7 věcí, které nevíte… o Japonsku

Ve středu Poběžovic, na mírném návrší, se nachází areál zámku. Po opravách, které zámku navrátí důstojnou podobu významného šlechtického sídla, bude objekt využíván městem. Svoje prostory zde získá také muzejní expozice Panevropského hnutí.

O kaméliích se mluví jako o prvních poslech jara. Květiny, které jsou doma v horách a lesích od severní Indie a Himálaje až po Čínu a Japonsko, a které už před staletími vzaly útokem dámské dekolty i luxusní kosmetiku, můžete obdivovat i u nás – stačí se vypravit na některou z výstav. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, co se kde v roce 2025 chystá.

Klasicistní zámek, jehož historie je spojena s rodem Metternichů, se nachází v Karlovarském kraji v lázeňském trojúhelníku. Zámek obklopuje rozlehlý anglický park s drobnými stavbami. Uvnitř pak zaujme kabinet kuriozit s několika egyptskými mumiemi.

Jedna z nejrozsáhlejších japonských zahrad v Evropě se nachází v malebném prostředí Říčan, přibližně 20 km jihovýchodně od Prahy. Japonskou zahradu v Říčanech založil Ing. Petr Typlt v roce 1998 podle návrhu Takumi Mizokami. Zahrada byla zpřístupněna veřejnosti 7.7.2007.

Areál botanické zahrady se rozkládá v Trojské kotlině na rozloze cca 25 ha. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice. Skleník Fata Morgana je celoročně otevřen úterý až neděle, pondělí je zavíracím dnem.

Navštivte zlínskou zoo a nebudete litovat! Nachází se 4 km od Zlína směrem na Holešov a patří k nejnavštěvovanějším zahradám České republiky. Originální je členění areálu podle kontinentů. Projděte si Jaguar Trek, zastavte se u supí voliéry, prozkoumejte expozici Amazonie a pohlaďte si rejnoky!

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Tato barokní stavba na místě renesanční vodní tvrze, upravovaná ještě počátkem 19. století, vyniká skvostnými a bohatě zařízenými interiéry. Ty představují návštěvníkům životní prostředí a styl přední moravské hraběcí rodiny Dubských z Třebomyslic.

Objekt, který i dnes nabídne atraktivní podívanou každému návštěvníkovi. Prohlídková trasa přepychově zařízenými salóny mj. připomíná i pobyty Ludwiga van Beethovena a Ference Liszta.

Aristokratický rod Coudenhove pochází z Nizozemí, kde se o něm první zmínky objevují ve 13. století. Do Čech přišli první členové rodiny v době napoleonských válek, k nejznámějším pak patřil Richard Coudenhove-Kalergi (1894–1972), zakladatel myšlenky Panevropy a jeden z duchovních otců dnešní Evropské unie.

Sportovní gymnastka, trenérka a sportovní funkcionářka Věra Čáslavská (3. května 1942, Praha – 30. srpna 2016, Praha) je se sedmi zlatými a čtyřmi stříbrnými medailemi nejúspěšnější českou olympioničkou všech dob. Rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí v gymnastických soutěžích drží už desítky let.

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba od roku 2023 zapsána na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst! Jeho zvláštní postavení v Evropě od středověku vytvářel rozsah výroby i široká škála výrobků od průzračně čistého stolního skla, často broušeného, rytého a malovaného, přes bižuterii až po obří křišťálové lustry či autorský design současných uměleckých objektů.

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, které je součástí Národního muzea, představuje sbírky umění mimoevropské etnografie.

K nejvíce zpřístupněným objektům v České republice patří národní kulturní památka Státní hrad a zámek Horšovský Týn. Můžete si prohlédnout např. hradní část s unikátní raně gotickou kaplí, zbrojnicí a zařízeným renesančním bydlením, nebo unikátní obrazovou galerii českých panovníků.

Pozornost si zaslouží například nosorožci indičtí, Království jedu nebo Svět v podzemí. Součástí zoo je statek Lüfnerka s kolekcí domácích zvířat, africká restaurace Kiboko a také jedinečný DinoPark s modely pravěkých zvířat v životní velikosti.

Máte rádi komiksy? Provázely vaše dětství příběhy Čtyřlístku a Rychlých šípů? Pokud se i teď, v dospělosti, rádi podíváte na kreslené příběhy, na Kudy z nudy vás pozveme na několik zajímavých komiksových výletů. Protože komiks pořád žije a rozhodně není jen zábavou pro děti.

Poznejte slavné šlechtické rody zblízka! Nahlédněte do pohnutých osudů české aristokracie a poznejte sídla, která jsou či bývala jejich domovem.

Architekt a stavitel Jan Letzel (9. dubna 1880, Náchod – 26. prosince 1925, Praha) působil řadu let v Japonsku. Navrhoval soukromé i veřejné stavby, jeho Průmyslový palác v Hirošimě přečkal i výbuch atomové bomby. Torzo, udržované ve stejném stavu v roce 1945, se proměnilo v nejznámější památník míru na světě, varující před jadernými zbraněmi.

