Ostrov nemůže existovat bez vody, což platí i pro
Kampu. Od
Malé Strany ji už od 12. století odděluje umělý
vodní náhon Čertovka, jemuž se kdysi říkalo docela obyčejně Strouha. Na ostrůvku byly rozlehlé zahrady, většinou šlechtické a nepřístupné, a podél náhonu stávalo v řadě
několik malostranských mlýnů: Huťský, Zlomkovský, Štěpánovský neboli Velkopřevorský či Sovovský. Už nemelou, ale na památku tu po nich dodnes zbylo několik mlýnských kol. A také
vodník Kabourek, který hlídá to nejznámější a největší,
kolo Velkopřevorského mlýna.
Kampa a Karlův most: městečko po mostem
Na
Kampu se dá dostat z několika stran: uličkami od
mostu Legií, po několika můstcích z
Malé Strany, a na lodičkách a šlapadlech z
Vltavy. A také po schodišti z
Karlova mostu, jak kdysi pohled na Kampu vylíčil spisovatel
František Langer (1888–1965):
„Velikou krásou a překvapením Karlova mostu je, že jdete-li po něm, myslíte, že se pod vámi ještě vlní Vltava, a hle: vždyť jdete nyní po kamenné terase pověšené mezi vrcholky stromů! Až u vašich hlav září svíce kaštanových květů, zasazených do pětiprstých zelených svícnů a v létě kolem vás voní akáty jako čerstvě vymetaný med. Místo aby pod ním plynula voda, pod most se teď rozložilo městečko.“
Kampa a hrnčířské trhy
Když někdy během 15. století pražští konšelé dali souhlas, aby si na
Kampě postavili domky první obyvatelé, uložili jim, aby se
„za milostivé svolení k přebývání o Karlův most na věčné časy starali, jeho škody pečlivě odstraňovali a most v náležitém pořádku a bezpečnosti udržovali“. Právě proto byli mezi prvními usedlíky Kampy
kameníci, zedníci a tesaři, bednáři, kováři a také hrnčíři. Postupně se ostrov zvětšil, hlavně když sem po roce 1541 naváželi suť po požáru Malé Strany a Hradčan. Na počátku 17. století dokonce byly z Pohořelce postiženého morem na Kampu přeneseny
slavné hrnčířské trhy a konají se tu dodnes. Pokud máte čas, zajděte se na ně podívat: zajímavý koutek Prahy jako by se při nich ponořil do dávno minulých dob.
Kampa a Jak utopit doktora Mráčka?
Současný název
Kampa se používá od roku 1770. Podle jedné verze je to podle jména
Ticho Ganzneb z Kampu, což byl majitel jednoho ze zdejších domů, podle jiného výkladu je název Kampy odvozen od latinského výrazu
„campus“, který označuje pole a vinice.
A také zahrady: první ze smíchovské strany bývala barokní zahrada
Michnovského paláce, který stával za Čertovkou na Újezdě. Později se proměnil ve zbrojnici, což připomíná Hotel Kampa – Stará zbrojnice. V zahradě, která se proměnila v park, zase zbyl
Michnovský letohrádek aneb
dům, který znáte z filmu Jak utopit doktora Mráčka aneb konec vodníků v Čechách.
O kousek dál objevíte
Sovovy mlýny, nejznámější mlýny na Kampě a také rodiště barokního hudebního skladatele
Josefa Myslivečka (1737–1781). Dnes v nich sídlí
Museum Kampa, které uchovává
sbírku děl Františka Kupky, Otto Gutfreunda a dalších významných umělců 20. století. Opodál v parku vedle muzea určitě nepřehlédnete
tři sochy od Davida Černého, bronzové sourozence miminek, která lezou po
Žižkovské televizní věži.
Werichova vila a Třináctá komnata
Nedaleká
Werichova vila vám Kampu představí jako oblíbené místo umělců a literátů. Tím prvním zřejmě byl
abbé Josef Dobrovský (1753–1829), který se usadil v bývalé koželužně v Nosticovské zahradě. Hrabě Bedřich Jan Nostic ji dal upravit v pěkné obydlí uprostřed zahrad a nabídl ji učiteli svých synů, aby pobytem v přírodě a lehkou manuální prací překonal duševní chorobu; dnes tu stojí
Dobrovského pomník. Dům se dostal do české literatury také jako místo, kam spisovatel
Vladimír Neff umístil děj svého
románu Třináctá komnata. Je náhoda, že dům v té době skutečně měl dvanáct pokojů a třináctou tajnou místnost pod schodištěm na půdu?
V domě, kde bydlíval Josef Dobrovský, později žil historik
Zdeněk Wirth (1878–1961) a v prvním poschodí
Jan Werich (1905–1980; oba mají na domku bustu), v přízemních místnostech pak bydlel básník
Vladimír Holan (1905–1980). Na Kampě žil také
Jiří Voskovec (1905–1981), malíř
Antonín Kašpar (1877–1934), přímo na břehu
Čertovky pak měl dům s ateliérem
Jiří Trnka (1912–1969). Rád se prý díval na takzvané
pražské Benátky, skupinu domů, které jako by vyrůstaly přímo z vody.
Bývala tu rovněž
Kaiserštejnská zahrada, která se táhla kolem dnešního
Lichtenštejnského paláce: traduje se, že šlo o první místo v
Praze, kde vykvetly karafiáty a tulipány.
V polovině 20. století šly zdi starých palácových zahrad k zemi a spojením pozemků vznikl dnešní
park na Kampě, upravený ve volném anglickém krajinářském slohu.
Kampa, jeden z nejkrásnějších ostrovů světa
- Spousty dalších krásných míst objevíte v těsném okolí Kampy. Lávka u Velkopřevorského mlýna vás dovede k Lennonově zdi, nejznámějšímu pražskému symbolu lásky a míru. Hned na druhém břehu Čertovky se nachází Muzeum Karla Zemana, o pár kroků dál pak v areálu Hergetovy cihelny najdete Franz Kafka Museum.
Cestovatelský server VirtualTurist vyhlásil Kampu druhým nejkrásnějším městským ostrovem na světě. První příčka patří Ostrovu svatého Ludvíka / Île Saint-Louis v Paříži, na třetím místě se pak umístil bělehradský Ada Ciganlija. V TOP 10 se umístily i další evropské ostrovy, například Isola Tiberina na Tiberu v centru Říma, ostrov Christianshavn v Kodani, Markétin ostrov na Dunaji v Budapešti a Trödelmarktinsel na řece Pegnitz v Norimberku.- Ostrov svatého Ludvíka je společně s Île de la Cité jedním ze dvou zbývajících přírodních ostrovů na francouzské řece Seině. Nachází se v samém srdci Paříže a byl také nejdříve osídlený, stojí na něm slavná katedrála Notre Dame.