Z
Krušných hor se vynálezy a inovace v oblasti báňských a hutních technologií úspěšně rozšířily do celého světa. Dokládá to i
příběh jáchymovského tolaru, z něho se vyvinulo celoevropské platidlo a dal název i americkému dolaru. Hlavně ale díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a nakonec uranu vznikla v Krušných horách
jedinečná hornická krajina s historickými montánními památkami nad zemí i pod zemí a také se spoustou
malebných hornických městeček.
V roce 2019 se
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří zaslouženě dočkal zápisu na
Seznam světového dědictví UNESCO. Co stojí za vidění a kam si můžete naplánovat výlet? Českou část reprezentují
Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná,
Rudá věž smrti u Ostrova,
Hornická krajina Krupka a
Hornická krajina Mědník.
Jáchymov: stříbro, radium a tolary
Jen málo měst na světě sehrálo v rozvoji hornictví a hutnictví tak zásadní roli jako
Jáchymov. Záhy po svém založení v roce 1516 se stal
nejvýznamnější oblastí těžby stříbra v Krušných horách, v Evropě i ve světě. Možná jste už slyšeli o
De re metallica libri XII aneb Dvanácti knihách o hornictví, jejichž autorem byl jáchymovský městský lékař Georgius Agricola. Shrnutí veškerých dosavadních znalostí o hornictví, metalurgii, mineralogii a ložiskové geologii během příštích staletí vyšlo ve 33 dalších vydáních a v 11 jazycích a po staletí se používalo jako učebnice montánních věd. V roce 1716 v
Jáchymově vzniklo první státní hornické učiliště na světě, které se stalo modelem pro vznik obdobných školských zařízení v habsburské monarchii i jinde v Evropě, a po objevu radia a polonia mělo město až do první světové války na výrobu radia světový monopol.
Staré stříbro i moderní radon
Montánní jáchymovské památky reprezentuje například
stará královská mincovna, kde se od roku 1519 razily stříbrné jáchymovské tolary. Mezi zpřístupněné památky na těžbu stříbrných i uranových rud patří
štola č. 1, kde jedna z bočních chodeb protíná stříbronosnou žílu Evangelist. Štola je součástí
naučné stezky Jáchymovské peklo, věnované politickým vězňům komunistického režimu. Nedaleko můžete navštívit
areál bývalého vězeňského pracovního tábora Svornost a prohlédnout si
důl Svornost. Je držitelem několika rekordů: jde o
nejstarší jáchymovský důl,
nejdéle fungující důl ve střední Evropě a
první důl na světě na těžbu radia. Těžilo se tu stříbro, později kobalt, arsen, nikl, bismut a v nedávné době uran. Nyní se v něm nachází zdroj léčivých radonových vod pro
Léčebné lázně Jáchymov, které příležitostně nabízejí prohlídky nejvyššího patra podzemí. Mimochodem, ve dvanácti patrech je vyraženo přes sto kilometrů chodeb. A pokud se chcete dozvědět víc o radonu, pomůže vám
radonová naučná stezka.
Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná
V okolí
Abertam,
Horní Blatné a
Božího Daru narazíte na řadu stop po rýžování a hlubinné těžbě cínových rud. Pozoruhodné jsou zejména
Vlčí jámy na Blatenském vrchu, rozsedliny které vznikly propadnutím stropů podzemních vytěžených komor,
důl Červená jáma a
podzemí dolu Mauritius na Hřebečné. Skvělý výlet nabízí dodnes funkční, téměř 13 km dlouhý
Blatenský vodní příkop, vybudovaný v 16. století jako přivaděč vody pro cínové doly kolem Horní Blatné. Za vidění stojí i samotná Horní Blatná, renesanční město vybudované doslova na zelené louce. Nenechte si ujít ani zdejší
muzeum s expozicí těžby cínu – ostatně Horní Blatná byla jediným horním městem v Krušných horách, které vzniklo kvůli těžbě jiných než stříbrných rud.
Rudá věž smrti
Dobu masivní těžby uranové rudy připomíná
Rudá věž smrti u Ostrova. Areál, jehož dominantou je
sedmipatrová věž z červených cihel, sloužil v letech 1951–1956 jako ústřední úpravna a třídírna uranové rudy vytěžené nejen na
Jáchymovsku, ale i v dalších uranových revírech tehdejšího Československa. Poslední částečně zachované zařízení na úpravu uranové rudy v
Krušných horách bylo svědkem utrpení politických vězňů, vězněných v padesátých letech 20. století v jáchymovských táborech nucených prací. Rudá věž smrti patřila k nejnebezpečnějším pracovištím: do bezprostředního styku s radioaktivním materiálem se lidé dostávali bez jakýchkoli ochranných pomůcek.
