Hora
Ještěd s
nadmořskou výškou 1 012 metrů leží v těsné blízkosti
Liberce. Když vyvstane otázka, jak se na nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu dostat, vždy je k dispozici
kabinová lanovka, budovaná jako jedna z prvních visutých lanovek u nás. Stavěla se v letech 1932–33 a na 1 115 metrů dlouhé trati za čtyři minuty zdolá převýšení 400 metrů. Dolní stanice leží v
liberecké městské části Horní Hanychov kousek od zastávek městské hromadné dopravy.
V době, kdy lanovka slavnostně zahájila provoz, sice moderní vysílač na vrcholu hory ještě nestál, ale už dlouho šlo o oblíbené výletní místo. Dominanta a symbol severních Čech se pyšní tím, že na vrcholové skále byl údajně již v roce 1737 vztyčen
první kamenný kříž. Ještědské kříže jsou velkým tématem, ten poslední tu po různých peripetiích a výměnách kamene za dřevo a naopak stojí od roku 1990. Další zastavení při procházce po vrcholku hory musí patřit žulovému
Rohanskému kameni z roku 1838, který připomíná někdejší hranici mezi Rohanským a Clam-Gallasovským panstvím, a
malému Marťánkovi. Inspirací pro bronzovou plastiku mrněte z Marsu byla pro
sochaře Jaroslava Rónu fotografie embrya, které si mne oči. Představte si, jak mu je: Marťánek pláče, že se ztratil a touží se vrátit do svého domova, do prostředí, kde by návštěvníci Ještědu nedokázali přežít jedinou vteřinu.
Občerstvení na vrcholu Ještědu se dalo sehnat už během letních nedělí roku 1844. Stánek postupně vystřídala
horská chata a v roce 1876 na vrcholu přibyla pět metrů vysoká dřevěná věž, vůbec první rozhledna této části Čech. Na začátku 20. století vznikl
nový horský hotel s vyšší rozhlednou, vzápětí v těsné blízkosti vyrostla tři kilometry dlouhá
sáňkařská dráha; víte, že se na ní v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy?
Lanovka postavená ve třicátých letech vyvážela na vrchol tisíce návštěvníků, kterým už staré horské chaty přestávaly stačit. Obě ale v letech 1963 a 1964 vyhořely a uvolnily tak prostor novému projektu. Tím se stala známá stavba, od počátku navrhovaná jako
horský hotel a televizní vysílač v jednom. Projekt vypracoval
architekt Karel Hubáček, základní kámen byl položen v červenci 1966 a slavnostního otevření se stavba dočkala 21. září 1973 – proto se právě v září konají tradiční
Oslavy Ještědu.
Vysílač na Ještědu si odvážnou konstrukcí i architekturou, která opticky prodlužuje kuželovitý vrchol hory a skvěle ladí s okolní krajinou, záhy získal pozornost v tuzemsku i v zahraničí. V roce 1969 za ni architekt Hubáček získal prestižní
Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.