Co nám přinese
rok 2024? Vedle 252 pracovních dnů také 13 svátků, z nichž deset připadá na dny mimo víkend.
Estonské Tartu, rakouský Bad Ischl a
norské Bodø budou
Evropskými hlavními městy kultury. V únoru ve
Vysočina Areně v
Novém Městě na Moravě proběhne
Mistrovství světa v biatlonu. Část světa zažije úplné zatmění Slunce. Česka se tentokrát netýká, ale v květnu proběhne v
Praze a
Ostravě 88. Mistrovství světa v ledním hokeji a od 26. července do 11. srpna se v Paříži budou konat
letní olympijské hry.
100 let tradice velkých vánočních stromů
Zajímavé výročí ovšem přijde během adventu a Vánoc: stejně, jako se v roce 2023 slaví
800 let od postavení prvních jesliček,
13. prosince 2024 uplyne přesně
100 let od prvního rozsvícení vánočního stromu na náměstí našich měst. Vánoční tradici založil spisovatel a novinář
Rudolf Těsnohlídek, soudní znalec
Josef Tesař a budoucí kreslíř
František Koudelka, a vznikla na základě vánočního příběhu nalezeného odloženého děvčátka, které matka v nouzi zanechala v lese u
Bílovic nad Svitavou.
Výročí našich měst: Praha, Opava, Hulín a Zlaté Hory
Slavit se bude v
Opavě: v roce 2024 uplyne právě 800 let od chvíle, kdy
Přemysl Otakar I. vydal dekret potvrzující Opavě městská privilegia. Z roku 1224 také pochází první písemná zmínka o existenci
Hulína, a ve stejném roce také v listinách padla první zmínka o území kolem dnešních
Zlatých Hor.
Jedno z mnoha výročí slaví také
Praha: před 240 lety se 12. února 1784 spojila čtyři pražská města (
Staré Město pražské,
Nové Město pražské,
Malá Strana a
Hradčany) do jednoho správního celku se společným magistrátem, a vzniklo tak
Královské hlavní město Praha.
Rok české hudby 2024
V roce 2024 uplyne
200 let od narození Bedřicha Smetany (2.3.1824 – 12.5.1884), hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. Současně si připomeneme 140. výročí
Smetanova úmrtí.
Rok 2024 ale přinese celou řadu dalších
hudebních výročí: oslavíme 170. výročí narození
Leoše Janáčka (3.7.1854 – 12.8.1928), 165. výročí narození
Josefa Bohuslava Foerstera (30.12.1859 – 29.5.1951), 150. výročí narození
Josefa Suka (4.1.1874 – 29.5.1935), 150. výročí narození
Oskara Nedbala (26.3.1874 – 24.12.1930) a 120. výročí úmrtí
Antonína Dvořáka (8.9.1841 – 1.5.1904).
Zapomenout nesmíme ani na 190 let od narození a 150 let od smrti
Viléma Blodka (3.10.1834 – 1.5.1874), dvojité výročí má představitel české hudební avantgardy
Emil František Burian (120. výročí narození a 65. výročí úmrtí). Připomeneme vám i 110 let od narození
Rafaela Kubelíka (29.6.1914 – 11.8.1996), 100. výročí narození
Jiřího Šlitra (15.2.1924 – 26.12.1969) a 85 let od narození
Karla Gotta (14.7.1939 – 1.10.2019) a
Evy Pilarové (9.8.1939 – 14.3.2020). Před třiceti lety, 9.2.1994 zemřela opevní pěvkyně
Jarmila Novotná (*1907), dvojité výročí 80 let od narození a 10 let od úmrtí si připomeneme i u skladatele a klavíristy
Petra Hapky (13.5.1944 – 25.11.2014).
Vydáme se i hodně daleko do historie: uplyne 460 let od narození renesančního skladatele
Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, a před 330 lety se narodil a před 250 lety zemřel
František Antonín Míča (5.9.1694 – 15.2.1774), barokní skladatel a autor první česky zpívané opery.
Výročí ze světa umění a kultury
S přehlídkou dalších oslavenců roku 2024 musíme začít hodně hluboko v naší historii: před 350 lety 30.7.1674 zemřel malíř
Karel Škréta (* asi 1610) a narodil se barokní architekt a stavitel
František Maxmilián Kaňka (19.8.1674 – 14.7.1766). Před 340 lety se narodil sochař a řezbář
Matyáš Bernard Braun (24.2.1684 – 15.2.1738), mimo jiné autor
soch Ctností a Neřestí v Kuksu, a zemřel italský stavitel a architekt raného baroka
Carlo Lurago, autor mnoha staveb v
Praze a v Čechách (asi 14.10.1615 – 12.10.1684).
