Každý milovník
Japonska určitě zná
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v
Praze. Jako jediné muzeum u nás se věnuje hmotnému i duchovnímu odkazu neevropských civilizací a upozorňuje na stálé a nezastupitelné místo mimoevropských národů ve světových dějinách. S
Japonskem nás ale spojuje mnohem víc míst. Pojďte je prozkoumat s
Kudy z nudy!
1. Alfons Mucha a komiksy manga
Když se řekne
Japonsko, možná se vám vybaví
komiksy manga či
anime a nejrůznější japonské animované postavičky. Věřte nebo ne, v tradičním japonském umění zanechal stopu
český secesní malíř Alfons Mucha. Pro své plakáty a obrazy se inspiroval
květinovými motivy tradičního japonského umění, které dovedně propojil s evropskou secesí. Podobně ale Mucha ovlivnil už několik generací tvůrců
japonských komiksů manga. Ti ho objevili v sedmdesátých letech minulého století, mezi prvními pak byli autoři vizuálního stylu psychedelických rockových kapel 60. a 70. let. Inspiraci Muchou prozrazují půvabné tváře, složité květinové ornamenty, velké oči i složité účesy dívčích hrdinek. Japonci Muchu zkrátka milují stejně jako my!
2. Japonské sbírky
Při prohlídkách mnoha českých
hradů a
zámků objevíte zajímavé kuriozity, které si
šlechtické rody přivezly z cest po exotických zemích. Vášnivými cestovateli a sběrateli byli například
Lichnovští, kteří v druhé polovině 18. století koupili
zámek Hradec nad Moravicí. Mezi vzácnými předměty, které si dovezli z Orientu, najdete třeba japonský popravčí meč či oblek mandarína. Na
zámku Kynžvart mají oděv japonského samuraje, několik sídel zve na
výstavy kvetoucích kamélií, zajímavé předměty objevíte také na
zámku v Lysicích. Když v 19. století podnikl
Ervín hrabě Dubský z Třebomyslic cestu kolem světa, byl zřejmě prvním Čechem, který se s Japonskem seznámil zblízka. Na sklonku samurajské éry se dokonce osobně setkal se slavnými bojovníky, k nimž měl jako válečník a aristokrat blíž než jiní. Z Japonska a dalších zemí přivezl bohaté sbírky porcelánu, kolekce zbraní včetně samurajských mečů, kovové nádoby i sošky, jeho cestu pak dokumentují obsáhlá fotografická alba. Zkrátka pokud chcete alespoň na skok do Japonska, vydejte se do
Lysic!
3. Příběh japonské hraběnky Mitsuko
Jednou z prvních Japonek, které opustily rodnou zemi a natrvalo se usadily v Evropě, byla
Mitsuko Aoyama (1874–1941), dcera starožitníka z Tokia. V roce 1895 se provdala za
hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi (1859–1906), který v Japonsku působil jako rakousko-uherský konzul. Hrabě ukončil kariéru profesionálního politika a až do předčasné smrti roku 1906 se věnoval filozofii. Od roku 1896 společně s rozrůstající se rodinou žili na
zámku v Poběžovicích. Společně s dětmi manželé často navštěvovali nedaleký
zámek Horšovský Týn, který v té době patřil rodu
hrabat Trauttmansdorffů. Exotickou japonskou hraběnku dodnes připomíná nejenom řada osobních předmětů a fotografií, ale také
japonská zahrada v
Poběžovicích. Zahradu v místě, kde
rodina Coudenhove-Kalergi prožívala společné chvíle, vytvořil tým japonských architektů a umělců. Jednotlivé kameny představují členy rodiny, kamenná lucerna symbolizuje věčné světlo.
4. Japonské zahrady
Japonsko je jedna z nejúžasnějších zemí světa. Platí to i pro
japonské zahrady. Nemusíte cestovat až na opačný konec světa,
japonské zahrady najdete i u nás. Na skok do dalekého Japonska se podíváte třeba v
japonské zahradě ve Sněžném anebo v
zahradě Aizen v
Říčanech. Zajímavé japonské zahrady objevíte i v několika
zoologických a
botanických zahradách, například v
plzeňské zoo, v
Botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji anebo v
zoo Zlín, kde najdete
japonskou zahradu Mu-Shin.
5. Česká Fudži
Takzvaná
Česká Fudžijama aneb
Růžovský vrch (619 metrů) je nepřehlédnutelný vrchol
Českého Švýcarska. Tu přezdívku nemá náhodou: obě hory spojuje sopečný původ, prastaré jméno, osamocená dominantní poloha v národních parcích, kde se smí chodit jen po značených cestách, i kouzelné fotografie, na nichž se z mlhy a mraků vynořují typické vrcholové kužely. O
japonskou Fudži je samozřejmě mnohem větší zájem: podle odhadu na její vrcholek v nadmořské výšce každý rok vyšplhá asi čtvrt milionu výletníků.
