ÚvodAktualityZemě za ostnatým drátem: Tankový prapor, Černí baroni, Král Šumavy a další filmy
Zážitky

Země za ostnatým drátem: Tankový prapor, Černí baroni, Král Šumavy a další filmy

Poslechněte si audio verzi článku
Jsou to filmy, na které se skvěle dívá — plné humoru, dobrodružství nebo absurdních historek z vojenského života. Jenže za jejich příběhy se skrývá realita temná jako bažina z Kachyňova Krále Šumavy. Povinná vojna, ostnaté dráty, politické čistky, pomocné technické prapory i strach ze systému. Česká kinematografie se k těmto tématům vrací znovu a znovu — někdy s černým humorem, jindy s mrazivou vážností. Připomeňte si je s námi na Kudy z nudy!
V socialistickém Československu se vojna a základní vojenská služba netýkala jen vojenského výcviku. Byla to instituce, která mladé muže na měsíce nebo roky vyrvala z běžného života, podrobila je přísné disciplíně a vštěpovala jim loajalitu k režimu. Někdo si odnesl jen pár veselých historek, jiný psychické jizvy, další dokonce zničené zdraví z těžké práce v pomocných technických praporech (PTP). Tyto prapory se staly symbolem tichého teroru — politicky nespolehliví muži místo zbraní drželi v rukou lopaty, aby „budovali vlast“. Vypravte se s Kudy z nudy a seriálem Česko ve filmu do kasáren, do dolů a na hranice!
 

Země za ostnatým drátem: Jdeme na vojnu!

V české kinematografii se základní vojenská služba objevuje v několika výrazných podobách – od dobrodružných dramat přes tragikomickou satiru až po černý humor. V mnoha případech slouží jako kulisa pro kritiku režimu nebo jako metafora nesvobody. I když ale za záběrů dýchá humor a ironie, pod povrchem zůstává nepřehlédnutelná pravda o době, kdy svoboda byla slovo vymazané z vojenských řádů i každodenního života. Země za ostnatým drátem tu není jen geografická hranice — je to stav mysli, který ve filmech vyvstává až překvapivě živě.
 

Král Šumavy (1959)

Král Šumavy patří k nejslavnějším filmům režiséra Karla Kachyni a zároveň k nejikoničtějším „pohraničnickým“ titulům československé kinematografie. Hlavní postavou je převaděč zvaný Král Šumavy, který noc co noc přechází přes neprostupné bažiny a zmizí dřív, než ho pohraničníci stačí chytit. Protože v místě natáčení proslulé šumavské slatě nebyly, filmaři je museli vyrobit uměle. Jinak ale Kachyňův film nabízí napínavé dobrodružství, vizuálně strhující obrazy šumavských mlh a temných močálů, ale zároveň slouží jako propagandistická zbraň: Králové Šumavy tu jsou vylíčeni jako pašeráci, agenti a kriminálníci, zatímco pohraničníci jako hrdinové. Král Šumavy je dodnes příkladem, jak ideologie pronikala do filmu i tam, kde se vyprávěl zdánlivě čistý thriller.
 
Film se natáčel na Kvildě, osadě uprostřed Šumavy, podle románové předlohy Rudolfa Kalčíka. V hlavních rolích se objevili Radovan Lukavský, Jiřina Švorcová, Jaroslav Marvan, Stanislav Remunda, Miloslav Holub, Jiří Holý či Jiří Vala. Do kin se na Krále Šumavy přišly podívat neuvěřitelné čtyři milióny diváků, a při scénách polapení krále Šumavy se z publika občas ozvali odvážnější diváci se slovy „Hasila nechytili!“
 

Kde se natáčel starší Král Šumavy?

Dodejme však, že pro svůj román i filmový scénář si Kalčík nevybral Josefa Hasila, ale jinou šumavskou legendu, pašeráka a převaděče jménem Franz Nowotny, kterému se říkalo Kilián. Pocházel z Nových Hutí a ve skutečnosti nikdy dopaden nebyl; po dramatickém posledním pronásledování zůstal v Bavorsku, kde se dožil klidného stáří. Jeho i další „krále“ připomíná malý pomník králům Šumavy; najdete ho u osady Františkov poblíž Kvildy, u můstku přes Teplou Vltavu.

