Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký – nejznámější český světec

Rodištěm sv. Jana Nepomuckého je město s příznačným názvem Nepomuk na západě Česka. Díky řadě historických památek patří k vyhledávaným turistickým cílům.

Víte, kde jsou schody, které vedou do nebe? Leží blízko hradu Potštejna, nedaleko Kostelce nad Orlicí. Ve skutečnosti nevedou až do nebe, ale k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné na vrch Homole, dominantu zdejšího kraje.

Město Nepomuk čekají v březnu významné akce a výroční pouť. Připomene si totiž výročí 630 let od umučení celosvětově nejznámějšího českého světce, jednoho z hlavních patronů České republiky, hlavního patrona domu Habsburků, patrona kněžích, zpovědníků, vodních řemesel, velkého filantropa a místního rodáka sv. Jana Nepomuckého. Do Nepomuku navíc dorazí významná habsburská relikvie blahoslaveného Karla I. Rakouského. Do oslav se zapojí také Matice svatého Jana Nepomuckého, Římskokatolická farnost Arciděkanství Nepomuk a spolek Svatá Ludmila s projektem Naši světci, který představuje důležité postavy svatých v historických souvislostech.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

Socha Jana Nepomuckého na Karlově mostě je nejvýznamnější zdejší sochou vůbec, která se stala jedním z hlavních ohnisek kultu Jana Nepomuckého a vzorem pro jeho další vyobrazení. Socha je mezi lidmi populární dodnes, vyhlazená místa, kam si turisté sahají pro štěstí, jsou vidět na první pohled.

Poutní areál v Klokotech u Tábora je půvabná stavba, inspirovaná Santinim. Jméno má podle řeky Lužnice, která si tiše šumí, proudí a klokotá pod strmým svahem, z nedalekého Tábora sem vede křížová cesta. Krásné místo se uchází o čestný titul bazilika minor, který by zvýšil jeho prestiž.

První velký kostel zasvěcený Janu Nepomuckému. Vrcholné dílo Jana Blažeje Santiniho a nejoriginálnější ukázka takzvané barokní gotiky. Památka, zapsaná roku 1994 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Perla Vysočiny. Tím vším je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Kostel sv. Jakuba Většího vítá v Nepomuku každého, kdo přijíždí od Plzně. Nachází se na kraji města za Špitálským rybníkem na ostrohu uzavírajícím ze západu Přesanické náměstí. Na první pohled určitě zaujme gotická válcová bašta se střílnami s malovanou rustikou – pozůstatek chrámového opevnění.

Kostel ve Vyklanticích na Pelhřimovsku byl dokončen roku 1729. Centrální stavba s hranolovitou věžičkou a eliptickou kupolí lodě je zakončena lucernou s podélnými okénky. V kostele jsou umístěny ultramoderní sochy vytištěné na 3D tiskárně.

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Návštěvníci mohou ve Svatojánském muzeu vidět na nové exponáty, jako například repliku lebky sv. Jana Nepomuckého speciálně vyrobenou na 3D tiskárně, dále na repliku Janova "jazyka", či repliku jeho lopatky, na jejímž výběžku lze zpozorovat známky mučení.

Hlavní a největší pražský chrám, duchovní symbol českého státu a impozantní koruna Pražského hradu: to je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V jejím interiéru objevíte spousty zajímavostí a na prohlídku se vyplatí vyhradit si hodně času: jsou tu nádherně vyzdobené kaple, podzemní hrobka českých králů anebo obří náhrobek sv. Jana Nepomuckého z čistého stříbra.

Svatou Ludmilu známe jako patronku českého národa. Stála u počátků našeho státu, položila základy křesťanství v Čechách a jako manželka knížete Bořivoje I. a matka knížat Spytihněva a Vratislava se stala zakladatelkou vládnoucí dynastie Přemyslovců. V roce 2021 uplyne 1 100 let od jejího zavraždění na hradišti Tetín. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na místa spojená s jejím životem.

Plzeňský region je po okraj plný nádherných barokních památek, které navíc velmi intenzivně žijí. Zdejší kraj oplývá barokním bohatstvím, je místem setkání architektů Santiniho a Dientzenhofera, barokní krajina tu má svoji neopakovatelnou atmosféru a kostely, kláštery a města čekají na svoje nové návštěvníky.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře prošel od roku 2018 zevrubnou rekonstrukcí. Ta byla právě dokončena a v srpnu 2024 památka oslaví celých 30 let na seznamu UNESCO. Návštěvníci si zde prohlédnou nejen interiér kostela v novém, ale také ambit kolem něj, bývalý hřbitov nahradila travnatá louka s chodníky. Zajímavostí také je, že část ambitu kolem kostela zůstala i po opravě v původní podobě.

Kostel byl postaven v letech 1777 až 1779. Dříve se k bohoslužbám využívala kaplička ze začátku 18. století, která stála uprostřed dnešního hřbitova. Ta však byla zchátralá a její kapacita už nestačila zvyšujícímu se počtu obyvatel.

Krásnou barokní sochu Jana Nepomuckého můžete obdivovat v CHKO Křivoklátsko, nedaleko obce Nový Dům. Nachází se na lesní křižovatce cest NS Vůně lesů a jehličí a žluté turistické značky procházející lesy od Zbečna do Rakovníka.

Kostel z 18. stol. stojí v místě zbořeného královského hradu podle plánů V. Schneidera. Interiér zdobí malby z roku 1887. Výzdoba odpovídá tradicím beuronského umění s geometrickým členěním obrazů, barevností, rostlinnými ornamenty a vysokým podílem zlacení. Dnes se zde nachází Městská hudební síň.

Čimelice proslavily především sochy z dílny Jana Hammera, tzv. "Čimelické baroko". Podobně jako se jinde v českých zemích do dějin barokního umění zapsala sochařská rodina Brokoffů či Matyáš Bernard Braun, v jižních Čechách to byl Jan Karel Hamer.

Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Svatém Janu nad Malší byl v 18. století významným poutním místem. Kostel v barokním slohu s ambity pochází z let 1732-1735, rozšířen byl o třicet let později a v roce 1824 byla ke kostelu dostavěna věž.

Kamenný kostel byl vystavěn na místě původního dřevěného kostelíka, jež byl zasvěcen Janu Husovi. Stavba byla dokončena roku 1711 a téměř o století později byla přistavěna věž. V této podobě je kostel zmiňován i ve verších K. V. Raise.

Na místě, kde se dnes kaple nachází, byla v dávných dobách městská věznice. Roku 1620 zde byl kvůli spojitosti s vpádem vojsk polského krále vyslýchán a mučen katolický kněz Jan Sarkander. Ten však zpovědní tajemství nevyzradil, a proto byl roku 1995 prohlášen papežem za svatého.

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Augustiniánský klášter nechal v roce 1262 založit Oldřich Zajíc z Valdeka na místě, kde se mu dle legendy zjevila Panna Marie. Své jméno získal klášter v roce 1327, kdy sem byly převezeny z pražského augustiniánského kostela sv. Tomáše ostatky sv. Dobrotivé (sv. Benigny).