Zámek, známý právě díky
románu Miroslava Švandrlíka Černí baroni. Obdivovat můžete po celý rok jak samotný zámek s jeho bohatou historií, tak i
expozici, která se věnuje se
perzekucím církví,
pomocným technickým praporům (PTP), ale také šlechtickým rodům na panství,
Rukopisu zelenohorskému,
svatému Janu Nepomuckému, kreslíři Jiřímu Nepraktovi a samozřejmě také spisovateli Miroslavu Švandrlíkovi. Od května 2025 je areál zámku otevřen 24/7 vstupem přes turniketová vrata. Vstupné do areálu je 50 Kč. Pravidelně se tu konají i komentované prohlídky.
Bašta Švandrlíkových Černých baronů

Na špatném stavu zámku, který se v posledních letech postupně opravoval, se podepsala
armáda. Po roce 1939 byli v zámku nejdříve němečtí, pak čeští vojáci, za jejich pobytu památka značně chátrala. Zbyly jen
pozůstatky kdysi honosných interiérů v některých pokojích – dřevěné obložení, kazetový strop či krb z červeného mramoru.
V letech 1945-1990 prostory využívaly
oddíly pomocného technického praporu. Tato skutečnost se stala inspirací pro děj románu Černí baroni od Miroslava Švandrlíka. Příslušníci
PTP vykonávali službu v Československé lidové armádě
beze zbraně. Nebyli zde zařazeni jen
politicky nespolehliví vojáci, ale také vojáci se
zdravotním omezením (1. technický prapor). Cílem PTP, které fungovaly v letech
1950–1954 byla internace a převýchova tzv. politicky nespolehlivých osob. Zajišťovali
levnou pracovní sílu pro vybraná hospodářská odvětví. Pomocnými technickými prapory prošlo, podle odhadů, mezi 40 000 a 60 000 občanů Československa. Pracovali v
dolech, ve
stavebnictví (například pražské sídliště Petřiny), na
vojenských stavbách (např. Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích, nebo tehdy vojenského hotelu
Internacionál v Praze-Dejvicích), ve
vojenských lesích,
kamenolomech i v
zemědělství. Od roku 1963 je zámek chráněn jako kulturní památka. Po revoluci byl navrácen do majetku obce Klášter. V roce 2025 obec Klášter nabídla zámek, jehož rekonstrukce je nad síly této malé vesnice, k prodeji, novým vlastníkem je společnost Klaus Timber.
Zámek Zelená Hora, známý díky Černým baronům, nabízí historické expozice včetně PTP, šlechtických rodů a více.
Zámek Zelená Hora má bohatou historii, původně byl hradem, který vlastnily významné šlechtické rody a byl přestavěn na zámek. Navštívilo ho několik významných historických osobností.
Na zámku Zelená Hora se zdrželi například František Josef I. se svou chotí Sissi, Josef II. a Marie Terezie.
Návštěvníci mohou obdivovat samotný zámek s jeho historií, expozici věnovanou perzekucím církví, pomocným technickým praporům, šlechtickým rodům, Rukopisu zelenohorskému, svatému Janu Nepomuckému a další.
Zámek Zelená Hora proslavila kniha 'Černí baroni' od Miloslava Švandrlíka, stejně jako následný film stejného názvu.
Vstupné do areálu zámku Zelená Hora je 50 Kč.
Areál zámku Zelená Hora je otevřen nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu od května 2025.
Vojenské využívání zámku po roce 1939 způsobilo jeho pozvolné chátrání, což vedlo k postupnému opravování zchátralých částí.
Expozice věnovaná pomocným technickým praporům (PTP) na zámku Zelená Hora se zaměřuje na jejich roli a úkoly v Československé lidové armádě během let 1950-1954.
Miloslav Švandrlík je český spisovatel a humorista, autor knihy 'Černí baroni', která se zčásti odehrává na zámku Zelená Hora.
Na zámku Zelená Hora se pravidelně konají komentované prohlídky pro návštěvníky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.