Černí baroni lákají na zámek Zelená Hora v Nepomuku

Zámek, známý právě díky románu Miroslava Švandrlíka Černí baroni, se letos poprvé otevřel zvídavým návštěvníků v rámci pravidelné otevírací doby. Obdivovat můžete po celý rok jak samotný zámek s jeho bohatou historií, tak i novou expozici, která vznikla letos v prvním patře levé části zámku. Věnuje se perzekucím církví, pomocným technickým praporům (PTP), ale také šlechtickým rodům na panství, Rukopisu zelenohorskému, svatému Janu Nepomuckému, kreslíři Jiřímu Nepraktovi a samozřejmě také spisovateli Miroslavu Švandrlíkovi. Otevřeno je každý den, během pracovního týdne od pondělí do pátku od 12:00 do 17:00 hodin, o víkendu od 9 do 17 hodin. Na komentované prohlídky můžete přijít v sobotu a neděli v 11:00, 12:00, 14:00 a 15:00 hodin. Vstupné pro dospělé stojí 150 Kč, studenti a důchodci zaplatí 100 Kč.

Na špatném stavu zámku, který se v posledních letech postupně opravoval, se podepsala armáda. Po roce 1939 byli v zámku nejdříve němečtí, pak čeští vojáci, za jejich pobytu památka značně chátrala. Zbyly jen pozůstatky kdysi honosných interiérů v některých pokojích – dřevěné obložení, kazetový strop či krb z červeného mramoru.

V letech 1945-1990 prostory využívaly oddíly pomocného technického praporu. Tato skutečnost se stala inspirací pro děj románu Černí baroni od Miroslava Švandrlíka. Příslušníci PTP vykonávali službu v Československé lidové armádě beze zbraně. Nebyli zde zařazeni jen politicky nespolehliví vojáci, ale také vojáci se zdravotním omezením (1. technický prapor). Cílem PTP, které fungovaly v letech 1950–1954 byla internace a převýchova tzv. politicky nespolehlivých osob. Zajišťovali levnou pracovní sílu pro vybraná hospodářská odvětví. Pomocnými technickými prapory prošlo, podle odhadů, mezi 40 000 a 60 000 občanů Československa. Pracovali v dolech, ve stavebnictví (například pražské sídliště Petřiny), na vojenských stavbách (např. Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích, nebo tehdy vojenského hotelu Internacionál v Praze-Dejvicích), ve vojenských lesích, kamenolomech i v zemědělství. Od roku 1963 je zámek chráněn jako kulturní památka. Po revoluci byl navrácen do majetku obce Klášter.