Ve filmu je zachycen stav Kvildy tři roky po odsunu původního obyvatelstva; v záběrech se objeví například kvildský hřbitov, zlikvidovaný v roce 1978, a kostel svatého Štěpána, který vydržel dodnes. Na Kvildu se od té doby filmaři několikrát vrátili; například v roce 1965 tu režisér František Vláčil natáčel film Markéta Lazarová, později kvildské pláně proslavily filmy Pod jezevčí skálou (1978) a Za trnkovým keřem (1980)Tomášem Holým. Až do začátku devadesátých let 20. století ale ke Kvildě zasahovalo ostře střežené a veřejnosti nepřístupné hraniční pásmo a v obci byla rota pohraničníků.
 

Tankový prapor (1991)

Na přelomu režimů natočil režisér Vít Olmer film, který udělal z vojenské služby synonymum pro absurditu. Tankový prapor, natočený podle stejnojmenného románu Josefa Škvoreckého, se stal nejnavštěvovanějším filmem roku 1991. Doktor filozofie Danny Smiřický coby alter ego Josefa Škvoreckého v podání Lukáše Vaculíka je v rámci základní vojenské služby přidělen k tankovému praporu a zažívá veškerou absurditu, zuřivost i neschopnost armády v časech totalitního režimu. Olmerův film je přehlídkou komických figur, bizarních vojenských rituálů, šikanování, ponižování a opileckých večírků, kde se důstojníci předhánějí v hloupých rozkazech a politických projevech, ale za humorem cítíme všudypřítomný strach z udání a stísněnou atmosféru doby.
 
Scénář k filmu napsal Radek John, knižní vojenský prostor Kobylec filmaři objevili v Nové Vsi pod Pleší a na tankodromu v Podbořanech, kasárny byly v Berouně. Natáčení trvalo pouhé tři týdny, a kromě populárního soundtracku od Ivana Hlase přinesl film také řadu hlášek, které si diváci opakují dodnes. Tankový prapor byl jeden z prvních porevolučních filmů, který otevřeně ukázal, jak vypadala „lidová armáda“ bez příkras propagandy. A zároveň to byl kasovní hit — lidi se chtěli smát tomu, co předtím prožívali v tichosti. Není divu, že premiéra v roce 1991 se stala kulturní událostí.
 

Černí baroni (1992)

Stejně jako se řadě lidí zfilmovaná verze líbí víc než knižní předloha, další si Škvoreckého Tankový prapor pletou s Černými barony Miloslava Švandrlíka. Také ten se záhy po roce 1989 dočkal zfilmování. Děj se odehrává na vojně u takzvaných „pétépáků“, pomocných technických praporů, kde mladí muži místo zbraní dostali do ruky lopaty a museli „budovat vlast“ pod vedením důstojníků, kteří rozkazy brali až příliš vážně.
 
Režie se ujal Zdenek Sirový, který u PTP opravdu sloužil (na rozdíl od Švandrlíka, který narukoval až v roce 1953 do jejich nástupnické organizace). Hlavní roli měli Ondřej Vetchý v roli vojína Kefalína a Pavel Landovský coby Major Terazky, ve filmu si však zahrála řada herců, kteří účinkovali ve snímku Tankový prapor, například Miroslav Donutil, Milan Šimáček, Václav Vydra a Miroslav Táborský. Natáčelo se tam, kde se odehrává i samotná románová předloha, tedy na zámku Zelená hora u Nepomuku. Výsledkem byla komedie plná nezapomenutelných hlášek a postav.
 

Král Šumavy (2022 a 2025)

Po více než šedesáti letech se filmaři dostali k příběhu Josefa Hasila (1924–2019), jednoho z nejvýkonnějších převaděčů, který dokázal dostat z komunistického Československa na Západ desítky lidí. Seriál Král Šumavy režisérů Davida Ondříčka a Damiána Vondráška je dobrodružná špionážní podívaná, syrovější, temnější a mnohem věrnější skutečnosti než Král Šumavy z roku 1959.
 