Hornické památky u Krupky
Zápisu mezi památky UNESCO se dočkala také
nejstarší cínová hornická oblast v Krušných horách kolem
Krupky se
štolou Starý Martin. Ta paradoxně patří k nejmladším důlním dílům; dokumentuje totiž dobývání cínových a wolframových rud ve druhé polovině 19. a ve 20. století. Mnohem staršího data jsou důlní revíry
Steinknochen severně od Krupky anebo revíry
Knötel a
Preisselberg na
Komáří hůrce. Nenechte si ujít ani prohlídku samotné Krupky: dochovala se tu řada památek, vedle
středověkého hradu je tu několik kostelů,
zřícenina prastarého hornického kostela sv. Prokopa nebo historické měšťanské domy, na výlet se můžete vydat po
Hornické stezce.
Štoly na Měděnci a major Zeman
Poslední zastávkou na české straně pohoří je
Měděnec a
hornická krajina na vrchu Mědník. Na jeho úbočí lze najít pozůstatky asi osmdesáti větších i menších štol a jam z 15. až 19. století, dokládajících různé způsoby těžby železných a měděných rud, a především
přístupné štoly Země zaslíbená a
Marie Pomocná se zachovanými doklady ruční ražby a rozšiřování podzemních prostor pomocí metody sázení ohněm. Na vrcholku Mědníku si všimněte
barokní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1674. Pozná ji každý, kdo viděl třeba jediný díl seriálu Třicet případů majora Zemana, protože se objevuje hned v úvodní znělce.
Hornická zastavení na německé straně hor
Co nabízí fandům hornických památek
Saské Krušnohoří? Je toho víc než dost, protože podobně jako na české straně každá ze sedmnácti oceněných lokalit nabízí více míst – namátkou
technická a hornická muzea, přístupné doly, plavební kanály, turistické trasy i cyklostezky. Takže tedy:
- Hornická krajina Altenberg-Zinnwald mapuje nejvýchodnější ze všech historických důlních revírů v saské části Krušných hor. Úzkou souvislost s těžbou cínu v Cínovci má i městečko Lauenstein, na tamním zámku sídlí Východokrušnohorské muzeum.
- Altenbergu zve k prohlídce například Hornické muzeum a hornická naučná stezka Altenberská pinka. Je tu i prohlídkový důl Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald.
- Hornická krajina u dolu Himmelfahrt Fundgrube nabízí přehlídku zajímavých důlních staveb, hornickou stezku nebo výstavu minerálů a důlních modelů Technické univerzity Bergakademie v dolu Reiche Zeche.
Přístupné doly, stezky a hornická či mineralogická muzea nabízejí rovněž hornické krajiny Freiberg, Hoher Forst, Schneeberg, Annaberg-Frohnau, Pöhlberg, Buchholz, Ehrenfriedersdorf, Eibenstock, Rother Berg, komplex vycezovací hutě Grünthal a hornická krajina těžby uranové rudy.- Zajímavou kuriozitou je původní koňský žentour, rekonstruovaný podle dobového zobrazení u Rudolfova šachty v hornické krajině Lauta.
- Klesající výnosy z těžby stříbrných rud začalo už v 16. století částečně vyrovnávat dobývání rud kobaltu, které se později začaly využívat k výrobě modré barvy. Mezi památky UNESCO tak patří Schindlerova továrna na modrou barvu, kterou v roce 1650 založil Erasmus Schindler. V posledním kompletně dochovaném zařízení svého druhu se barvy vyrábějí dodnes a Schindlerova továrna tak je jedním z nejstarších (a stále funkčních) závodů na výrobu barev na světě. V okolí si prohlédnete třeba důl St. Anna am Freudenstein nebo Schneeberský plavební kanál s domkem voraře.
Krásu horních měst poznáte třeba v historických centrech Freibergu či Marienbergu.- Pozdně středověké stříbrné doly v Dippoldiswalde vznikly během 12. a 13. století; archeologické nálezy ze šachet objevených vně a částečně i uvnitř středověkého města mapuje muzeum na zámku Dippoldiswalde, lákavým cílem je úzkokolejka Weißeritztalbahn Freital-Dippoldiswalde.