Při návštěvě
Plzně využijte možnost podívat se město z výšky a zajděte se podívat na
věž katedrály sv. Bartoloměje. Její špička sahá až do výšky 102,26 metru a je tak
nejvyšší ze všech kostelních věží u nás. Stačí zdolat necelých tři sta schodů a z
vyhlídkového ochozu se před vámi otevře
pohled na celé historické centrum, za jasného počasí bývají dobře vidět vrcholky
Šumavy a dokonce i
Alpy. Jako na dlani ale uvidíte také cíl dnešního výletu,
Velkou synagogu.
Příběh stavby Velké synagogy
Velkolepá stavba
Velké synagogy měla pohnutý osud už od svého počátku. Původně měla být postavena v
neogotickém slohu severského typu podle návrhu
vídeňského architekta Maxe Fleischera, nakonec ale jeho návrh přepracoval
plzeňský stavitel Emanuel Klotz. Proč? Monumentální stavba se dvěma vysokými věžemi a trojlodní dispozicí prý mohla zastínit plzeňskou katedrálu. Věže proto byly sníženy na dnešních 45 metrů a návrh přepracován tak, aby bylo zcela jasné, že se nejedná o křesťanský kostel. Možná ale byl hlavní důvod jinde a na stavbu podle vídeňského architekta prostě plzeňská židovská obec neměla dost peněz. Podle pamětního listu, nalezeného v báni severní věže, stavba stála 141 092,06 zlatých. Interiéry jsou vyzdobené malbami s rostlinnými motivy, varhany sestavili
bratři Braunerovi z Uničova roku 1893 a ve dvoře synagogy se nachází patrový
Rabínský dům, postavený v novorománském slohu.
Velká synagoga dnes
Plzeňská židovská obec byla v průběhu druhé světové války zdecimována nacisty, většina jejích členů byla odvlečena do
Terezína a dalších koncentračních táborů. Samotná
Velká synagoga se za války téměř zázrakem vyhnula bombovým útokům, a protože sloužila jako sklad zabaveného židovského majetku a později jako dílna na opravy uniforem německých vojáků, vyhnulo se jí bourání. Synagogu zachránily i její vysoké věže, které nacisté využívali jako strategické opevněné body německé posádky.
Komunistický režim se k ní choval podobně jako k jiným památkám, takže byla dlouho zavřená a chátrala. V roce 1992 byla prohlášena kulturní památkou a od té doby se průběžně opravuje
. Pro veřejnost byla otevřena na jaře 1998 při židovském svátku Tu bi-švat (11. února) a téhož roku
20. září se v den svátku Roš ha-šana v synagoze konala
po mnoha letech první bohoslužba. Kromě náboženských účelů dnes Velká synagoga slouží díky vynikající akustice a unikátní atmosféře i jako
koncertní a výstavní sál. V suterénu
Rabínského domu vznikla
rituální židovská lázeň mikve s malou expozicí a
návštěvnické centrum, dům slouží také jako výukové středisko judaismu.
Další židovské památky v Plzni
V
Plzni bývalo celkem
pět synagog, z nichž se do dnešní doby zachovaly jen dvě –
Velká a Stará synagoga. Tu najdete ve vnitrobloku domů ve
Smetanových sadech nedaleko
Velkého divadla. Náboženským účelům přestala sloužit v roce 1939 a od té doby chátrala, někdejší půvab jí vrátila až rekonstrukce dokončená v roce 2014. Podle několika barevných stop a dobových fotografií se podařilo zrekonstruovat interiér s dřevěným kazetovým stropem a unikátními dvěma ženskými galeriemi nad sebou. Místní židovská obec synagogu používá k náboženským účelům, ale je tu také expozice, v níž se seznámíte s židovskými zvyky a tradicemi a regionálními židovskými dějinami, občas se tu pořádají koncerty a další akce.
Poblíž Staré synagogy v místě, kde kdysi stávala pomocná synagoga, takzvaná Židovská škola, si prohlédnete
Zahradu vzpomínek,
památník obětem holocaustu na Plzeňsku. Pietní místo je složené z oblázků, na každém z nich je zapsáno jméno a datum narození jedné z obětí, které nepřežily nacistické běsnění. Z více než dvou tisíc lidí deportovaných v lednu 1942 z
plzeňského hlavního nádraží do Terezína se konce války dožilo pouze 204 osob.
Loosovy interiéry a další plzeňská zastavení
Originální vzpomínkou na někdejší židovské obyvatele města je
soubor osmi dochovaných bytových interiérů od Adolfa Loose. Zakladatel moderní architektury je v Plzni ve 30. letech 20. století navrhl pro místní židovské podnikatele. Komentované prohlídky vás seznámí nejenom s jedinečným designem, ale i s příběhy původních majitelů.
Co dál můžete v
Plzni navštívit? Třeba
Pivovarské muzeum a
historické podzemí (
plzeňské TIC jeho návštěvu doporučuje jako
skvělou volbu nejenom pro parné letní dny),
Plzeňský pivovar anebo
park Mlýnská strouha, jemuž se přezdívá plzeňské Benátky. Původně šlo jen o slepé rameno
řeky Radbuzy, ale po důkladné rekonstrukci se místo proměnilo v malebný park, kde můžete odpočívat, občerstvit se a potěšit se výhledem na jezírko a pozůstatky středověkých hradeb.
Víte, že?
- V katedrále sv. Bartoloměje v Plzni se můžete podívat nejenom na věž a do interiérů, ale také do podkroví, kam se dřív nesmělo a kde je nyní nová expozice.
- Z ptačí perspektivy z věžního ochozu jsou také dobře vidět tři moderní kašny v rozích náměstí Republiky. Pozlacené chrliče symbolizují tři postavy z městského erbu, anděla, chrtici a velblouda, a mezi obyvateli Plzně i turisty mají zanícené příznivce i odpůrce.
- Pro srovnání seriál #světovéČesko zvolil synagogu hodně podobnou té plzeňské. Byla postavena v maďarském městě Zalaegerszeg na začátku 20. století podle plánů Józsefa Sterna v eklektickém stylu. Už dlouho neslouží původnímu účelu; zvenčí si sice zachovává původní vzhled, v interiéru však sídlí galerie. Podobně jako Velká synagoga v Plzni má skvělou akustiku a slouží také jako městský koncertní a výstavní sál.