Zatímco za některými přírodními krásami musíte cestovat pořádně daleko a z toho ještě pěkný kus pěšky,
tři křížky jsou báječně dostupné i pro lenochy: stojí totiž kousek od silnice v polovině cesty mezi obcemi Prameny a Nová Ves. Jsou nepřehlédnutelné a určitě jste je už někde viděli: fotografií, jak se tyčí ve smaragdově zelené trávě, pod soumračnou oblohou anebo v záři zapadajícího slunce, koluje celá řada. Odkud se ve
Slavkovském lese vlastně vzaly a proč jde o
přírodní památku?
Kámen starověkého Egypta
Pro vysvětlení je třeba nahlédnout pod zem: v okolí křížků a vůbec na celém území mezi obcemi Prameny a Mnichov se nachází totiž
největší hadcový komplex v Čechách. Serpentinit neboli hadec je druh metamorfované horniny. Obvykle bývá hodně tmavý, černozelený až černý, ale na světlejších místech kamene se dají najít atraktivní síťovité a skvrnité vzory, které připomínají kůži hada. Hadce se s oblibou využívaly ve starověkém Egyptě a Římě pro výrobu sarkofágů, votivních sošek, šperků a nádob, v Evropě se z nich zhruba od 15. století vyráběly mísy, talíře, džbány a poháry, černošedé desky se pak užívaly hlavně na náhrobky.
Podobně jako lidé si hadce oblíbily zejména některé rostlinné druhy. Protože vesměs chutnají vysoké zvěři, ty co rostou na území
národní přírodní památky Křížky chrání ohrada. V plotě je ovšem průchod, kterým se zvěř neprotáhne, ale lidé ano, takže v cestě až na
vrcholek skály se třemi kříži vám nic nebrání. Mimochodem, hned na druhé straně silnice leží další přírodní památka,
Upolínová louka.
Tři kříže připomínají zánik horního města
A co
tři křížky, stojící na skále? Magicky krásné místo si jistou tajuplnost uchovává i ohledně své historie. Verzí koluje několik: možná je postavili původní zbožní obyvatelé osady Prameny / Sangerberg, možná nemocní jako poděkování za své uzdravení. Na skále stojí zřejmě od roku 1849 a kdysi takových míst v okolí určitě bývalo víc.
Ať už to bylo jakkoliv, jisté je, že
Prameny /Sangerberg kdysi bývaly mnohem větší než dnes: v okolí královského horního města, kde koncem 19. století žilo přes 2 000 obyvatel, se těžilo zlato a stříbro, cín a železná ruda. Doly ukončily těžbu v polovině 19. století, po druhé světové válce došlo k vysídlení původního německého obyvatelstva. Navíc až do roku 1954 byly Prameny součástí vojenského výcvikového prostoru; celkem bylo zbořeno více než 250 domů, jedenáct kaplí i
kostel sv. Linharta, staré časy tak připomíná jen
radnice a socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1855,
křížová cesta a
zřícenina barokní kaple v nedalekém lese.
Za tajemstvím hadce
Pokud se se zvláštní horninou chcete seznámit podrobněji, ve
Slavkovském lese máte jedinečnou možnost: kousek od tří křížků totiž začíná
dvanáct kilometrů dlouhá naučná stezka Mnichovské hadce. Vznikla v roce 2008 a vede přes národní přírodní rezervaci
Pluhův bor a kolem
Dominovy skalky, pojmenované po
botanikovi Karlu Dominovi, k vývěrům Novoveské a Grünské kyselky. Na trase stezky najdete devět informačních tabulí, na kterých se dozvíte nejenom zajímavosti o hadcích a jejich využití, ale také proč a jak ovlivnily složení místních kyselek s neobvykle vysokým obsahem hořčíku. Výbornou minerálku ochutnáte u
vývěru Grünské kyselky; ostatně vody z mnoha pramenů a vrtů kolem Mnichova jsou sváděné do
stáčírny minerálních vod, kdy výslednou směs pijeme v
minerální vodě Magnesia.
Naučná stezka vede většinou po asfaltkách, které přímo vybízejí projet si celou stezku na kole a zakončit výlet v příjemné hospůdce v Pramenech nebo na
Kladské. K posezení či svačině láká
altán u vývěru Grünské kyselky, poslouží vám také jako úkryt před deštěm a nepohodou.
Víte, že…?
- A kde hledat podobné tři kříže jako ve Slavkovském lese? Třeba ve Vilniusu, hlavním městě Litvy. Starobylé centrum plné romantických uliček je zapsané mezi památkami UNESCO, nás ale zajímá jiné místo: hora Tří křížů / Trijų kryžių kalnas nad řekou Vilnia.
- V Litvě se dlouho udrželo původní pohanské náboženství, země oficiálně přijala křesťanství až v roce 1387. Do té doby všechny pokusy o obrácení na křesťanskou víru selhávaly: právě na hoře Tří křížů prý Litevci popravili sedm mnichů františkánů. Jejich památku dlouho připomínaly tři dřevěné kříže, které v roce 1916 nahradil nový betonový monument, postavený podle návrhu sochaře Antanase Vivulskise. V dob sovětské okupace byly tři kříže společně s dalšími náboženskými památkami zničeny, obnovy se dočkaly až v roce 1989.