Psychologické drama natočené podle životopisného románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana ŽákaOskarem Hesem v hlavní roli odhaluje brutální praktiky Státní bezpečnosti a stísněnost života v totalitním státě, kde se lidé ocitají mezi mlýnskými kameny dvou světů. Ondříčkova minisérie mistrně využívá šumavskou přírodu jako metaforu neproniknutelné hranice — krásnou i smrtící. Kamera, výprava a dobové detaily dodávají dílu autenticitu, díky níž divák cítí chlad močálů i ledový dech systému, který ničil lidi bez ohledu na jejich odvahu. Seriál Král Šumavy je důkazem, že staré příběhy mohou znít nově a naléhavě i dnes.
 

Základní vojenská služba

V socialistickém Československu byla vojenská služba povinná a týkala se prakticky všech mužů od 17 do 60 let. Branný zákon z roku 1949 stanovil její délku na 24 měsíců, ale v průběhu dalších desetiletí se měnila od dvou let postupně na jeden a půl roku, a později jeden rok. Pro mnoho mužů představovala vojna zásadní zásah do života – jednak z hlediska času, jednak kvůli ideologickému tlaku. Po roce 1989 byla základní vojenská služba postupně zkracována, až byla definitivně zrušena. Od 1. ledna 2005 je Česká armáda plně profesionální.
 

Pomocné technické prapory

Samostatnou a temnou kapitolou byly takzvané Pomocné technické prapory (PTP). Tyto útvary fungovaly v letech 1950 až 1954 pro internaci a převýchovu takzvaných politicky nespolehlivých osob. Kromě synů živnostníků, kulaků, duchovních, intelektuálů, umělců a mužů, kteří se znelíbili režimu, do PTP mířili také mladí muži s kriminální minulostí, Romové, neodsunutí Němci nebo studenti, kteří v únoru 1948 protestovali v Praze proti komunistickému puči. Vojáci PTP, lidově zvaní pétépáci nebo černí baroni, nosili černé výložky, nesměli mít zbraně a byli určeni k těžké manuální práci, například v dolech, stavebnictví nebo při stavbě železnic. PTP byly oficiálně zrušeny v roce 1954, přesto některé podobné jednotky fungovaly i později, byť pod jinými názvy.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Česko ve filmu

Česko ve filmu

Vypravte se s Kudy z nudy do míst, kde se natáčely známé filmy, komedie, pohádky nebo detektivky. Top české filmy, seriály a filmová místa v Česku!

Zámek Zelená Hora – místo nálezu Rukopisu zelenohorského a bašta Švandrlíkových Černých baronů Památky

Zámek Zelená Hora – místo nálezu Rukopisu zelenohorského a bašta Švandrlíkových Černých baronů

Jednou z dominant Nepomucka je Zámek Zelená Hora, který byl postaven na místě původně z husitských válek opevněného vrchu, po skončení husitských válek pak hradu, který vystavěl Hynek Krušina ze Švamberka. Areál zámku je otevřen 24/7 vstupem přes turniketová vrata.

Kostel sv. Štěpána Kvilda Památky

Kostel sv. Štěpána Kvilda

Když v roce 1765 vyhověla pražská arcibiskupská konsistoř žádosti kvildských věřících, byla zahájena stavba dřevěného kostela, jehož stěny byly pokryty šindelem.

Vltava – česká vodácká klasika Letní sporty

Vltava – česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Pomník králům Šumavy nedaleko Kvildy Památky

Pomník králům Šumavy nedaleko Kvildy

Pomník králům Šumavy, u osady Františkov poblíž Kvildy, je věnovaný převaděčům, kteří se zejména po únoru 1948 stali nekorunovanými králi šumavského hraničního pásma a pomáhali lidem přes uzavřenou hranici. Nachází se u mostku přes Teplou Vltavu.

