ÚvodAktualityKde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?
Životní styl

Kde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?

Poslechněte si audio verzi článku
Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Vánoční stromečky jsou krásné v interiérech i pod širým nebe: vánoční zátiší doma a ve Vatikánu

vánoce talinKde stál první ozdobený vánoční stromeček? O první místo soupeří lotyšská Riga a estonský Tallinn. První tvrdí, že u nich stál už v roce 1510, Tallinn dokonce mluví o roce 1441. Jenže historikům se to nezdá: podle nich prý strom ověšený pamlsky nemusel mít s Vánocemi nic společného a šlo spíš o oslavy zimního slunovratu.

Další zpráva o vánočním stromečku pochází z roku 1570: v jednom cechovním domě v německých Brémách prý stál stromek ověšený sladkostmi, ovocem a papírovými ozdobami. Do německých domácností se zvyk dostal až přibližně o sto let později; zpráva z roku 1642 hovoří o cukrovinkami a loutkami zdobeném stromečku ve Štrasburku. A co vánoční stromečky u nás v Čechách?
 

První vánoční stromek v Praze

váínoční strom prahaČeské země šly s dobou: první vánoční stromek v Praze si v roce 1812 připravil jako překvapení pro své štědrovečerní hosty ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich. Nápad prý přinesl z rodného Bavorska, strom s několika ozdobami, pod nějž umístil malé dárky a jesličky, ovšem nestál v divadle, ale v jeho libeňském sídle. Tím byl letohrádek zvaný Ztracená varta či Šilboch (zkomolenina německého Schildwache, předsunutá stráž) na pověstmi opředené Čertově skále. Letohrádek i s částí skály byl zbořen kolem roku 1900, jména zůstala: dnes se v těch místech setkávají ulice Na Stráži a Na vartě. Zbyla také plechová postava vartujícího pruského vojáka, uložená ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy.
 

Stromeček vzhůru nohama

chaloupka stromečekO dva roky později, tedy v roce 1816, zkrášlil vánoční stromek i císařský dvůr ve Vídni, odkud se pak zvyk rychle rozšířil po celém Rakousku, do dalších zemí monarchie, do Německa a do Francie. Nová vánoční móda si nejprve našla cestu do bohatých měšťanských a šlechtických domácností. Místo dnešních ozdob se ale ke zdobení používala malá jablíčka nebo sušená jablka, ořechy, perníčky, papírové ozdoby a barevné stuhy.

Do venkovských domovů se hezký zvyk propracoval později, zato s jednou zvláštností: stromeček se zavěšoval nad stůl špičkou dolů. Důvod byl ryze praktický: v chaloupkách bylo málo místa a stromek postavený na podlaze by překážel a stínil. Beztak se ale až do první světové války v mnoha domácnostech zdobila jen smrková nebo jedlová větev.
 

Stromy na náměstích a česká tradice

Dva dny před Štědrým dnem v roce 1919 se spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek šel s přáteli projít do lesa a kousek od Bílovic nad Svitavou našli opuštěnou a promrzlou malou holčičku. Dostala jméno Liduška a ujali se jí manželé Polákovi z Brna. Tím to mohlo skončit, ale příběh pokračoval dál: už pár let předtím při výletu do Kodaně Těsnohlídek viděl ozdobený vánoční strom, pod nímž se pořádala sbírka na chudé děti. Šlo zřejmě o první velký a veřejný vánoční strom v Evropě. Skandinávský zvyk Těsnohlídek přenesl k nám a v prosinci 1924 se v Brně na náměstí Svobody slavnostně rozsvítil první vánoční Strom republiky. Pocházel z bílovických lesů (na místě dnes najdete pamětní desku; v roce 1926 se k tradici vánočních stromů na náměstích přidala Plzeň, poté i Praha) a přišla se na něj podívat i šestiletá Liduška s adoptivními rodiči.

vánoce brnoPod vánočním stromem se vybíraly peníze na chudé a opuštěné děti a po několika letech byla z dobročinných sbírek financována stavba dětského domova v Brně-Žabovřeskách podle návrhu Bohuslava Fuchse. Domov dostal jméno podle dcery českého krále Přemysla Otakara I. a dánské královny Dagmar, která proslula péčí o chudé. A vánoční strom na náměstí Svobody v Brně? Ten stojí na stejném místě jako kdysi a už třicet let se přiváží tradičně z bílovického polesí.
 

