#světovéČesko, Čapkovi roboti z R.U.R. a jejich cesta světem

Výraz „robot“ poprvé použil spisovatel Karel Čapek v divadelní hře R.U.R. neboli Rossumovi univerzální roboti, ale sám otevřeně přiznával, že autorem zvláštního nového slova byl jeho bratr Josef. A podobně jako má robot dva autory, hra měla paradoxně dvě premiéry – jednu v Národním divadle v Praze a druhou v Hradci Králové.
 

Jak se narodil první robot?

Vše důležité popsal Karel Čapek v Lidových novinách na Štědrý den 1933 následovně:

„…v jedné nestřežené chvíli napadla řečeného autora látka na tu hru. I běžel s tím za tepla na svého bratra Josefa, malíře, který zrovna stál u štafle a maloval po plátně, až to šustělo. „Ty, Josef,“ začal autor, „já bych měl myšlenku na hru.“
„Jakou,“ bručel malíř (opravdu bručel, neboť držel při tom v ústech štětec).
Autor mu to řekl tak stručně, jak to šlo.
„Tak to napiš,“ děl malíř, aniž vyndal štětec z úst a přestal natírat plátno. Bylo to až urážlivě lhostejné.
„Ale já nevím,“ řekl autor, „jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim Laboři, ale
připadá mi to nějak papírové.“
„Tak jim řekni Roboti.“ mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál. A bylo to.“

Takhle lehce se prý zrodilo slovo robot. Ti skutečně první roboti v dramatu R.U.R. se jmenovali Marius, Sulla, Radius, Damon, Primus a Helena: svým lidským stvořitelům se vymkli z rukou, vyhlásili jim válku a nakonec ovládli svět. A ještě jedna zajímavost: v textu hry Čapek důsledně psal výraz Robot s velkým R.
Vypadali ale docela jinak než dnešní roboti či naše představy o robotech: pražská premiéra 25. ledna 1921 vycházela z autorských poznámek Karla Čapka, který požadoval, aby roboti byli „…oblečení jako lidé. Jsou úseční v pohybech i výslovnosti, bezvýrazných tváří, upřeného pohledu. Ve vlastní hře mají plátěné blůzy v pasu stažené řemenem a na prsou mosazné číslo.“
 

Světová premiéra dramatu v ochotnickém divadle

Roboti poprvé vkráčeli na světovou scénu nikoli v pražském Národním divadle, ale už o tři týdny dřív: hru R.U.R. totiž souběžně nastudovala skupina amatérských divadelníků ochotnického souboru Klicpera v Hradci Králové.

Národní divadlo muselo premiéru z technických důvodů o měsíc odložit a dopis, kterým vyzývalo královéhradecký spolek, aby také s představením posečkal, se zřejmě cestou někde zatoulal a na místo prý nikdy nedorazil. Anebo možná dorazil, ale obyčejnou poštou, nikoli doporučeně, takže se ochotníci naštvali a premiéru uspořádali natruc? To se už nedozvíme, jisté je, že Čapkova světoznámá hra vlastně byla poprvé uvedena už 2. ledna 1921.

V rychlém sledu pak následovaly další premiéry v zahraničí: v roce 1922 se R.U.R. poprvé hrálo v New Yorku, o rok později se s roboty seznámili diváci v Londýně, Vídni a Berlíně, v roce 1924 pak v Paříži a Tokiu. Téma odpovědnosti za umělou inteligenci vzbudilo obrovský zájem a ve světě, který se stále vzpamatovával z první světové války, vyvolalo debatu o aktuálních a věčných tématech.

Hra jich ostatně nabízí spousty: například zda se lidstvo nestane samo sobě zhoubou, o zneužitelnosti nových technologií i o přílišné závislosti na nich.
 

Výpravy za roboty

Představa robotů se postupem času měnila: z někdejší Čapkovy nepřátelské hrubé síly, přesto však s lidskou tváří, která se vymkla kontrole svých tvůrců, dnes chápeme roboty spíš jako domácí pomocníky všeho druhu nebo univerzální inteligentní stroje budoucnosti. Jak fungují průmyslové robotické ruce, robotičtí asistenti parkování a couvání a další vynálezy můžete na vlastní oči vidět ve science centrech, třeba v plzeňské Techmanii, olomoucké Pevnosti poznání, ve Světě techniky v Ostravě, libereckém iQparku nebo v iQlandii – tam dokonce mluvicí humanoid robot Thespian rozdává dětem z vybraných škol regionu vysvědčení.

S roboty si můžete zahrát venkovní šifrovací hru anebo si užít zábavnou prohlídku ve Film Legends Museu v Praze, Poděbradech nebo v Kroměříži.

Anebo navštivte podnik budoucnosti: v robotické restauraci Cyberdog Davida Černého v Praze roboti zařizují všechno od objednávky přes servírování až po platbu.

Sto let od vzniku slova robot inspirovalo Technické muzeum v Brně k výstavě Robot2020 se stovkou exponátů ilustrujících vývoj robotů po současnost s přesahem do budoucnosti. Také Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše připravil speciální výstavu: jmenuje se Cesta do hlubin robotovy duše a k vidění je například nový robotický artefakt od Michaela Stránského, autora oblíbeného Patníku Dášeňky, i původní figurka robota z majetku rodiny Josefa Čapka.
 

Víte, že…?

• Čapek sice nebyl první, kdo vymyslel stroj podobný lidem, ale slovo robot se rychle rozšířilo do světa. Už navěky bude spojeno právě s divadelní hrou R.U.R., která byla přeložena do více než třiceti jazyků včetně esperanta.
• Umělé bytosti podobné člověku, mechaničtí dvojníci a „noví lidé“ se ve společné tvorbě obou bratří Čapků objevují opakovaně, zejména v několika povídkách a esejích. V jedné z povídek dokonce vystupuje skutečná historická postava: Henri-Louis Jacquet-Droz (1752–1791), kontroverzní konstruktér mechanických loutek.
• Karlu Čapkovi a robotům patří ještě jedno nezanedbatelné prvenství: R.U.R. byla vůbec první science fiction v historii televize. Hru 11. února 1938 odvysílala britská BBC, zkrácenou na 35 minut. Nevíme, zda se o tomto světovém prvenství dozvěděl sám autor, který zemřel téhož roku v prosinci, víme ale, že Čapek několikrát zdůrazňoval, že mu nešlo o Roboty, nýbrž o lidi.
• Představa robotů se postupem času měnila: z někdejší Čapkovy nepřátelské hrubé síly, která se vymkla kontrole svých tvůrců, přes přátelské sluhy a domácí pomocníky všeho druhu až po současné univerzální inteligentní stroje budoucnosti. V této podobě se robot rovněž stal nedílnou součástí žánru sci-fi.