vyrostl barokní kostel sv. Markéty, ale jinak je místo zvané Na Klášterách pusté. Zaniklé klášterní budovy stávaly jižně od kostela na dnes prázdné ploše.
  • Tajemství Ďáblovy bible se věnuje stálá expozice Městského muzea v Chrasti. V hlavní centrální vitríně je kopie bible, velikostí odpovídající originálu, k vidění jsou i fragmenty klášterního zdiva.
Zámek Chrast u Chrudimi – sídlo městského muzea Kultura

Zámek Chrast u Chrudimi – sídlo městského muzea

Původně renesančně stavěný mezi lety 1579 a 1605 Albrechtem Slavatou z Chlumu a po něm Markétou Berkovou, rozenou Trčkovou, od roku 1664 letní rezidence královéhradeckých biskupů, přestavěný a doplněný dalšími barokními křídly v letech 1721 – 1731 a kolem roku 1742.

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera Památky

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Národní knihovna České republiky Kultura

Národní knihovna České republiky

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Městské muzeum Chrast – výstavy a poučení v někdejší rezidenci královéhradeckých biskupů Kultura

Městské muzeum Chrast – výstavy a poučení v někdejší rezidenci královéhradeckých biskupů

Stálé expozice obsahují geologii a paleontologii, archeologii a historii zámku a podlažického kláštera, zajímavostí je model KODEXU GIGAS, jehož originál je uložen ve Švédsku.

Další aktuality

V Králíkách se chystá akce Cihelna 2025

Králická pevnostní oblast je pojem, zvlášť koncem srpna, kdy se tu koná Cihelna, vzpomínková akce zaměřená na oživenou vojenskou historii a vojenskou techniku. Příznivci vojenské techniky se mohou těšit na pátek a sobotu 15. a 16. srpna 2025, kdy se Cihelna bude konat v prostoru u Vojenského muzea Králíky. Letos se zaměří na připomenutí pokračovací války „Jatkosota“ a laponskou válku „Lapin Sota“ z let 1941 až 1945.
12. srpen 2025 16:00
Památky, Pardubický kraj

Čas pro neobyčejné zážitky aneb Zažít Martinů v Poličce

Již potřetí se ve druhé polovině srpna koná víkendový festival hudby a tvořivé zábavy Zažít Martinů, který nabízí pestrý program pro milovníky klasické hudby i laiky. Zakládá si na tom, že nabízí možnost prožít hudbu různým způsobem a je určený všem věkovým kategoriím – dospělým, ale i malým dětem. Zažít Martinů! můžete od pátku 15. do neděle 17. srpna 2025. Uvidíte zručné řemeslníky, umělce i hudebníky. Nenechte si ujít nic z toho, co pro vás místní organizace a spolky připravily a vydejte se na netradiční putování za dobrodružstvím a zábavou!
12. srpen 2025 12:00
Památky, Pardubický kraj

Veselý Kopec zve na víkendový program zaměřený na dožínkové obyčeje

V sobotu 9. srpna 2025 bude na Veselém Kopci u Hlinska od 9:00 do 17:00 hodin připraven program nazvaný Jak se dříve hospodařilo aneb Cesta k dožínkovému věnci, který představí nejen ukázky tradičního zpracování zemědělských plodin na vesnici, ale také dožínkové obyčeje. Těšit se můžete i na dožínkový průvod, který pomocí dobových pramenů představí dožínkové zvyky a obyčeje. Koná se v 10:00, 13:00 a 14:30 hodin.
6. srpen 2025 15:00
Památky, Pardubický kraj

10 tipů na návštěvu elektrárny

Víte, jakými různými způsoby se v České republice vyrábí elektrická energie? Inspirujte se některým z našich tipů a vydejte se poznat zařízení, která zásobují naše domovy elektřinou. Otevřena jsou pro vás nejrůznější návštěvnická centra, pořádají se noční i denní prohlídky a na jedné z elektrárenských věží dokonce objevíte nejvyšší vyhlídkový ochoz v ČR!
5. srpen 2025 12:51
Zážitky, Pardubický kraj

Mladějov zažije bojové vzpomínkové oslavy památky padlých za Světové války

Vzpomínkové oslavy památky padlých za Světové války Mladějov-Blosdorf 1915 proběhnou v sobotu 23. srpna v Mladějově. Připraven je celodenní dobový program pro širokou veřejnost za účasti 300 účinkujících v historických uniformách a dobové atrakce. Součástí akce je také bojová ukázka. A v sobotu bude v provozu i parní dráha.
5. srpen 2025 10:48
Zážitky, Pardubický kraj

Na cestách po stopách Jiřího z Poděbrad zavítejte na nedobytný hrad Litice

Příběh hradu Litice se začal psát ve 2. polovině 13. století, období jeho největší slávy a strategického významu jsou ale nerozlučně spjaty s Jiřím z Poděbrad. Panovník zde nechal provést rozsáhlé a nákladné úpravy. Tehdy už existující jádro zásadně rozšířil, aby posílil jeho obranyschopnost. Litice se tak staly jednou z nejobávanějších tvrzí své doby, zvláště v časech, kdy Jiří čelil hrozbám ze strany uherského krále Matyáše Korvína. Hrad si svou pověst nedobytné pevnosti uchoval po staletí a nikdy nepodlehl, i když se ho nepřátelská vojska dvakrát pokusila zlomit.
3. srpen 2025 10:12
Památky, Pardubický kraj

Tvrz Bouda a Hůrka zvou o víkendu na oživené prohlídky

Tvrze Bouda a Hůrka chystají na sobotu 2. a neděli 3. srpna 2025 program Oživená tvrz. Sobota bude patřit tvrzi Hůrka, neděle pak Boudě. Každý návštěvník tvrze dostane menší dárek, větší dárek dostane návštěvník, který přijde oblečen v dobovém oblečení. Vojenské muzeum Králíky nabízí v sobotu víkendové jízdy v BVP. Na prohlídku se s vlastní baterkou můžete vydat po oba dva dny také do objektu K-S 12b "Utržený".
1. srpen 2025 14:00
Památky, Pardubický kraj

Zámek Pardubice ožívá emocemi i smíchem: divadelní festival Pernštejn(l)ove slaví jubileum!

Divadelní festival v srdci Čech, hry o lásce, vztazích a vášních – nabídne festival pod širým nebem Pernštejn(l)ove 2025. 10. ročník festivalu, který ve dnech 29. 7. – 2. 8. 2025 pořádá Východočeské muzeum v Pardubicích na pardubickém zámku, uvede inscenace, které se dotýkají lásky a vztahů – mnohé z nich získaly ocenění na divadelních festivalech.
29. červenec 2025 13:00
Kultura, Pardubický kraj