Další velké vánoční stromy

Zatímco v Brně nemusí přemýšlet, odkud vánoční strom přivezou, jiná města pořádají soutěže a vítězové se vybírají v anketách už od léta. Soutěžit nemusí tam, kde mají živě rostoucí stromy – i když vinou kůrovcové kalamity například šumavská Kvilda o svůj tradiční vánoční strom u kostela sv. Štěpána přišla. Přes 30 metrů vysoký a tím pádem nejvyšší živý vánoční strom v Česku tak nyní najdete v Mladkově Orlických horách, další rekordně vysoké živé smrky zdobí ve Valašské Bystřici a v Postoloprtech. Také smrk ve Žďáru nad Sázavou je přírodní, i když se na náměstí přesazoval už jako velký strom; město jej dostalo od jednoho z obyvatel Bezručovy ulice jako dar. Živé stromy zdobí i v Humpolci, v Novém Městě na Moravě anebo ve Zlíně. Některá města vyřešila každoroční problémy tím, že pořídila stromy umělé: zdobí například Masarykovo náměstí v Ostravě.
 

Pětkrát o vánočních stromech a stromečcích

  • Zvyk spojený se zdobením stromů a větví světly a sladkostmi má kořeny už v pohanských dobách. Ve vánočních stromcích někdo viděl symbolické znázornění rajského stromu, jiní zase Yggdrasil ze skandinávské mytologie anebo posvátný strom germánského boha Wodana – Ódina. Keltové pod zdobenými stromy uctívali boha slunce, Slované zase na vchodové dveře zavěšovali velkou jedlovou větev zdobenou sladkostmi: to aby se mrtví, přicházející tradičně během nejdelších nocí v roce, nasytili už venku a neposadili se na místa živých u slavnostní večeře.
  • Další příběh vypráví o Kolumbánovi z Bobbia, který působil jako misionář v Bretani a Burgundsku a v roce 573 prý trávil Vánoce na dvoře u burgundského krále. Burgunďané byli pohani, a tak jim Kolumbán chtěl přiblížit svátek narození Ježíše Krista a slavnostně ozdobil jedli, aby je přivedl ke křesťanské víře. Pokud šlo o vánoční výzdobu, byla hodně svérázná: hořící pochodně sestavené do tvaru kříže.
  • strom ve vatikánu 2022Katolická církev stromečkům zpočátku moc nefandila: byl to přece pohanský zvyk. Nakonec pro ně ale našla křesťanský význam: strom / dřevo se stalo symbolem života Krista (do jeslí ze dřeva uložen, na dřevěném kříži zahuben), zelené větve znamenají život věčný, jablka připomínají pramáti Evu a její první hřích, ořechy přivolávají lásku.
  • Od roku 1982 dodržuje Vatikán tradici, že každý rok dodá vánoční strom k chrámu svatého Petra jiná země. V roce 1999 putoval do Říma smrk z beskydské obce Morávka, o Vánocích 2013 pak smrk z Domažlicka.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
7 věcí, které nevíte o… vánočních stromech a stromečcích

7 věcí, které nevíte o… vánočních stromech a stromečcích

Při pohledu na překrásně nazdobené vánoční stromky na náměstích se tají dech. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství. Víte, kdy se vůbec začalo s jejich výzdobou, anebo kdy se objevily první nazdobené velké stromy na náměstích našich měst, a odkud se tahle tradice vlastně vzala?

Významné dny naší historie: co se stalo v prosinci?

Významné dny naší historie: co se stalo v prosinci?

Výročí bitvy u Slavkova a prvního vydání Rychlých šípů, založení společnosti Laurin & Klement a také premiéry České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Janáčkovy opery Věc Makropulos podle stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka: to je jen pár zajímavých výročí, která si na Kudy z nudy připomínáme v prosinci.

