V rámci oslav výročí vzniku Československa bude v
pondělí 28. 10. 2024 možné přijít od 10:00 do 18:00 hodin
zcela zdarma do
Národní galerie, a to do sbírkových expozic
Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550,
Staří mistři,
Staří mistři II,
1796–1918: Umění dlouhého století,
1918–1938: První republika,
1956–1989: Architektura všem a
1939–2021: Konec černobílé doby ve
Veletržním paláci.
Klášter sv. Anežky České ukazuje
středověké umění v Čechách a střední Evropě mezi lety 1200 až 1550. Mezi špičkové exponáty expozice a poklady národního kulturního dědictví patří díla z období vlády Lucemburků – krále Jana, císaře Karla IV. a jeho synů – Mistr Michelské madony, Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik, Mistr Třeboňského oltáře... a další.
Schwarzenberský palác nabízí zájemcům expozici
Staří mistři I., která představuje výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění (Hans von
Aachen, Petr
Brandl, Matyáš
Bernard Braun, Lucas
Cranach, Adriaen de Vries, Albrecht
Dürer,
El Greco, Francisco José
Goya, Hans Holbein, Jan Gossaert zvaný Mabuse, Jusepe de Ribera, Peter Paul
Rubens, Bartholomaeus
Spranger, Karel
Škréta, Simon Vouet, Michael Leopold Willmann a jiní). Její základní časový rámec tvoří
období od 16. do 18. století vycházející z retrospektivního pohledu na předrenesanční tendence v umění gotiky a antická díla jako inspirační podnět pro
renesanční a barokní umění.
Šternberský palác zve na stálou expozici
Staří mistři II., která navazuje na předchozí výstavu
Staří mistři I. v protějším
Schwarzenberském paláci.
Staří mistři II. představují
to nejlepší z unikátních fondů NGP a jejich partnerů – např. ojedinělou
kolekci ikon, jež se dochovala v Praze a jež přibližuje mimořádnou osobnost sběratele Nikodema P. Kondakovova. Představena je zcela výjimečná kolekce
italské malby 14. a 15. století, která byla z větší části shromážděna Františkem Ferdinandem d'Este. Na fond raného italského umění navazuje
renesanční a barokní malířství (Alessandro Allori, Jacopo Bassano, Luca Giordano). Zastoupeny jsou mimořádné soubory
nizozemského, vlámského a holandského malířství z období 15.–18. století (Herri met de Bles, Pieter II. Brueghel, Peter Paul Rubens, Anthony van Dyck, Rachel Ruysch, Gerard Ter Borch, Nicolaes Eliasz Pickenoy).
Veletržní palác, který shromažďuje
skvosty moderního umění 20. a 21. století. Expozice
1796–1918: Umění dlouhého století vědomě a přirozeně spojuje domácí umění s tím zahraničním. Na rozdíl od předcházejících sbírkových expozic v
Národní galerii nejsou do tohoto souboru začleněny žádné zápůjčky. Cílem nebylo vytvořit další uměleckohistorický přehled a nově kodifikovat
to zásadní, co bylo v průběhu 19. století v českých zemích vytvořeno. Vedle sebe se tak na výstavě objevují umělci nejen odlišných uměleckých názorů, ale i příslušníci velmi rozdílných generací, například
Josef Mánes vedle
Pabla Picassa,
Josef Navrátil vedle
Bohumila Kubišty či
Antonio Canova vedle
Franze von Stucka.
Sbírková expozice
1918–1938: První republika vznikla ke 100. výročí vzniku Československé republiky a představuje
bohatou výtvarnou tvorbu a umělecký provoz mladého státu v letech 1918–1938. Součástí expozice jsou vedle obrazů a plastik předních českých, slovenských, českoněmeckých a karpatoruských umělců (
Václav Špála, Josef Čapek, Jindřich Štyrský, Toyen, August Brӧmse, Maxim Kopf, Wenzel Hablik ad.) také díla z proslulé francouzské sbírky (
Paul Gauguin, Henri Rousseau, Pablo Picasso, Vincent van Gogh, ad.), kterou československý stát nakoupil krátce po svém založení ve 20. a 30. letech 20. století.
Název
1939-2021: Konec černobílé doby není pojmenováním let 1939 až 2021, ale heslem shrnujícím přístup, který se snaží materiál této často bolestné epochy dopředu ideologicky nehodnotit. Jedná se o novou stálou expozici ve Veletržním paláci, která byla otevřena v květnu 2023. Expozice prezentuje umění jako svědectví doby chronologicky v čase, díky čemuž je možné sledovat, jak rychle se představa umělecké kvality proměňovala, a to i u jednotlivých umělců. Zastoupeni jsou třeba
Josef Šíma, Toyen, Jan Zrzavý, Pavel Brázda, Ladislav Sutnar, Hugo Demartini, Zdeněk Sýkora, Eva Kmentová, František Skála nebo
Kateřina Šedá. Konec černobílé doby dokresluje na tři sta exponátů.
Další nová expozice pojmenovaná
1956–1989: Architektura všem se zaměřuje na
architekturu a životní styl v Československu a snaží se překonat binární pohled Východ–Západ, uměle udržovaný od pádu železné opony před 30 lety. Je rozdělena do šesti hlavních oddílů: výstava
EXPO,
bytové otázky,
technologie a komunikace, práce a spotřeba,
kultura a volný čas a v neposlední řadě kritická architektura. Expozici tvoří významná díla ze Sbírky architektury NGP, pocházející od autorů a autorek jako
Václav Aulický, Věra a Vladimír Machoninovi, František Cubr, Karel Prager, Alena Šrámková, tvůrčích kolektivů jako
Sial Liberec a další, doplněná o fotografie a filmy z Národního filmového archivu i dobové publikace.