6. Světové výstavy Expo 1970 a 2025
Prestižní
světová výstava EXPO se v
japonské Ósace konala už v roce 1970. Československý pavilon
architekta Viktora Rudiše tehdy navštívilo přibližně jedenáct milionů lidí. Tehdejší prezentace byla založena na tvorbě
básníků Jana Skácela a Jiřího Koláře, expozicí prováděla skleněná
Řeka života Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského. Byl to jejich největší a nejpozoruhodnější objekt: v dvaadvacet metrů dlouhém dvouvrstvém taveném reliéfu byla do skla obtisknuta těla dvou dívek, které zdánlivě unášela vodní hladina.
Po padesáti pěti letech se výstava do Japonska vrátila. Koná se opět v
Ósace, na
uměle vytvořeném ostrově Yumeshima, a hlavním tématem je
udržitelný rozvoj, zdravější životní styl a prodlužování délky života. Očekává se účast 150 zemí a mezinárodních organizací.
EXPO 2025 nabídne širokou škálu atrakcí, od interaktivních expozic, které umožní návštěvníkům přímo se zapojit do vystavovaných technologií a inovací, přes ukázky národních kuchyní až po speciální tematické zóny, které ukazují udržitelná řešení v oblasti vodního hospodářství a ochrany přírody.
Vodní svět nabídne interaktivní vodní expozice a ukázky technologií na ochranu a řízení vodních zdrojů, zatímco
Zelený svět se zaměřuje na ekologické inovace a ochranu životního prostředí.
EXPO 2025 rovněž zahrne výstavy, hudební vystoupení, promítání videí, přehlídky, světelnou i taneční show či ohromující vizuální představení s magickými světelnými efekty. Vodní svět bude mít speciální představení s projekcemi promítanými na vodních plochách, které vytvoří jedinečné a fascinující zážitky.
Česká republika se jako samostatný stát zúčastní světové výstavy EXPO pošesté. V Ósace by se naše země měla prezentovat nejen tím, co Japonci velmi dobře znají a dlouhodobě obdivují, například
českým sklem a
vážnou hudbou, ale také
českými inovacemi, nanotechnologiemi, perspektivními start-upy a talenty z regionů. Pod vedením renomovaného
českého skláře Ronyho Plesla se v pavilonu představí například originální plastiky vytvořené pomocí
světově unikátní technologie tavení skla Vitrum Vivum anebo nedokončený triptych
Alfonse Muchy Tři věky –
Věk lásky, Věk rozumu a Věk moudrosti. Navíc ve
výroční den 165. narozenin Alfonse Muchy, tedy 24. července 2025, se uskuteční
český národní den.
7. Česká architektura v Japonsku
V Japonsku objevíte několik zajímavých českých stop. Jednu z nich zanechal
architekt a stavitel Jan Letzel (1880–1925), který v Japonsku působil řadu let a navrhoval soukromé i veřejné stavby. Jeho
Průmyslový palác v Hirošimě přečkal i výbuch atomové bomby. Torzo, udržované ve stejném stavu v roce 1945, se proměnilo v
nejznámější památník míru na světě, varující před jadernými zbraněmi.
Své NEJ má na kontě i český pavilon pro výstavu
Expo 2025.
Spirálový pavilon z českého skla od
studia Apropos Architects je
nejvyšší dřevěnou stavbou svého druhu v Japonsku. Pavilon je postavený z dřevěných lepených prvků a takzvaných CLT panelů, dřevěná konstrukce je doplněná sklem. Dřevostavba bez použití ocelových nosných prvků je dostatečně pevná a robustní na to, aby vydržela případné přírodní katastrofy, od zemětřesení až po silný vítr, který v Japonsku vzniká při tajfunech.
Český secesní malíř Alfons Mucha inspiroval svými květinovými motivy a evropskou secesí japonské umění, což ovlivnilo několik generací tvůrců japonských komiksů manga, kteří objevili jeho díla v 70. letech minulého století.
Zámek Kynžvart má v expozici oděv japonského samuraje a další japonské předměty.
Mitsuko Aoyama byla japonská hraběnka, která se provdala za rakousko-uherského konzula a žila v Európě. S manželem a dětmi žili v Česku, kde je připomínána mimo jiné japonskou zahradou v Poběžovicích.
Japonské zahrady v ČR, jaké najdete například ve Sněžném nebo v Říčanech, jsou známé uklidňujícími prvkami jako jsou kamenné formace a vodní prvky, které mají za cíl navodit pocit harmonie a klidu.
Česká Fudži, známá také jako Růžovský vrch, je vrchol v Českém Švýcarsku s osamocenou dominantní polohou, který má mnoho podobností s japonskou horou Fudži, včetně sopečného původu.
Světové výstavy EXPO se konaly v Ósace v roce 1970 a další se plánuje opět v Ósace v roce 2025 na ostrově Yumeshima.
Jan Letzel, český architekt a stavitel, v Japonsku působil a navrhoval soukromé i veřejné stavby, včetně Průmyslového paláce v Hirošimě, který přečkal výbuch atomové bomby a stal se památníkem míru.
Ervín hrabě Dubský podnikl cestu kolem světa a jako jeden z prvních Čechů se seznámil zblízka s Japonskem, kde se setkal se samuraji a přivezl bohaté sbírky z Japonska.