Vánoční trhy Plzeň 2025

22. 11.23. 12.
Vánoční trhy Plzeň 2025

Každým rokem se na náměstí Republiky konají Adventní trhy. Náměstí obklopí vánoční atmosféra, vůně svařeného vína, staročeského trdla a perníčků.

Rudolf Těsnohlídek – novinář, spisovatel a zakladatel tradice velkých vánočních stromů v centrech měst

Rudolf Těsnohlídek – novinář, spisovatel a zakladatel tradice velkých vánočních stromů v centrech měst

Nejšťastnější část svého života prožil Rudolf Těsnohlídek (7. června 1882, Čáslav – 12. ledna 1928, Brno) v Bílovicích nad Svitavou. Spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel tu napsal knížku o lišce Bystroušce, která se stala inspirací pro operu Leoše Janáčka.

Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák Památky

Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák

Největším a zároveň nejstarším brněnským náměstím je náměstí Svobody. Je místem mnoha kulturních akcí a setkávání.

Seznamte se: výročí roku 2024 aneb zajímavá výročí od ledna do prosince

Seznamte se: výročí roku 2024 aneb zajímavá výročí od ledna do prosince

Čím byly významné roky zakončené číslicí 24 a jaká výročí vám na portálu Kudy z nudy připomeneme v roce 2024? Kulatiny budou slavit města, čekají nás spousty hudebních výročí a také rovných 100 let od rozsvícení prvního velkého vánočního stromu na náměstí našich měst. Pojďte společně s námi prozkoumat, co budeme slavit!

S osobností na procházku: do Bílovic nad Svitavou se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bystrouškou

S osobností na procházku: do Bílovic nad Svitavou se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bystrouškou

V období před druhou světovou válkou byly Bílovice nad Svitavou oblíbeným letoviskem a výletním místem řady českých umělců. Jezdili sem básníci, malíři a spisovatelé, mezi nimi i spisovatel Rudolf Těsnohlídek (1882–1928). Právě tady společně s přáteli našel dva dny před Vánocemi roku 1919 v lese opuštěnou holčičku.

Myslivna Lišky Bystroušky u Bílovic nad Svitavou Památky

Myslivna Lišky Bystroušky u Bílovic nad Svitavou

V těsné blízkosti samotné obce se nalézá více jak stoletá myslivna, dějiště knihy Rudolfa Těsnohlídka „Liška Bystrouška“ a podle ní složené opery Leoše Janáčka „Příhody lišky Bystroušky“. Budova byla postavena v roce 1907 a od té doby až do dnešních dnů slouží polesí Bílovice nad Svitavou.

Bílovice nad Svitavou

Bílovice nad Svitavou

Obec v údolí řeky Svitavy severně od Brna obklopují lesy Drahanské vrchoviny a Moravského krasu. Zalesněná údolí mají nejrůznější jména, najdete tu Kuní, Kocouří či Ptačí žlíbek i Myší díru. Těsnohlídkovo údolí napovídá, že obec bývala vyhledávaným letoviskem umělců.

Další aktuality

Poznejte tajemství a legendy staré Prahy: abeceda skrytých tváří města

Praha není jen stověžatá. Je i filmová, vodnická, erotická nebo třeba cimrmanovská. Ve stejný den může být exaltovaná i ospalá, turisticky přepudrovaná i autenticky zašlá. Je to město alchymistů a okultních symbolů, výčepních legend, strašidel, tajemných sklepů i literárních duchů. A právě tuhle její proměnlivost jsme se na Kudy z nudy rozhodli poskládat od A do Z.
18. červenec 2025 20:23
Zážitky, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (19.7. – 20.7.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Setkání DeLoreanů a fanoušků filmu Návrat do budoucnosti v Andělském pivovaru, Tanabata 2025, Slánský okruh 2025, Oživlý středověk v podhradí u hradu Zlenice 2025, Pohoda Fest Chýně 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
18. červenec 2025 6:01
Zážitky, Praha

Hledá se strom pro pražské Vánoční trhy 2025!

