ÚvodAktuality#světovéČesko aneb přehlídka nejznámějších komínových strašidel a historek plných sazí
Životní styl

#světovéČesko aneb přehlídka nejznámějších komínových strašidel a historek plných sazí

  • 19. července 2020
Komíny jsou pro výskyt strašidel nezbytné: duchové jimi cestují sem a tam, kvílí v nich bájná větrná Meluzína a vyskytují se v nich i jiné hodně divné věci. V přehlídce nejznámějších strašidel, která mají něco společného s komíny, nesmí chybět například slavné Strašidlo Cantervillské z povídky Oscara Wilda, komínoví duchové z Kunína anebo Krbník, o kterém vám budou vyprávět průvodci na Humprechtu.

Přijeďte se podívat na jeden z nejhezčích zámků Českého ráje

Humprecht
Zámek Chambord na francouzské Loiře
Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína, zpívá se ve známé písničce. Je prý o Humprechtu, který patří k našim nejkurióznějším zámkům. Vypráví se o něm leccos: například že tu žije strašidlo Krbník.
 

Čtyři komíny, tři krby a dvě domácí strašidla

Je to jasné: kdo se dokáže dobře dívat, spočítá na střeše zámku čtyři komíny, ale v jeho interiérech najde jen tři krby. Buď je tedy jeden komín Humprechtu nefunkční (a nebydlí v něm nikdo jiný než Krbník) anebo se někde na zámku skrývá tajná místnost s krbem. Podle průvodců samozřejmě existuje, žije v ní hnědá zámecká paní a občas sem přiletí na návštěvu a posezení nad pravou tureckou kávou Ruprecht z Kulíkova.
Jinak hnědé paní prý patří hlavní zásluhy za záchranu zámku v roce 1913, když se nad Humprechtem jednoho horkého letního dne objevil kouř. Lidé z okolí se vylekali a k zámku se sjeli hasiči z širokého okolí, ale ohnisko požáru nikdo nenašel. Kouř totiž způsobili mravenci: jejich rojení vypadalo, jako by Humprecht hořel. Přijeďte se na jeden z nejhezčích zámků Českého ráje podívat, v sezoně je tu otevřeno každý den kromě pondělí.
 

Zpívající komíny v Kuníně a na Buchlově

Na barokním zámkuKuníně, který leží několik kilometrů od Nového Jičína, kdysi hraběnka Marie Walburga z Waldburg-Zeilu zřídila vzdělávací institut pro děti svých poddaných. Studoval tu také František Palacký, rodák z nedalekých Hodslavic. Když se před časem na zámek vrátil dlouhé roky ztracený hraběnčin portrét, svou paní zpátky na zámku přivítali komínoví duchové: nejpodivuhodnější komínové systémy v celé střední Evropě se prý rozezvučely jako varhany. Jistě, je to jen zajímavý příběh, ale pravda je, že kunínské komíny patří k unikátům barokní architektury a že když se do nich opře vítr, vydávají prý tóny jako varhanní píšťaly.

Podobné zvuky jako v Kuníně se linou i hradem Bítov na Znojemsku. Tady nemají podivné zvuky na svědomí komíny, ale větrné korouhve, takzvané Aiolovy harfy. Na střeše paláce jich napočítáte celkem osm.
 

Přízrak z komína hradu Vildštejn

Jeden z nejstarších hradů na Chebsku je Vildštejn ve Skalné: ještě před pár desítkami let byl na spadnutí, naštěstí se ale dočkal rekonstrukce. Protože patří k nemnoha románským sídlům u nás, byla by škoda nechat ho úplně zchátrat. Při nedávných opravách v jednom z komínů objevili zazděnou ženskou kostru; u sebe měla skleněnou baňku, několik stébel trávy a rybářský háček. Skutečně šlo o černou ovci rodiny Trautenbergů, která hrad vlastnila na přelomu 16. a 17. století? Po ošklivé ženě, která se prý velmi dobře vyznala v bylinách a jedech, se prý zčista jasna slehla zem a víckrát ji nikdo neviděl. Legenda říká, že ji zabili její příbuzní a mrtvolu ukryli do komína, kromě nálezu kostry pro to však neexistují žádné důkazy. Prohlídka hradu ale slibuje muzeum se skutečnými ostatky Bílé paní – že by tajemná kostra z komína patřila strašidlu? Hrad je otevřený denně a najdete tu i restauraci, Muzeum hasičské techniky a nocležnu.
 

