ÚvodAktuality#světovéČesko a krásná jezera: Černé, Čertovo a Gosh
Příroda

#světovéČesko a krásná jezera: Černé, Čertovo a Gosh

  • 18. dubna 2020
Kdo se někdy toulal Arménií a poznal kouzelnou nedotčenou krajinu národního parku Dilijan, možná navštívil i jezero Gosh. Podobné přírodní poklady najdete i u nás, například ledovcová jezera Šumavy. S jezerem Gosh má leccos společné to nejznámější, Černé.

Černé jezero je největší ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v České republice

Černé jezero
Gosh
Nekorunovaným králem šumavských jezer je Černé jezero, s rozlohou 18,47 ha a hloubkou 39,8 m největší a nejhlubší.

Jméno dostalo podle černé hladiny způsobené odrazem okolních lesů a také bezmála deset metrů vysoké vrstvy kalu; ten má na svědomí pyl z okolních jehličnanů, který se na dně jezera ukládá po statisíce let. Díky minimu slunečního světla se leckomu zdá, že jezero je opravdu černočerné jako tma, ale nebývalo vždy Černé: v minulosti se mu říkalo také Bystřické, Železnorudské či Dešenické.
 

Černé jezero a dlouhý výlet Královským hvozdem

S nadmořskou výškou 1 008 m je Černé jezero paradoxně nejníže položené ze všech šumavských jezer a ze všech pěti na české straně Šumavy je také nejlépe dostupné. Ať už sem jdete pěšky nebo jedete na kole či autem, nejbližším výchozím bodem je Špičácké sedlo mezi Hojsovou Stráží a Špičákem. Je tu velké parkoviště s dalšími službami a k jezeru vás dovede přibližně tři kilometry dlouhá asfaltka, vedená společně s naučnou stezkou prakticky po vrstevnici.  Rodiny s dětmi mohou využít hravou Datlíkovu stezku či stezku Po stopách zajíce.

Pokud se nemusíte vracet do Špičáckého sedla třeba k autu, nevracejte se, byla by to škoda. Od Černého jezera totiž můžete dál pokračovat úbočím Královského hvozdu po červené turistické značce a cyklotrase 2055 k vodopádu Bílá strž a dál třeba až do Svaté Kateřiny u Nýrska. Pro koho by 24 kilometrů dlouhá trasa byla příliš náročná, může na řadě míst odbočit a sestoupat z kopců třeba do Hamrů anebo k vodní nádrži Nýrsko.
 

Čertovo jezero

Při pohledu na mapu leckoho napadne spojit výlet k Černému jezeru s nedalekým Čertovým jezerem. Leží na jihovýchodním úbočí Jezerní hory v nadmořské výšce 1 030 metrů a jeho jméno bývá odvozováno od podivně temné hladiny, která prý působila tísnivým dojmem. Vztahovalo se k němu také místní lidové přísloví, které si můžete na místě ověřit: Jsou-li mlhy nad jezerem, sprchne ještě před večerem.

Obě jezera mají díky geografické blízkosti leccos společného – například přírodní rezervaci, kterou kolem obou jezer již v roce 1911 zřídil tehdejší majitel panství Hohenzollern. Od Černého jezera se Čertovo jezero ovšem liší jedním podstatným detailem: vodu z něj totiž odvádí Jezerní potok do Železného potoka, který dál ústí do řeky Regen a ta se vlévá do Dunaje, takže Čertovo jezero patří k úmoří Černého moře, zatímco vody Černého jezera odtékají do moře Severního. Pokud se proto od Černého jezera vydáte po sice značené, ale úzké a kamenité cestě k Čertovu jezeru, v sedle mezi Jezerní horou (1 343 m) a Malým Špičákem (1 159 m) překročíte hlavní evropské rozvodí. Od nej pokračuje pohodlnější cesta převážně přes pařezy a kořeny vzrostlých stromů až k rozcestí u Jezerního potoka a následně k Čertovu jezeru.
 

