Radúz Činčera vstoupil do filmové tvorby v roce 1952 a vytvořil stovky filmů různých žánrů, z nichž mnohé získaly
ocenění na tuzemských i zahraničních festivalech. Po roce 1967 se Činčera mimo jiné zaměřoval na specifické multimediální prezentace pro světové výstavy. Jeho nejznámějším projektem z tohoto žánru je Kinoautomat, první interaktivní film na světě, do jehož děje mohli diváci zasahovat.
Díky
Kinoautomatu tak Činčera vstoupil do povědomí zahraniční veřejnosti a jeho projekty se staly známé po celém světě. Mezi umělcovy filmové úspěchy pak kromě multimediálních projektů patří klasické filmy, mezi mnohými například Romeo a Julie ´63, který byl filmovými odborníky oceněn dokonce osmi cenami.
Nový pražský projekt, původní sférický kaleidoskop, audiovizuální systém nového typu, prezentoval Činčera poprvé
na výstavě EXPO´86 v kanadském Vancouveru, kde byl použit při inscenaci rockového muzikálu The SCROLL. Celý systém funguje na principu dětského kukátka. Optický kaleidoskop prezentuje pomocí sestavy zrcadel a zadní projekce umělecké filmové záběry tak, aby vznikl dojem, že se návštěvník dívá na trojrozměrnou kouli o výšce 70 metrů.
Vzniká tak iluze nespočtu miniaturních zmnožených promítacích pláten. Tato promítací metoda slavila po celém světě obrovské úspěchy a nyní ji mají možnost vidět i zájemci v Praze. V pražském kaleidoskopickém kině budou promítány dva filmy, které byly pro tento typ reprodukce Činčerou speciálně vytvořeny. Vysílané filmy s názvy
„Praha ve vichřici dějin“ a „Poklady české kultury“ zachycují historii a architekturu českých zemí.
Na Činčerovu tvorbu navázala
umělcova dcera, režisérka Alena Činčerová, která pokračovala v projektu Kinoautomat. V roce 2007 uvedla obnovenou premiéru představení a zrežírovala zrekonstruované verze i cizojazyčné varianty. Nyní podporuje i kaleidoskopické kino v pražském centru.