Černínský komín v Chudenicích

Pro Černíny měly komíny zvláštní kouzlo a nebylo radno si z nich na toto téma utahovat. Své o tom ví v Chudenicích a vy se to dozvíte při prohlídce Starého Czerninského zámku. Jeho předchůdkyní bývala gotická tvrz s černou kuchyní, v níž se zrodilo rodové jméno Černínů. Kdysi prý kraj plenilo bavorské vojsko a zachránili se jen ti, kteří utekli do okolních lesů. Masakr přežilo jen malé miminko, dědic pána tvrze, kterého chůva na poslední chvíli ukryla v komíně černé kuchyně. „Aj, chuděnec! A jak jest černý! Kéž Bůh by nám tebe ráčil zachovat a ty bys opět naším pánem byl!“ pravil údajně některý z věrných služebníků poté, co vytáhl umouněné mimino z komína. A stejně jako z nemluvněte vyrostl mladý muž, postupem času se z černého stal Černín a z chuděnce Chudenice. Mimochodem, na prohlídky se sem můžete vypravit každý den kromě pondělí.
 

Strašidlo Cantervillské, Karel Čapek a komíny zámku Chambord

  • Světově nejslavnější komínové strašidlo je Strašidlo Cantervillské z knížky Oscara Wilda: seznámit se s ním můžete na vlastní oči při letních divadelních představeních třeba na Slezskoostravském hradě (18. a 19.8.) nebo v Hrádku u Nechanic (20.8.). Oč jde? Duch ze starého anglického zámku Canterville už po staletí osvědčenými metodami úspěšně děsí generace svých potomků, jenže pak mu cestu zkříží nový majitel, osvícený muž, který nemá pro astrální kejkle sebemenší pochopení. Strašidlo ohrožené moderními vynálezy okázale trpí: „…Zachváceno panickým strachem, který byl za daných okolností zcela přirozený, řítilo se ke schodišti, avšak narazilo na Washingtona Otise, číhajícího na ně s velkou zahradní stříkačkou, a jsouc takto obklíčeno svými nepřáteli se všech stran a vehnáno téměř do úzkých, zmizelo do velikých železných kamen, v nichž na štěstí právě nebylo zatopeno, a bylo mu vykonati cestu domů rourami kamen a komíny, takže dorazilo nakonec do svého pokoje v hrozném stavu, celé špinavé, rozrušené a zoufalé.“
  • O strašidlech v komíně věděl své i spisovatel Karel Čapek. V jednom ze sloupků pro Lidové noviny napsal: „…Říkám vám, že někdo nebo něco o půlnoci chodí na půdě; nemám ponětí, co tam hledá, ale za chvíli toho nechá a těžce funě se prodírá komínem a zkouší mřížky u všech kamen. Když jimi chvilku drnčel, hraje si v koupelně s vodovodem a vypouští z něho duchovou vodu; duchová voda, jak známo, nezurčí ani nepleská, nýbrž jaksi suše chrčí a syčí. Načež dotyčné strašidlo se pokouší otevříti knihovnu, jež varovně zapraská; zavadí o to či ono, ťuká prsty do oken a haraší žaluziemi; zdá se, že se nesmírně nudí…“
  • Nejvíc komínů na jednom místě neuvidíte u nás, ale na zámku Chambord na francouzské Loiře. Každý z 365 komínů je jiný: zdobí je vyřezávané štíty, věnce, sloupy, zvířata a víly. Kromě toho v zámku najdete 440 pokojů a 84 schodišť; vlastně není divu, že nebyl nikdy úplně dokončen.
Barokní zámek Kunín s unikátním komínovým systémem Památky

Barokní zámek Kunín s unikátním komínovým systémem

Barokní skvost – jediná zámecká stavba slavného Johanna Lucase von Hildebrandt v Českých zemích – leží pouhých 25 minut po dálnici z Ostravy. V 16 historických pokojích na vás čekají původní zámecké sbírky a vybavení, na zámecké půdě nejpodivuhodnější komínový systém v celé střední Evropě.

