Nekorunovaným králem
šumavských jezer je
Černé jezero, s rozlohou 18,47 ha a hloubkou 39,8 m největší a nejhlubší.
Jméno dostalo podle černé hladiny způsobené odrazem okolních lesů a také bezmála deset metrů vysoké vrstvy kalu; ten má na svědomí pyl z okolních jehličnanů, který se na dně jezera ukládá po statisíce let. Díky minimu slunečního světla se leckomu zdá, že jezero je opravdu černočerné jako tma, ale nebývalo vždy Černé: v minulosti se mu říkalo také Bystřické, Železnorudské či Dešenické.
Černé jezero a dlouhý výlet Královským hvozdem
S nadmořskou výškou 1 008 m je
Černé jezero paradoxně nejníže položené ze všech šumavských jezer a ze všech pěti na české straně Šumavy je také nejlépe dostupné. Ať už sem jdete pěšky nebo jedete na kole či autem, nejbližším výchozím bodem je
Špičácké sedlo mezi
Hojsovou Stráží a
Špičákem. Je tu velké parkoviště s dalšími službami a k jezeru vás dovede přibližně tři kilometry dlouhá asfaltka, vedená společně s
naučnou stezkou prakticky po vrstevnici. Rodiny s dětmi mohou využít
hravou Datlíkovu stezku či
stezku Po stopách zajíce.
Pokud se nemusíte vracet do Špičáckého sedla třeba k autu, nevracejte se, byla by to škoda. Od Černého jezera totiž můžete dál pokračovat úbočím
Královského hvozdu po červené turistické značce a cyklotrase 2055 k
vodopádu Bílá strž a dál třeba až do
Svaté Kateřiny u Nýrska. Pro koho by 24 kilometrů dlouhá trasa byla příliš náročná, může na řadě míst odbočit a sestoupat z kopců třeba do Hamrů anebo k
vodní nádrži Nýrsko.
Čertovo jezero
Při pohledu na mapu leckoho napadne spojit výlet k
Černému jezeru s nedalekým
Čertovým jezerem. Leží na jihovýchodním úbočí Jezerní hory v nadmořské výšce 1 030 metrů a jeho jméno bývá odvozováno od podivně temné hladiny, která prý působila tísnivým dojmem. Vztahovalo se k němu také místní lidové přísloví, které si můžete na místě ověřit: Jsou-li mlhy nad jezerem, sprchne ještě před večerem.
Obě jezera mají díky geografické blízkosti leccos společného – například přírodní rezervaci, kterou kolem obou jezer již v roce 1911 zřídil tehdejší majitel panství Hohenzollern. Od Černého jezera se Čertovo jezero ovšem liší jedním podstatným detailem: vodu z něj totiž odvádí Jezerní potok do Železného potoka, který dál ústí do řeky Regen a ta se vlévá do Dunaje, takže Čertovo jezero patří k úmoří Černého moře, zatímco vody Černého jezera odtékají do moře Severního. Pokud se proto od Černého jezera vydáte po sice značené, ale úzké a kamenité cestě k Čertovu jezeru, v sedle mezi Jezerní horou (1 343 m) a Malým Špičákem (1 159 m) překročíte
hlavní evropské rozvodí. Od nej pokračuje pohodlnější cesta převážně přes pařezy a kořeny vzrostlých stromů až k rozcestí u Jezerního potoka a následně k Čertovu jezeru.
Gosh, poklad skrytý v lesích Arménie
Kdo se někdy vydal za dobrodružstvím do Arménie, možná se zatoulal ke klášteru
Goshavank. Na přelomu 12. a 13. století patřil k nejvýznamnějším v zem; jeho představeným byl
středověký učenec Mkhitar Gosh (1130–1213), na jehož počest klášter dodnes nese jeho jméno. A nejenom klášter: pod ním se rozkládá
vesnička Gosh a o necelé tři kilometry dál v horských lesích buků, dubů a habrů leží stejnojmenné jezero.
Kláštery vysoko v kopcích jsou pro Arménii typické podobně jako
chačkary, kamenné stély s bohatou ornamentální výzdobou. Takzvané vyšívané kameny můžete vidět i v Goshavanku, který stojí v nadmořské výšce 1 220 metrů, malebné jezero se rozlévá v prohlubni na horském svahu o více než 200 metrů výš. Když se na něj podíváte z výšky, nepřipomene vám jezerní poklady naší
Šumavy?