Gosh, poklad skrytý v lesích Arménie

Kdo se někdy vydal za dobrodružstvím do Arménie, možná se zatoulal ke klášteru Goshavank. Na přelomu 12. a 13. století patřil k nejvýznamnějším v zem; jeho představeným byl středověký učenec Mkhitar Gosh (1130–1213), na jehož počest klášter dodnes nese jeho jméno. A nejenom klášter: pod ním se rozkládá vesnička Gosh a o necelé tři kilometry dál v horských lesích buků, dubů a habrů leží stejnojmenné jezero.
Kláštery vysoko v kopcích jsou pro Arménii typické podobně jako chačkary, kamenné stély s bohatou ornamentální výzdobou. Takzvané vyšívané kameny můžete vidět i v Goshavanku, který stojí v nadmořské výšce 1 220 metrů, malebné jezero se rozlévá v prohlubni na horském svahu o více než 200 metrů výš. Když se na něj podíváte z výšky, nepřipomene vám jezerní poklady naší Šumavy?
 
Naučná stezka Špičák – Černé jezero Příroda

Naučná stezka Špičák – Černé jezero

Nenáročná trasa vás provede po zpevněné komunikaci z parkoviště Špičácké sedlo až k Černému jezeru se zaměřením na přírodovědu, využití vodní energie a historii.

Čertovo jezero – jediné šumavské jezero náležící k povodí Dunaje Příroda

Čertovo jezero – jediné šumavské jezero náležící k povodí Dunaje

Pověstmi opředené Čertovo jezero ledovcového původu leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory, poblíž Železné Rudy. Jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje.

Černé jezero na Šumavě – největší přírodní jezero České republiky Příroda

Černé jezero na Šumavě – největší přírodní jezero České republiky

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Prášilské jezero Příroda

Prášilské jezero

Vydejte se poznat jedno z pěti šumavských jezer ledovcového původu, Prášilské jezero. Jezero leží v nadmořské výšce 1080 m n.m. asi 5 km od Prášil, které bývá výchozím místem pro turisty. Příroda kolem jezera nabízí odpočinek a příjemnou nenáročnou procházku.

Kamenné moře u Plešného jezera na Šumavě Příroda

Kamenné moře u Plešného jezera na Šumavě

Kamenné moře se nachází necelý kilometr od Plešného jezera, kam můžete vyrazit z Jeleních Vrchů nebo z Nové Pece. Nejprve je nutné vystoupat po nekolika schodech nad balvany ledovcové morény porostlé klečí a poté se shora otevře výhled na krajinu Vltavické brázdy.

Plešné jezero – nejširší ledovcové jezero české části Šumavy Příroda

Plešné jezero – nejširší ledovcové jezero české části Šumavy

Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.

100 přírodních zajímavostí, které musíte vidět

100 přírodních zajímavostí, které musíte vidět

Česká republika má mnoho přírodních krás. S trochou nadsázky lze říci, že se u nás dá najít všechno: od horské krajiny přes lesotundru, step, mokřady a rašeliniště, slaniska s dozvuky vulkanické činnosti, vyhaslé sopečné útvary, rozmanitá skalní města, ledovcová jezera ale i několik malých „pouští“, tzv. písečných přesypů. Pojďte tato místa objevit i vy! Portál Kudy z nudy vám poradí, kam se vydat na zajímavý výlet do přírody.

Další aktuality

Zámek Zbiroh láká na Halloween

Zámek Zbiroh stojí v nádherných křivoklátských lesích v bezprostřední blízkosti Brd. V lokalitě, kam dlouhá léta noha obyčejného smrtelníka nemohla vkročit. Stavba zámku ze všech stran překvapuje a udivuje. Zbiroh má ve svém výčtu tolik „nej“, že vám na ně prsty jedné ruky nestačí. Nespornou výhodou je, že zámek na zimu nazavírá! A navíc si zde užijete opravdu strašidelný Halloween!
30. říjen 2024 12:00
Zážitky, Plzeňský kraj

Hrad Velhartice se o víkendu slavnostně uzamkne, ale pootevřeno bude mít až do 3. listopadu