Noční prohlídky hradu Buchlova

25. 7.26. 7.
Noční prohlídky hradu Buchlova

Již tradiční "nočky", noci plné hraných pověstí a příběhů na hradě Buchlov se letos odehrají 25. a 26. července 2025. Doprovodný program probíhá na nádvoří, těšit se můžete například na ohňovou show.

Hrad Vildštejn ve Skalné u Chebu Památky

Hrad Vildštejn ve Skalné u Chebu

Hrad, jehož historie sahá do roku 1166. Moderní historie se píše od roku 2001, kdy byl hrad opraven, znovu otevřen a zpřístupněn veřejnosti.

Zámek Lázně sv. Wolfganga v Chudenicích Památky

Zámek Lázně sv. Wolfganga v Chudenicích

Malý empírový zámek postavený na konci 18. století Janem Rudolfem Černínem poblíž léčivého pramene na svahu vrchu Žďár.

Stará čistírna odpadních vod Bubeneč Památky

Stará čistírna odpadních vod Bubeneč

Stará čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Byla postavena v letech 1901 – 1906 a k čištění odpadních vod sloužila až do roku 1967. Projekt čistírny vypracoval inženýr britského původu sir William Heerlein Lindley.

Zámek Humprecht s jedinečnou akustikou Památky

Zámek Humprecht s jedinečnou akustikou

Z dáli viditelný a svým tvarem zajímavý zámek Humprecht stojí na kopci Palánku u Sobotky. Největší zajímavostí zámku je zcela určitě 16 metrů vysoký sál s jedinečnou akustikou a 6-8vteřinovou několikanásobnou ozvěnou.

Starý Czerninský zámek v Chudenicích a muzeum Josefa Dobrovského Památky

Starý Czerninský zámek v Chudenicích a muzeum Josefa Dobrovského

V tichém koutu Pošumaví, obklopeno nevšedními přírodními krásami, leží městečko Chudenice – východisko Chodska a Klatovska, brána Šumavy. Není tu hluk průmyslových závodů ani kouř továrních komínů. Čistý lesní vzduch posiluje plíce a hluboký klid léčí unavené nervy.

Zámek Krásný Dvůr Památky

Zámek Krásný Dvůr

Barokní rezidence s klasicistními prvky, zámek Krásný Dvůr, je spojen s jménem jednoho z předních šlechtických rodů 18. století, rodem Černínů z Chudenic. Prohlédnout si můžete jak interiéry zámku, tak zámecký park s průvodcem a dozvědět se mnoho zajímavostí z historie parku.

Zřícenina hradu Rotštejn v Českém ráji Památky

Zřícenina hradu Rotštejn v Českém ráji

Devět kilometrů severovýchodně od Turnova, směrem ke strážní hoře Českého ráje Kozákovu, až na samém okraji přírodní rezervace Klokočské skály, leží zřícenina hradu Rotštejn. Částečně zděná a částečně vtesaná do bloku čtyř pískovcových skal.

Zámek Kozel – vydejte se za loveckou historií Památky

Zámek Kozel – vydejte se za loveckou historií

Klasicistní lovecký zámek si na konci 18. století nechal postavit Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého. Na reprezentační lovecké sídlo, ležící pouhých pár kilometrů jižně od Plzně, se na hony sjížděla šlechta z celých Čech.

Hrad Buchlov – jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů Památky

Hrad Buchlov – jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů

Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný hrad Buchlov. Hrad je ukázkou středověké pevnostní architektury a hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století.

