Vrch Mědník je 910 metrů vysoká hora nedaleko Klášterce nad Ohří. V minulosti se zde hojně těžila železná ruda, takže samotný vrch je doslova prošpikován štolami. Pod jižním svahem hory se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec.
Vrchol Mědník (910 m) v
Krušných horách určitě pozná každý, kdo viděl alespoň jeden díl seriálu o
majoru Zemanovi – objevuje se totiž hned
v úvodní znělce. Na svazích hory jsou dodnes patrné pozůstatky středověkého dolování. Na vrcholu dal František Julius, vévoda z Sachsen-Laenburgu v roce 1674 postavit
kapli Neposkvrněného početí panny Marie.
Samotný vrch je doslova prošpikován štolami po těžbě železné rudy – je zde na
70 větších i menších štol a jam z 15. až 19. století, po nichž tu zbyly převážně zasutá ústí, trychtýřovité pinky a odvaly. Nejcennějším územím z historického hlediska je zhruba
stometrové pásmo zdvojených šachet se společným odvalem na severovýchodním a východním svahu kopce pocházející pravděpodobně
z přelomu 15. a 16. století. Podzemí Mědníku je v současnosti přístupné dvěma historickými štolami –
Marie Pomocná a Země zaslíbená, s velmi dobře zachovanými doklady ruční ražby a rozšiřování podzemních prostor
pomocí metody sázení ohněm. Těžba měděných rud byla zastavena společně se vitriolovým závodem až v roce 1860.
Nádherný kruhový rozhled
Dominanta bývalé hornické osady Měděnec nabízí výborný rozhled. Na severní straně nelze přehlédnout
Velký Špičák, východněji se rozkládá
údolní nádrž Přísečnice s Jelení horou. Východně a severovýchodně stojí na hřebeni
Krušných hor více než
dvacet nově vybudovaných větrných elektráren. Jihovýchodním směrem lze vidět západní část Podkrušnohorské pánve s komíny elektráren, doly, ale také plochu
Nechranické přehrady a v údolí
Ohře ležící města
Klášterec nad Ohří a
Kadaň. Pohled jižním směrem skýtá výhled na Měděnec a níže údolí Ohře od Perštejna po Klášterec. Za řekou se vypínají ležící
hřebeny Doupovských hor. Západním směrem leží vrcholy Meluzína, Klínovec a Fichtelberg.
Na závěr ještě malá zmínka k jinému českému filmu.
Ústav, který vyhořel a stal se inspirací pro film Filipa Renče „
Requiem pro panenku“ byl ve skutečnosti právě v obci Měděnec.