Česko ve filmu: Tomáš Holý a další slavní dětští herci a dětské herecké hvězdy

Česko ve filmu: Tomáš Holý a další slavní dětští herci a dětské herecké hvězdy

Každý rok se ve filmech objeví spousty nových dětských hvězda a hvězdiček. Poblázní veřejnost, zaplaví internet a dojímají nás svou nevinností, talentem i oslnivými úspěchy. Pojďte se za nimi vypravit s Kudy z nudy: budeme pátrat po nejlepších filmech, po osudech dětských filmových hvězd i po zajímavostech, které je provázejí.

Česko mezi řádky: Návrat Krále Šumavy – příběh Josefa Hasila, převaděče a později agenta CIC

Česko mezi řádky: Návrat Krále Šumavy – příběh Josefa Hasila, převaděče a později agenta CIC

Až budete mezi řádky hledat místa, kde se odehrává děj životopisného románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana Žáka, vezměte si k ruce hodně podrobnou mapu. Ale úplně nejlepší je vydat se na Šumavu osobně: čekají vás tajemná a magická místa, která dodnes vydávají zvláštní svědectví. Knižní bestseller ožil i na filmovém plátně.

Josef Hasil – legendární převaděč a jeden z nekorunovaných Králů Šumavy

Josef Hasil – legendární převaděč a jeden z nekorunovaných Králů Šumavy

Když přijde řeč na Krále Šumavy, většinou jde o film Karla Kachyni anebo o přezdívku pro slavné šumavské převaděče a pašeráky. Patřil k nim i Josef Hasil (8. února 1924, Zábrdí – 15. listopadu 2019, Chicago, USA), jeden z nejvýkonnějších a Státní bezpečností nepronásledovanějších agentů-chodců, který dokázal dostat z komunistického Československa na Západ desítky lidí.

Česko ve filmu: Svěrák, Hřebejk, Michálek, Troška, Poledňáková, Jasný a Vláčil aneb známí čeští režiséři

Česko ve filmu: Svěrák, Hřebejk, Michálek, Troška, Poledňáková, Jasný a Vláčil aneb známí čeští režiséři

Stejně jako máte oblíbené herečky, herce, zpěvačky a zpěváky, určitě si vybavíte i své oblíbené filmy. Znáte i jejich režiséry? Do filmového světa se navždy zapsali svými díly a jejich filmy jsou pevnou součástí české kinematografie. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Josef Škvorecký – česko-kanadský spisovatel, esejista a nejznámější exilový nakladatel

Josef Škvorecký – česko-kanadský spisovatel, esejista a nejznámější exilový nakladatel

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: „Revoluce se odkládá na neurčito.” – tak začínají Zbabělci, jeden z nejznámějších románů Josefa Škvoreckého (27. září 1924, Náchod – 3. ledna 2012, Toronto). Česko-kanadský spisovatel, esejista a překladatel společně s manželkou Zdenou Salivarovou (* 21. října 1933, Praha) založil exilové nakladatelství '68 Publishers.

Jaroslav Marvan – jeden z nejoblíbenějších českých herců

Jaroslav Marvan – jeden z nejoblíbenějších českých herců

Komedie Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše a Přednosta stanice, seriály Hříšní lidé města pražského a F. l. Věk, Anděl na horách a Dovolená s Andělem, pohádka Šíleně smutná princezna nebo muzikál Noc na Karlštejně: to jsou nejznámější filmy herce Jaroslava Marvana (11. prosince 1901, Praha – 21. května 1974, Praha). Za padesát let natočil přes dvě stě filmů a 40 televizních inscenací, diváci ho znali i z Vinohradského divadla a činohry Národního divadla.

Karel Kachyňa – režisér řady skvělých českých filmů

Karel Kachyňa – režisér řady skvělých českých filmů

Malé dětské příběhy i rozmáchlé historické fresky, politické metafory a hlavně filmy jako Ať žije republika (1965), Noc nevěsty (1967) anebo Ucho (1970), které leželo dvacet let v trezoru: to jsou filmy Karla Kachyni (1. května 1924, Vyškov – 12. března 2004, Říčany), jednoho z nejplodnějších českých filmových a televizních režisérů 20. století.