Existuje nespočet zásad a pravidel, jak by měla vypadat správná japonská zahrada. Nejdůležitější ovšem je, aby dělala radost jak svým tvůrcům, tak návštěvníkům. Vydejte se proto s portálem Kudy z nudy na výlety po nejhezčích japonských zahradách a zahrádkách v Česku.

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

Evropská výtvarná secese bývá někdy nazývána Le style Mucha podle malíře, grafika a designéra původem z moravského města Ivančice. Alfons Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) jako neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt.

O světové výstavě Expo se obvykle mluví dlouho před jejím konáním a dlouho po ní. Je to pochopitelné: jde o setkání zemí a národů z celého světa, které během několika měsíců na jediném místě představují své výrobky, vynálezy, řemeslnou zručnost a kulturní poklady. Vydejte se s Kudy z nudy na malý výlet do historie světových výstav, který stylově zakončíme na akci, která se teprve chystá: výstavě Expo 2025 v japonské Ósace.

Představte si svět, kde se tradice snoubí s inovacemi, kde sklo vypadá jako z jiné dimenze a kde vás designové uniformy donutí přemýšlet, jestli jste na světové výstavě, nebo na přehlídkovém molu v Paříži. Přesně taková bude světová výstava Expo 2025, která probíhá od 13. dubna do 13. října 2025 v japonské Ósace. Na realizaci se podílí i agentura CzechTourism, podívejte s Kudy z nudy, co se chystá.

Starobylý aristokratický rod Coudenhove pochází z Brabantska, části Nizozemí. První zprávy o nich máme z poloviny 13. století, do Čech přišli v době napoleonských válek. Na výlet s nimi se vypravíme do západních Čech, a to do Poběžovic, Horšovského Týna, do Pivoně a na Dianu.

Japonská zahrada ve Sněžném u Nového Města na Moravě, která se začala budovat v roce 1996, je koncipovaná v duchu budhistických a šintoistických tradic. To se projevuje v postupném budování základních i doplňkových prvků, typických pro asijské zahrady.

Dominantou zámeckého parku v Poběžovicích na Domažlicku se stala japonská kamenná zahrada. Připomíná tak slavnou japonskou hraběnku Mitsuko, která žila na zdejším zámku začátkem 20. století.

Ve zlínské zoo najdete jednu z nejrozsáhlejších japonských zahrad v Česku. Na ploše téměř 1000 m² můžete obdivovat typickou suchou kamennou horskou zahradu. Jejími dominantními prvky jsou tři stoleté exempláře borovice drobnokvěté dovezené přímo z Japonska.

Město v mírně zvlněné, zalesněné krajině bezprostředně sousedí s hlavním městem. Obklopují je lesy a rybníky, nabízí příjemné bydlení stranou ruchu velkoměsta a podobně jako další městečka v okolí Prahy již od druhé poloviny 20. století sloužilo jako oblíbené výletní místo a letovisko.

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Lysice leží kousek stranou od spojnice Brna s Letovicemi, pod východními výběžky Českomoravské vrchoviny. Jezdí se sem hlavně kvůli renesančnímu zámku se skutečně ojedinělou zámeckou zahradou, v okolí však objevíte spoustu dalších zajímavých míst.

V malebném městě na úpatí Českého lesa dlouhá staletí žili pospolu Němci, Češi a Židé; pestrá minulost se dnes zrcadlí v přehlídce historických památek. Najdete tu raně barokní zámek, pozdně gotický kostel a židovský hřbitov, v okolí pak láká zřícenina středověkého hradu a areál kláštera v Pivoni.

Rony Plesl (* 31. ledna 1965 Jablonec nad Nisou) patří mezi nejznámější sklářské designéry. Vede Ateliér skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a s jeho dílem se denně setkává velká část Čechů: navrhl totiž pivní sklenice pro pivovary Budějovický Budvar, Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Starobrno, Krušovice i Bernard.

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Sklářský výtvarník, sochař a pedagog Stanislav Libenský (27. března 1921 – 24. února 2002) je legendou českého skla. Nejlepší díla vytvořil společně se svou ženou, sklářskou výtvarnicí a sochařkou Jaroslavou Brychtovou (18. července 1924 – 8. dubna 2020). Autorská dvojice Brychtová-Libenský dokázala světu, že ze skla je možné vyrobit něco, co ostatní pokládali za nemožné. Právě díky tomu byli ve světě známí už v dobách hluboké totality.

Růžová hora v Českém Švýcarsku si svou přezdívku Česká anebo Děčínská Fudžijama zaslouží. Obě hory spojuje sopečný původ, osamocená dominantní poloha i kouzelné fotografie, na nichž se z mlhy a mraků vynořují typické vrcholové kužely.

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.