Před 240 lety se narodil malíř
Antonín Mánes (3.11.1784– 23.7.1843) a před 170 lety se narodil malíř
Vojtěch Hynais (14.12.1854 – 22.8.1925), autor
opony Národního divadla v
Praze. 140. výročí narození slaví sochař a řezbář
Vojtěch Sucharda (16.1.1884 – 31.10.1968) a malíř, grafik a spisovatel
Josef Váchal (23.9.1884 – 10.5.1969). Před 130 lety zemřel mecenáš a zakladatel
Náprstkova muzea v Praze Vojta Náprstek (17.4.1826 – 2.9.1894).
Hned u několika osobností si připomeneme sté výročí úmrtí: jsou to spisovatel
Franz Kafka (3.7.1883 – 3.6.1924), básník
Jiří Wolker (29.3.1900 – 3.1.1924) a malíř
Jakub Schikaneder (1.3.1855 – 15.11.1924), profesor dekorativní malby na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Sto let by oslavili také spisovatel
Josef Škvorecký (27.9.1924 – 3.1.2012) a herci
Ilja Prachař (30.4.1924 – 10.8.2005) a
Josef Bláha (8.6.1924 – 6.12.1994), rovných 85 let nás dělí od smrti malíře
Alfonse Muchy (24.7.1860 – 14.7.1939), a 95 let by oslavil herec
Vladimír Menšík (9.10.1929 – 29.5.1988).
Pražská NEJ: Klementinum, požár Veletržního paláce a metro
Pár dalších výročí si připomene také
Praha. Před 400 lety byla zahájena stavba
Valdštejnského paláce a před 300 lety, 4. září 1724 byla vysvěcena takzvaná
Zrcadlová kaple v
Klementinu. Před 200 lety, 6. května 1824 odstartovala pravidelná česká divadelní představení ve
Stavovském divadle, a před 50 lety, 9. května 1974, se poprvé rozjelo
metro, a to na trase C 1 z Florence na Kačerov. Před padesáti lety, 14. srpna 1974, vyhořel
Veletržní palác, a před 20 lety se slavnostně otevřela
O2 arena.
Další výročí se čtyřkou na konci letopočtu
- V roce 1024 se v Číně objevily první papírové peníze.
- Z roku 1094 pochází první zmínka o gondolách.
- Před 600 lety, 11. října 1424 zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka.
- V roce 1584 byl v Čechách zaveden gregoriánský kalendář. Ve dnech od 6. ledna do 17. ledna se nic nestalo, protože vlastně neexistují.
- V létě roku 1644 na návštěvě u svého přítele v Římě ochutnal pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch Harrach poprvé čokoládu. Zachutnala mu tak, že se ji rozhodl přivézt domů, a díky svým dobrým stykům se španělským dvorem se právě Harrachové stali jedním z hlavních distributorů čokolády na české a rakouské šlechtické dvory.
- V roce 1754 se u hraběte Chotka na zámku Veltrusy konala výstava produktů vyráběných v českých zemích, která stála u zrodu tradic výstav a veletrhů. Akci tehdy svou návštěvou poctila Marie Terezie.
- V lednu 1884 byla otevřela pražská kavárna Slavia.
- Před 140 lety, 28. května 1884, se narodil bývalý prezident Edvard Beneš (zemřel 3.9.1948).
- Před 110 lety, 28. června 1914, byl v Sarajevu spáchán atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. O měsíc později 28. července 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku a začala první světová válka.
- Roku 1924 vyšla kniha Karla Čapka Anglické listy, popisující charakter, kulturu i všední život Anglie a její svérázné obyvatele. Text původně vznikal jako sloupky pro Lidové noviny.
- V roce 1934 učitel Antonín Patejdl z Kounova objevil na náhorní plošině Rovina známé Kounovské kamenné řady.
- Ikonický letopočet 1984 známe jako název dystopického románu anglického spisovatele George Orwella. Kniha, z níž pochází známý výrok Velký bratr tě sleduje!, poprvé vyšla v roce 1949 a zařadila se k nejzásadnějším literárním dílům 20. století.
- Před 60 lety 13. června 1964 obchodník a vodní záchranář Bernhard Markwitz v Hamburku poprvé představil veřejnosti nafukovací rukávky pro děti.
- V roce 1984 měly premiéru filmy ...a zase ta Lucie!, Co je vám, doktore?, Fešák Hubert, Jak básníci přicházejí o iluze, Lucie, postrach ulice, Rozpuštěný a vypuštěný, S čerty nejsou žerty, Slunce, seno, jahody a další.
- V roce 1984 měl premiéru Amadeus režiséra Miloše Formana. Obdržel osm Oscarů, 13 nominací na Oscara a dalších 32 ocenění včetně čtyř Zlatých globů. Jeho natáčení částečně probíhalo i v tehdejším komunistickém Československu.
- V roce 1954 začal archeologický průzkum Slovanského hradiště v Mikulčicích.
- Před 20 lety, 1. května 2004, se Česká republika stala součástí Evropské unie.