Miloslav Švandrlík – český spisovatel a humorista

Miloslav Švandrlík – český spisovatel a humorista

Spisovatel Miloslav Švandrlík (10. srpna 1932, Praha – 26. října 2009, Praha) je známý jako autor řady kreslených vtipů, hororových a strašidelných povídek, a hlavně humorných knížek. Nejznámější z nich jsou Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, příhody žáků Kopyta a Mňouka, anebo příběhy o nejrůznějších strašidlech.

Česko mezi řádky: Tankový prapor, Kobylec a Josef Škvorecký

Česko mezi řádky: Tankový prapor, Kobylec a Josef Škvorecký

Tankový prapor je jedním z nejslavnějších románů Josefa Škvoreckého. Román odehrávající se v komunistické armádě padesátých let 20. století napsal v roce 1954 a poprvé ho vydal v roce 1971 jako vůbec první publikaci torontského exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Tankový prapor se záhy stal čtenářsky nejúspěšnější knihou, podobně jako když vyšel v milionovém nákladu poprvé oficiálně v Čechách v roce 1990.

Nepomuk

Nepomuk

Rodiště sv. Jana Nepomuckého, velký barokní kostel postavený podle plánů slavného barokního stavitele K. I. Dienzenhofera a zámek Zelená Hora, kde byl nalezen Rukopis zelenohorský a kde se odehrává Švandrlíkův román Černí baroni – tím vším je známý Nepomuk, město na jižním Plzeňsku.

Pohádková a filmová putování po Šumavě

Pohádková a filmová putování po Šumavě

Šumava a hluboké lesy, tajuplná blata, vesničky a osady na konci světa, to všechno láká filmaře k natáčení historických filmů, pohádek, komedií či detektivek. Pojďte si připomenout ty nejznámější – hrad Švihov a Tři oříšky po Popelku, trilogii Slunce, seno… v Hošticích u Volyně, Kvildu a Krále Šumavy anebo Srní a filmy Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem s Tomášem Holým.

Podbořany

Podbořany

Podbořany leží na úpatí Doupovských hor v kraji jihozápadně od Žatce. Historickou tvář města poznamenaly necitlivé stavební zásahy v druhé polovině 20. století, přesto se ale nacházíte v místech osídlených už dlouhá tisíciletí; lidé tu žili už v mladší době kamenné.

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Převaděčskou stezkou Krále Šumavy aneb kanálem 54

Převaděčskou stezkou Krále Šumavy aneb kanálem 54

Když se řekne „Šumava“ vybaví se všem příznivcům turistiky krásná krajina a mnohým hned potom legendární film Král Šumavy z roku 1959, v němž se prolíná syrovost horské přírody s bojem „obránců“ státní hranice a odvážných převaděčů. Pokud jste si někdy říkali, že by nebylo špatné si trasu, kudy chodil slavný Kilián projít také, přijde vám vhod náš dnešní tip na výlet. Zavede vás totiž zhruba do míst, kudy mohl kanál 54 vést a kde i dnes potkáte jen málokoho.

Kvilda

Kvilda

Nejvýše položené obci v Česku (1 065 m) daly jméno typické šumavské pláně, německy zvané gefilde. V jejich středu a zároveň na trase kašperskohorské větve solné Zlaté stezky kdysi vznikly dvě obce, Kvilda a Horská Kvilda. Zná je každý, kdo někdy navštívil prameny Vltavy nebo Jezerní slať.

Beroun

Beroun

Město ležící na březích Berounky je oblíbené mezi vodáky i turisty. Projděte si příjemné centrum města se zbytky hradeb. Před návštěvou Českého krasu nezapomeňte získat teoretické znalosti v Muzeu Českého krasu. Vystoupejte také na rozhlednu a prozkoumejte Berounsko z výšky.