Další aktuality

Hospital Kuks zahajuje letošní turistickou sezonu a zve na mnoho akcí

Turistická sezóna na Kuksu letos začíná prvním dubnovým dnem. Příchozí mohou navštívit všechny prohlídkové trasy: Základní okruh Hospitál, Historie lékáren, Šporkovská hrobka a Historie výroby léků. Hospitál Kuks pak bude turistům přístupný od úterý do neděle od 9:00 do 17:00 hodin. Otevřeno bude i bylinkářství na nádvoří hospitálu – obchůdek, kde je možné pořídit rozličné bylinné směsi, tinktury, čaje a různé regionální dobroty.
1. duben 2025 14:14
Památky, Královéhradecký kraj

Pevnost Josefov zahajuje sezónu stylově – bitevní ukázkou

Pevnost Josefov má coby ojedinělá památka fortifikační architektury svůj půvab nejen pro milovníky vojenské historie. Můžete se sem vypravit na prohlídku anebo na některou z akcí – třeba už v sobotu 5. dubna 2025, kdy pevnost vítá novou turistickou sezónu první jarní vojensko-historickou akcí.
1. duben 2025 11:00
Památky, Královéhradecký kraj

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.
27. březen 2025 6:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Zámek v Náchodě zve do zámeckých komnat, gotického sklepení i na věž

Zámek Náchod připravil pro své návštěvníky řadu novinek – delší návštěvní dobu, širší možnosti prohlídky okruhu Zámek za Piccolominiů a připravena je i nová trasa Ze sklepení na věž. A ve věži samotné se představí dvě nové místnosti. Zámecká sezóna začne v Náchodě 5. dubna 2025. Otevřeno tu bude denně mimo pondělí od 10:00 do 13:00 a o víkendech od 10:00 do 15:00 hodin. Během Velikonoc od 17. do 21. dubna můžete přijít na prohlídku každý den.
26. březen 2025 8:00
Památky, Královéhradecký kraj

Na krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává na 8 m sněhu

Sněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku, jejíž součástí bývala až do roku 1945 i Podkarpatská Rus. Pracovníci Správy KRNAP zde v březnu provedli první jarní měření výšky sněhové pokrývky. Vrstva sněhu je letos mocná jen okolo 8 metrů, což je za 25 let kontinuálního měření tohoto sběhového pole jeden ze slabších výsledků.
25. březen 2025 14:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Na Sněžku pěšky: lanovka prochází jarní odstávkou, o víkendech ale pojede

Lanovka na nejvyšší českou horu Sněžku bude od 24. března do 30. dubna 2025 procházet pravidelnou jarní odstávkou. Kvůli jarní údržbě nebude jezdit ve všedních dnech, až do konce dubna bude nutné v pracovním týdnu vyšlapat na horu pěšky. Během Velikonoc se ale kvůli turistům rozjede. Mezi Pecí pod Sněžkou a naší nejvyšší horou jezdí od 8:00 do 18:00 hodin.
23. březen 2025 15:00
Památky, Královéhradecký kraj

Znáte příběh Hanče a Vrbaty? Příběh o odvaze, nezdolném přátelství a tragickém osudu

24. březen je v Česku každoročně Dnem Horské služby. Před více než 110 lety došlo na hřebenech Krkonoš k tragické události, která dodnes leckterého návštěvníka hor dojme. Při lyžařském závodu dne 24. března 1913 totiž došlo k úmrtí závodníka Bohumila Hanče i jeho kamaráda Václava Vrbaty, který se svému kamarádovi pokoušel pomoci. Svůj život do záchranné akce obětavě nasadil i německý závodník a Hančův přítel Emerich Rath. Filmovou rekonstrukci tohoto závodu natočil režisér Tomáš Hodan.
23. březen 2025 11:33
Zimní sporty, Královéhradecký kraj

Krkonošské lesy slaví světový den lesů a světový den vody

Dne 21. března slavíme Světový den lesů a o den později 22. března Světový den vody. Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové-jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.
21. březen 2025 7:01
Příroda, Královéhradecký kraj