První Gallas v Čechách byl válečník a stratég
Matyáš z Gallasu (1588–1647), potomek italského rodu di Gallasso de Campo z Tridentska. Do Čech přišel během třicetileté války, jako člen nejvyššího velení se postavil do čela spiknutí proti
Albrechtovi z Valdštejna a poté získal jeho majetky:
Frýdlant, Liberec, Smiřice a Hořiněves.
Rok Clam-Gallasů se bude slavit hlavně na
zámku Frýdlant, na
hradě Grabštejn, na
zámku Lemberk a spoustě dalších míst v okolí
Liberce a v
Jizerských horách.
Noblesa severních Čech na Lemberku a Grabštejně
Víte, že
Lemberk byl původně gotický hrad, který nechal ve 40. letech 13. století postavit
Havel z Lemberka, manžel sv. Zdislavy? V polovině 16. století byl přestavěn na renesanční zámek a od roku 1726 až do roku 1945 jej vlastnil rod Clam-Gallasů. Letošní sezonu zpestří
výstava, věnovaná Clam-Gallasům a jejich životu na Lemberku mezi lety 1918—1945.
Sezona tu začíná už poslední březnový víkend,
od 19. do 22. dubna můžete přijet i na tradiční
Velikonoční prohlídky: poznáte, jak slavila velikonoční svátky poslední generace rodiny Clam-Gallasů ve dvacátých a třicátých letech 20. století
Chcete si v
sobotu 13. dubna užít
Mezinárodní den památek na Grabštejně, věnovaný přínosu rodu Clam-Gallasů nejen pro samotný
hrad Grabštejn, ale i pro celé panství? Rezervujte si
speciální prohlídky pro dospělé i pro děti; velcí ochutnají dobovou specialitu uvařenou na ohni přímo na nádvoří, malí návštěvníci si během dětské interaktivní prohlídky vyrobí
postavičku clam-gallasovského papouška, jehož hrob se nachází v podhradí. Ani tady nepřijdete
od 19. do 22. dubna o
Velikonoční prohlídky, v
pondělí 22. dubna navíc
s průvodci v kostýmech z doby posledních majitelů, tvůrčími dílničkami a občerstvením.
Obě sídla lákají také na snížené vstupné: získá jej každý, kdo na pokladně Grabštejna či Lemberku předloží vstupenku z roku 2019 z hradu a zámku Frýdlant, hradu Grabštejn či zámku Lemberk.
Frýdlant: první hradní muzeum v Čechách
Zapamatujte si jméno
Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838); stál u zrodu dnešního
Národního muzea v Praze a na
hradě a zámku ve Frýdlantě v roce 1801 zpřístupnil rodové muzeum;
Frýdlant se tak stal nejstarším veřejnosti přístupným šlechtickým sídlem ve střední Evropě. Hrad a zámek chystá během roku speciální prohlídky a výstavy, navštívit můžete také
chrám Navštívení Panny Marie v Hejnicích, clam-gallasovský patronátní chrám a klášter s rodovou hrobkou.
Ve
Frýdlantu zve na prohlídky také
Zámecký pivovar; na počest Clam-Gallasů tu letos chystají
speciální piva, která doplní již zavedené druhy – například Kristiána, pivo pojmenované po Kristiánu Filipovi Clam-Gallasovi.
Další Clam-Gallasovská zastavení
Spojení s habsburským císařským dvorem, Vídní a Prahou potvrzují skvostné paláce, klasicistní Clam-Gallasovský palác ve Vídni a barokní Clam-Gallasův palác v Praze. V hlavním městě rod připomíná i romantická zahrada Klamovka se zahradní restaurací.- V Botanické zahradě v Liberci si prohlédnete kamélie, pocházející ze zrušené oranžérie na hradě a zámku Frýdlant.
- Zajímavým turistickým cílem je Šámalova chata na Bedřichově v Jizerských horách, někdejší lovecký zámeček posledních Clam-Gallasů.
Na zámku v Rokytnici v Orlických horách připravili rozšířenou expozici o zdejších pobytech Clam-Gallasů. Otevřená bude od června do září, a to každou sobotu od 14 do 18 hodin.- Rok Clam-Gallasů zahrnuje akce na řadě dalších zámků. Například na Sychrově se v květnu koná koncert z děl oblíbených autorů Clam--Gallasů a Rohanů, v Krásném Dvoře se v červnu odehrají komentované vycházky parkem a koncert a do Libochovic se můžete vypravit na přednášku o Josefovi Blechovi, řediteli zahrad hraběte Clam-Gallase, který se významně podílel na přeměně libochovického přírodně krajinářského parku.
- Zajímavým tipem pro cyklisty jsou cykloprohlídky jednotlivých clam-gallasovských panství: program zahrnuje Lemberské a liberecké panství (neděle 14. července), Grabštejnské panství (neděle 28. července) a Frýdlantské panství (neděle 11. srpna).
- V polovině prosince začne v Oblastní galerii v Liberci výstava Spravedlnost bez bázně: Gallasové a Clam-Gallasové v Čechách. Seznámíte se s celou rodinou, od Matyáše z Gallasu přes slavného císařského diplomata Jana Václava z Gallasu (1671–1719) až po sedm dcer posledního mužského člena rodu Franze Clam-Gallase (1854–1930). Výstava potrvá do března 2020.
- Jak se z Gallasů stali Clam-Gallasové? Spojení dvou rodů v erbu i jménu podle ustanovení závěti posledního Gallase oficiálně potvrdila v létě 1768 císařovna Marie Terezie. Rodový majetek Gallasů tehdy přešel na dva syny Markéty Aloisie z Collona-Felsu a Jana Kryštofa z Clamu, nadále se proto setkáváme s rodem Clam-Gallasů.
Kristián Filip z Clam-Gallasu (1748–1805) často pobýval na libereckém zámku, který nechal moderně přestavět, nedaleko vybudoval čtvrť Kristiánov, nechal zrekonstruovat zámek Lemberk, u Hejnic založil Lázně Libverda a v pražských Košířích velkolepou romantickou zahradu s různými chrámky, pamětními kameny a jinými romantickými výtvory, zvanou Klamovka. Společně s manželkou Karolínou Josefínou Šporkovou (1752–1799) se hrabě věnoval hudbě; znali se s manžely Duškovými a díky nim se seznámili i s Wolfgangem Amadeem Mozartem, který roku 1786 koncertoval v pražském Clam-Gallasovském paláci.