Další aktuality

Jak se dostat do pohádky? Vydejte se spolu s dětmi na pohádková místa a stezky

Nechte se unést spolu se svými ratolestmi barevným a veselým pohádkovým světem. Na chvíli zapomeňte na starosti běžného života a užívejte si návrat zpět do dětství, který vám přinese Rumcajs, vodník, ježibaba a její Perníková chaloupka a další postavy z českých pohádek. Při výběru pohádkové stezky zohledněte věk a zájmy dětí, délku trasy a terén.
18. srpen 2025 13:42
Zážitky

Netradiční, industriální i zábavné prohlídky elektráren a přehrad

O prázdninách určitě najdete čas k návštěvě různých neobvyklých míst. Co byste řekli prohlídkám elektráren, přehradních hrází a jiných energetických a industriálních objektů? Anebo zkusíte kvůli unikátní vyhlídce zdolat nejvyšší českou rozhlednu?
18. srpen 2025 12:00
Zážitky

50 tipů na víkend z celého Česka

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkendové zážitky (23.8. – 24.8.). Na jediném místě najdete tipy na akce ze všech krajů a regionů České republiky. U nás si vybere si každý! V nabídce je rodinná zábava, program pro děti, romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky: Císařský den v Kadani 2025, Dožínky Zlínského kraje, Bitva Mladějov – Blosdorf 1915 v Mladějově 2025, Hornoplánská Traktoriáda 2025, Věstonické slavnosti 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
18. srpen 2025 6:01
Zážitky

Tipy proti nudě... aneb nejlepší tipy na víkendové akce pro děti

Kudy z nudy přináší tipy na zajímavý program pro rodiny s dětmi na víkend (23.8. – 24.8.) v Praze a jejím okolí, Čechách, Moravě i Slezsku. Vyberte si rodinné programy, zábavu a zážitky pro malé i velké, holky i kluky, zajímavé akce a výpravy na místa, kde se děti rozhodně nebudou nudit: Kopřivnická pouť 2025, Slavnosti města Rumburk 2025, Den s technikou v Rokycanech 2025, PapírNaFest II. – hudební festival ve Šlapanicích, Velké grandfinále Mladějov 1915. Naplánujte s námi výlety za kulturou, do zoo, do přírody nebo na zajímavou výstavu a užijte si společný víkend.
18. srpen 2025 6:00
Zážitky

Kalendář akcí 2025: výběr nejlepších akcí pro poslední prázdninový víkend

Tankovou bitvu, přehlídku skvělého jídla, místa plná rytířů a krásných dam, závody trucků, barbarský festival, drony, skláře, kováře i římské vojáky a další skvělé zážitky z celého Česka na poslední prázdninový víkend 2025 nabízí portál Kudy z nudy. Co si vyberete na sobotu 30. srpna a neděli 31. srpna 2025?
17. srpen 2025 12:26
Zážitky

Letní a podzimní tipy pro milovníky historických vozidel: závody a přehlídky veteránů

S koncem léta a začátkem podzimu 2025 se pořádají nejrůznější a velmi zajímavé přehlídky historických vozidel. A to nejen statických, ale i akce, kde uvidíte automobilové dědečky pěkně v pohybu. Pokud máte rádi atmosféru první republiky a zároveň i nablýskané automobily a motocykly té doby, udělejte si výlet například do Mladé Boleslavi, na zámek Berchtold či do Jeseníku. Portál Kudy z nudy vám prozradí, kde se budou během srpna, září a října konat ty nejzajímavější veteránské srazy.
16. srpen 2025 8:42
Zážitky

Letní zážitky, hry a zábava: unikátní herní krajiny a skvělá místa pro rodiny s dětmi

Míst, kde se vaše ratolesti zabaví, pohrají si a ještě se dozví něco zajímavého a inspirativního není nikdy dost. Na portálu Kudy z nudy objevíte řadu míst, která slibují víc než pouhé hlídání dětí – do konce letní sezóny je určitě ještě stihnete navštívit všechny. Objevujte, hrajte si a bavte se!
16. srpen 2025 8:00
Zážitky

S Kudy z nudy na skok přes hranice na Slovensko

Jedinečné hrady, jeskyně, termální prameny nebo lidová architektura: to jsou turistické unikáty Slovenska. Najdeme je i podél státní hranice, která je překvapivě z hraničních úseků s našimi sousedy nejkratší: od Trojmezí u Hrčavy k soutoku řek Moravy a Dyje v nejjižnějším cípu jihomoravské obory Soutok meří „pouhých“ 252 kilometrů.
15. srpen 2025 6:22
Zážitky