Rodačka z
České Lípy Tereza Šváchová studovala na
Fakultě architektury ČVUT v
Praze a také v zahraničí; zkušenosti sbírala například ve
Skandinávii a na stáži v
Japonsku. Už během studií na sebe upozornila precizností, smyslem pro detail a zájmem o mezilidské vztahy v městském prostoru. Dnes je jednou z
nejvýraznějších osobností české architektonické scény s přesahem do
urbanismu, krajinářství i veřejné debaty o podobě současných měst.
Propojit architekturu se sklem se pokusila už ve své
diplomové práci, ve které se zabývala
ruinou bývalé továrny Elias Palme na výrobu lustrů v
Kamenickém Šenově. Spolu s
architektkou Nikoletou Slovákovou a
Apropos Architects se podílela na
vítězném návrhu českého pavilonu pro EXPO 2025 v japonské Ósace. Pro
Muzeum skla a bižuterie v
Jablonci nad Nisou navrhla umělecké dílo na
fasádě Pelantova schodiště, kde použila geometrickou koláž ze skla s barevným efektem. Společně s dalšími architekty se podílela i na vzniku
Universa, multifunkčního prostoru pro setkávání na oválném půdorysu v
Jesenici. Ve veřejném prostoru se
Tereza Šváchová angažuje také jako
popularizátorka architektury – přednáší, píše a spolupracuje s neziskovými organizacemi. Zároveň patří k hlasům, které upozorňují na problémy klimatické krize a nutnost šetrného nakládání s krajinou i zdroji.
Na diplomovou práci navázala prací pro
Nadační fond Eliáška, kdy se společně s týmem nadšenců coby
architektka celého projektu snaží o
záchranu a rekonstrukci budov bývalé továrny na výrobu lustrů Elias Palme v
Kamenickém Šenově. Plánem je vytvořit pro město se sklářskými tradicemi
centrum sklářství, lustrů, setkávání i běžného života.