Letní prázdniny jsou v plném běhu, přesto Praha začíná hledat svůj vánoční strom. Organizátor největších Vánočních trhů na Staroměstském a Václavském náměstí, společnost Taiko, opět vyhlásila soutěž Hledá se strom, který ozdobí Staroměstské náměstí v době letošního adventu. Tipy na nejkrásnější dominantu pražských Vánoc mohou zájemci organizátorům posílat až do 15. září 2025.
17. červenec 2025 12:00
Zážitky, Praha

Víkend hmyzožravců se v Zoo Praha ponese ve znamení cvrčků i specialit z švábů a strašilek

Smažené, pečené, na sladko i na slano připravené cvrčky či moučné červy, ale také hmyzí salát a buchtu můžete tento víkend ochutnat v Zoo Praha. Oblíbený hmyzí festival nabídne netradiční gastronomické zážitky, speciální komentovaná krmení hmyzožravých zvířat či setkání s kudlankami a šváby. Ti nejpovolanější z prostředí hmyzí gastronomie vám představí benefity této zatím poněkud exotické kuchyně.
15. červenec 2025 16:16
Příroda, Praha

Letní slavnosti staré hudby propojí téma Familia

Letní slavnosti staré hudby opět prosytí Prahu krásnou hudbou staletí minulých, v podání špičkových interpretů. Ve dnech od 17. července do 5. srpna 2025 přináší slavnosti sedm jedinečných večerů, které letos propojuje téma Familia. V podání souborů Ensemble Polyharmonique, Concerto Scirocco, Sete Lágrimas, Tasto Solo, Collegium Marianum a dalších zazní hudba od středověku po vrcholné baroko a posluchači se mohou těšit na duchovní i světské skladby. Hudbu, která zněla na šlechtických dvorech, na francouzská středověká moteta, lidové písně, virtuózní sonáty i operní árie
15. červenec 2025 13:11
Kultura, Praha

Praha ožije po roce folklorem – centrum města čekají Pražské folklorní dny

Pražské folklorní dny oživí od čtvrtka 17. 7. do soboty 19. 7. 2025 pražskou kulturní nabídku. Cílem festivalu je představit návštěvníkům bohatství a krásu lidového umění. Stejně jako v předchozích letech i letošní festival slibuje pestrou podívanou. Akce se zúčastní velké množství hudebních a tanečních souborů ze 14 z celé Evropy, Asie, Jižní Ameriky a Afriky. Zavítejte na Ovocný trh či náměstí Republiky a nechte se unášet pestrobarevnými kroji tanečnic a tanečníků, lidovou hudbou a ukázkami tradic.
15. červenec 2025 12:00
Kultura, Praha

Letní shakespearovské slavnosti nabízí jedinečné zážitky plné emocí, humoru, vášně i lásky

Víte, že Letní shakespearovské slavnosti jsou nejstarší a největší divadelní přehlídkou pod širým nebem v Evropě zaměřenou na uvádění děl Williama Shakespeara? Letní shakespearovské slavnosti si můžete užít po celé leto! Představení se od konce června do začátku září 2025 hrají v Praze se na Pražském hradě v Nejvyšším purkrabství a na Letní scéně HAMU na Malostranském náměstí, v Olomouci v parkánu Uměleckého centra UP (Konvikt), v Brně se hraje na Špilberku a v Ostravě na Slezskoostravském hradě. Letní shakespearovské slavnosti letos přináší opět nové inscenace, včetně premiéry Othella v režii Braňa Holička, a to na Pražském hradě a v Lichtenštejnském paláci.
15. červenec 2025 9:36
Kultura, Praha

Kam zajít v Praze do letního kina?

Letní Praha nabízí spoustu možností, kam zajít na zajímavé filmy promítané pod širým nebem. Kam v Praze do letňáku? Vyrazit můžete do letního kina u Cross Clubu, na terasu DOXu, na terasy obchodních domů, do kina v zahradě Kinských, nebo do Holešovické tržnice. Oblíbený je i Kinobus, který promítá na různých místech.
14. červenec 2025 9:35
Kultura, Praha