Zamykání hradu Velhartice se již stalo fenoménem, který lze těžko popsat slovy. Je to dáno jedinečnou atmosférou, která nutí opakovaně se na akci vracet a přivádět sebou své přátele, známé a příbuzné. Plně vychází z koncepce správy hradu i ostatních pracovníků, dát lidem prostor prožít akci společně a zejména rodinám naučit se být spolu, cosi dohromady zažít a hlavně – hrát si. Přestože návštěvnická sezóna na státních památkách v Plzeňském kraji bude prodloužena až do neděle 3. listopadu, symbolické zamykání hradu Velhartice proběhne již o týden dříve, v neděli 27. října.
26. říjen 2024 9:51
Památky, Plzeňský kraj

Plzeňské oslavy vzniku republiky otevřou řadu pamětihodností za symbolických 28 korun

Plzeň oslaví 106. výročí založení samostatného československého státu. Stalo se již tradicí, že 28. října jsou otevřeny brány turistických cílů a kulturních a jiných institucí za symbolických 28 korun nebo zdarma. Prohlídkou zajímavých i běžně nepřístupných míst s kulturním programem určeným pro celou rodinu mohou návštěvníci strávit příjemný den a společně oslavit tento národní svátek.
24. říjen 2024 14:00
Životní styl, Plzeňský kraj

Jarní prázdniny 2025 – Plzeňský kraj

Jarní prázdniny v Plzeňském kraji budou rozmanité. Můžete vyrazit do přírody, na lyže, ale také zabavit děti ve městě. Portál Kudy z nudy vám přináší spousty tipů, díky kterým můžete zpestřit menším i větším školákům volný čas. Stačí si vybrat.
18. říjen 2024 13:00
Zážitky, Plzeňský kraj

Výlety pro samotáře na Šumavě: objevte kouzlo míst, kde vám lišky dají dobrou noc

Rozhodli jste se vyrazit na Šumavu, ale nechce se vám potkávat davy lidí na známých hřebenech či se vyhýbat cyklistům (a v zimě běžkařům) na exponovaných místech? Tak se právě vám budou hodit naše tipy, které vás zavedou do zapadlých koutů Šumavy, kde dávají doslova lišky dobrou noc. Na turisty zde nenarazíte, ovšem ani na hospody a další vymoženosti civilizace. Takže svačinu s sebou a hurá do přírody.
14. říjen 2024 15:00
Příroda, Plzeňský kraj

Za historií a tradicí se vypravte na Chodsko během celého roku

Lákají vás lidové tradice, skanzeny, řemesla a kouzlo svérázného Chodska? Poznejte turistickou oblast se specifickým nářečím, kroji i vynikajícími koláči! Až vám nepříznivé počasí nedovolí poznávat krásy Chodska na vlastní kůži, další možností jak objevovat tento svérázný kraj je návštěva některého z místních muzeí, jejichž expozice jsou věnovány bohaté historii a tradicím chodského regionu.
11. říjen 2024 6:33
Kultura, Plzeňský kraj

Podzimní Plzeň hraje všemi barvami

Podzim je magickým obdobím, kdy se město zahaluje do zlatavých odstínů a nižších teplot. Nenechte se však zmást, život v Plzni ani v tomto čase nestagnuje, ba naopak. Těšit se můžete na nespočet kulturních, uměleckých či gastronomických akcí. Poradíme vám také, kam v Plzni zajít na dýňové latté a kam si ho třeba vzít na tu pravou podzimní procházku. Výhodou podzimu je i to, že si spoustu památek můžete užít bez davů lidí. Tak co všechno se dá na podzim stihnout?
8. říjen 2024 10:00
Zážitky, Plzeňský kraj

Gotický strážce Šumavy potřebuje vyměnit helmici: střecha hradu Kašperk prochází rekonstrukcí

Nejvýše položený královský hrad střeží Šumavu od poloviny 14. století. Střecha jeho západní věže, která pamatuje ještě dobu Karla IV., prochází nyní nutnou obnovou. I když byla vystavena extrémním povětrnostním podmínkám v horské oblasti, vydržela na svém místě 660 let! Až do konce října 2024 bude probíhat stavba krovů a provizorní zastřešení střechy torza cihelné střechy, tzv. helmice, na západní věži, která čeká na svou komplexní rekonstrukci. Hrad Kašperk k tomuto účelu pořádá veřejnou sbírku.
7. říjen 2024 10:00
Památky, Plzeňský kraj