Tradičním účelem Staroměstského jezu bylo po historicky úvodním
plnění hradebního příkopu, vzdutí vody pro
pohon mlýnů a vodárenské využití. Na pravém staroměstském břehu se jednalo o komplex osmi Staroměstských mlýnů a Staroměstskou vodárenskou věž, na malostranském břehu pak o mlýn sv. Jiří (později Sovovy mlýny) a tři mlýny na
Čertovce (Huť, Zlomkovský a Velkopřevorský).
Staroměstský jez s propustí uprostřed je vysoký
0,9 m, propust bývá většinou zavřená. Plavební komora vlevo po proudu je společná i pro Štítkovský jez. Staroměstský jez prochází od podzimu 2023 do jara 2024 náročnou obnovou za použití historických materiálů a stavebních postupů. Zatímco v 60. letech minulého století byla „oprava“ provedena vylitím betonu, dnes je (stejně jako před stovkami let) základním
stavebním materiálem kámen a dřevo. Žula pochází z lomu Vápenice u
Vysokého Chlumce na Příbramsku a duby na výrobu fošen vysázeli hraběcí lesníci před 160 lety v
Kněžičkách, v oboře nalézající se na Nymbursku, východně od
Poděbrad. Vytěžené dřevo se
stlouká do vorů, které jsou ponechány minimálně měsíc
namočené ve vodě, aby se trámy stabilizovaly a nekroutily. Potopené pak zůstávají až do finální montáže. Rekonstrukce tak navrací jez do
původní podoby jezu tzv. pražského typu.