Cyklus květinových výstav byl zahájen 7. března na zámku
v Rájci nad Svitavou expozicí
Kamélie – růže Dálného východu. Výstava kamélií potrvá
do 16. března a návštěvníci budou mít možnost prohlédnout si nejen květinami a květinovými aranžmá vyzdobené zámecké interiéry, ale i
zámecké skleníky s kvetoucími kaméliemi, ty budou otevřeny návštěvníkům až
do 31. března.
Autor květinových výstav,
florista Slávek Rabušic, specialista na aranžování květin v historickém interiéru spolupracuje dlouhodobě s památkovými objekty a dosud máme ve své paměti jeho výstavní projekty
z roku 2013 Fleur de lys, který byl věnován květině králů Francie – lilii a projekt
Tulipán v renesanci z roku 2012, který nejen připomněl tulipánovou horečku v 30. letech 17. století, ale především podtrhl nepřeberné množství druhů a odrůd této původně asijské květiny.
Symbol letošních květinových výstav
Válka růží nás zase vrací
do doby „staré dobré Anglie“ a připomíná specifický vojenský konflikt, jehož prostřednictvím se v 15. století dvě větve královského rodu snažily získat vládu v Anglii. Ačkoli růže či jiné květiny nesehrály ve válce samotné žádnou hlavní roli, přesto se stala růže její ikonou, a to díky erbovním znakům.
Rod Lancasterů měl ve znaku růži červenou a štít rodu Yorků zdobila růže bílá. Za zmínku ještě stojí, že tento boj dvou dynastií označili Válkou růží až historici v 19. století. Boj o prvenství mezi bílou růží Yorků a červenou růží Lancasterů se tedy pomyslně přenáší do květinových výstav na zámcích…
Růže má mezi květinami naprosto výsadní postavení, spolu s vinnou révou je jednou z prvních historicky doložených kulturně pěstovaných rostlin. Antická básnířka Sapfó ji prohlásila královnou květin. Všechny starověké národy
Blízkého a Dálného východu pravděpodobně znaly různé kulturní nebo polokulturní formy růží. První zprávy o této rostlině byly získány především z archeologických vykopávek. Jak je možné zjistit z nákresů a reliéfů květin na nádobách a nástěnných malbách, v
Egyptě byly růže oblíbené již před tisíci lety.
Za nejstarší druhy růží se považují odrůdy rosa centifolia, damascena, gallica, alba a chinensis. Růže se objevuje také u
Asyřanů, měla své místo také v
Mezopotámii. Nejvyšší úcty se jí ovšem dostalo v
Persii a v
Řecku. Zakládaly se rozlehlé růžové zahrady a sady. Spojení růže s kultem Venuše nebylo zpočátku přijatelné pro křesťanství, které se rychle šířilo. Později se však její kultovní poslání dostává i do křesťanství. Se zavedením mariánského kultu se dostala do klášterních zahrad, kde byla ceněna také pro svoje
léčivé účinky. Růže byla velice ceněna a oblíbena ve všech obdobích a slozích, nejvýznamnější postavení měla v antice, renesanci, baroku a biedermeieru. A provází lidstvo dodnes.
V historizujících nebo i nadčasových květinových dekoracích bude růže zastoupena velmi výrazně a každá výstava má svůj název a své odlišné téma. Výstavy budou doplněny
přednáškami, komentovanými a nočními prohlídkami a dalším kulturním programem. Na další nejbližší akci
Květiny z časů, kdy Evropa (ještě) tančila valčík se můžete těšit na zámku Ratibořice.