Pražský hrad po půl roce otevřel své brány

Jelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. Jméno "jelení" má příkop proto, že zde byla nejen v době vlády Rudolfa II. chována lovná zvěř. Otevřen je od 1. března do 30. listopadu vždy od 10:00 hodin do soumraku.

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Na zámku v Mikulově objevíte Rónovo Podobenství s lebkou, mystickou skulpturu, která zachycuje obří lidskou lebku umístěnou na klečící postavě.

Na jižním svahu hradčanského návrší pod Pražským hradem se rozkládají Palácové zahrady, které jsou spojnicí mezi Pražským hradem a Malou Stranou. Tvoří je celkem pět zahrad a Galerie Ledeburské zahrady. Vstup do zahrad je z Valdštejnské ulice přes Kolowratské nádvoří.

V areálu Pražského hradu se nachází hned několik zahrad, které jsou bezplatně přístupné veřejnosti. Zatímco severní zahrady patří mezi historicky nejcennější, z jižních zahrad je kouzelný pohled na historickou část města.

Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem roku 1496 Benediktem Riedem. Od počátku sloužila jako vězení a po svém nejslavnějším vězni byla také pojemnovaná.

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Barokní průčelí Jízdárny Pražského hradu z konce 17. století tvoří téměř celou jednu stranu ulice U Prašného mostu, která vede na Pražský hrad ze severní strany, přes Jelení příkop. V polovině 20. století byla Jízdárna adaptována na výstavní síň.

Císař Rudolf II. byl kromě jiných kuriózních zájmů také vášnivým milovníkem a sběratel koní. Pro svou vášeň nechal zbořit část hradních hradeb a na jejich místě vystavěl kolem roku 1583 nové nádherné stáje. V současnosti slouží konírna k výstavním účelům.

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

Z původní fíkovny a oranžerie určené k pěstování exotického ovoce a středozemní flóry, se nedochovalo nic. Mohou za to švédská vojska, která Královskou zahradu dokonale zpustošila. Až po roce 1989 došlo k obnově skleníku, který dnes opět slouží k pěstování rostlin pro Pražský Hrad.

Vydejte se za nevšedním výhledem na jižní věž chrámu sv. Víta na Pražském hradě, která je opět přístupná. Věž je nejvyšší věží chrámu a její výška dosahuje téměř 100 metrů. Připravte se však na náročný výstup, za výhledem budete muset překonat skoro 300 schodů.

Obelisk na Pražském hradě či též Mrákotínský monolit je vysoký štíhlý čtyřboký monolitický komolý jehlan stojící na třetím hradním nádvoří v blízkosti Starého proboštství odhalený u příležitosti výročí 10 let od vzniku Československa v roce 1928.