Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.
Na
křižovatku Karlovy a Husovy ulice zasahuje jižní část průčelí Clam-Gallasova paláce, jedné z nejvýznamnějších
barokních palácových staveb v Praze. Jedná se o nádherný
příklad monumentálního šlechtického sídla situovaného do drobné městské zástavby středověkého typu. Palác byl vystavěn ve vrcholně barokním slohu na místě starší zástavby v letech 1714–18 podle projektu
J. B. Fischera z Erlachu pro
Jana Václava hraběte Gallase. Na výzdobě stavby se podíleli mimo jiné
M. B. Braun a jeho dílna (portály s atlanty, sochy antických bohů ve střešní partii, uvnitř andílci-světlonoši a vázy na schodišti), malíř C. Carlone, kameník D. A. Rappa či štukatéři R. Bolla, S. Bussi a G. Fiumberti.
V jednom ze tří dvorů se nachází
kašna se sochou Tritona od M. B. Brauna, chráněná barokní mříží. Gallasové i Clam-Gallasové, majitelé paláce, byli milovníky a mecenáši umění; jejich palác tak byl známým pražským
kulturním centrem, v němž se konaly koncerty – vystoupili zde mj.
W. A. Mozart (1787) i
L. van Beethoven (1796), hrálo se zde divadlo a pořádaly se tu výstavy obrazů. Ve výklenku ohradní zdi paláce na Mariánském náměstí je
kašna s alegorickou sochou Vltavy od V. Prachnera. Pro předpokládané vybudování divadelního sálu bylo jeho severní křídlo v zvýšeno o jedno patro. Z tohoto jistě zajímavého záměru však nakonec sešlo a vzniklý podstřešní prostor byl poté
používán jako seník.
Revitalizace Clam–Gallasova paláce a zpřístupnění veřejnosti
Zdroj: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/clam-gallasuv-palac-se-docka-rekonstrukce-a-noveho-vyuziti-20180220.htmlRekonstrukce, která skončila v roce 2022 zahrnovala zejména opravu suterénu a
zpřístupnění přízemí s obchody, kavárnou, pokladnou, šatnou a toaletami. Dále realizaci technologií nezbytných k provozu paláce. Základním
cílem revitalizace bylo
zpřístupnit palác veřejnosti.
Za rekonstrukci Clam-Gallasův palác získal
prvenství ve dvou kategoriích prestižní soutěže
Stavba roku 2022, ocenila ji veřejnost i odborná porota. Odborné práce vedl architekt Petr Malinský ve spolupráci s Janem Malouškem z Národního památkového ústavu a předními restaurátory – vše s cílem
zachovat co největší množství původních prvků. Palác má nyní novou fasádu a část podlah, zrestaurované jsou interiérové malby, ozdoby na stěnách a další. Rekonstrukce trvala 4 roky a vyšla hlavní město zhruba na půl miliardy korun.
Z historie paláce
Když roku 1757 vymřel Filipem Josefem
rod Gallasů po meči, připadl palác synu Gallasovy sestry Alžběty
Kristiánu Filipovi z Clamu. Ten spojil oba přídomky svých rodičů ve jméno
Clam-Gallas a dal tak paláci jeho konečný název. V průběhu
19. století se stal palác zčásti
činžovním domem a po vzniku první republiky, kdy se rod dostal do finančních problémů, byly v jeho reprezentačním křídle umístěny kanceláře ministerstva financí, svatební síň a výstavní prostory.
V roce
1945 byl palác
na základě Benešových dekretů zkonfiskován a byl v něm umístěn
Archiv hlavního města Prahy, který požárem
Staroměstské radnice ztratil své původní prostory. Palác, jehož chátrání započalo již v meziválečném období, se však v průběhu doby dostal do tak špatného stavu, že bylo nutno zahájit jeho celkovou rekonstrukci. Její prozatím poslední etapa včetně restaurování malířské a sochařské výzdoby byla ukončena v roce 1994 a Clam-Gallasův palác se tak zaskvěl opět ve své původní kráse. Palác také sloužil jako druhé pracoviště
Archivu hlavního města Prahy. Palác v současnosti patří pražskému magistrátu a část je pronajata
Muzeu města Prahy, které zde plánuje výstavy.