České vysoké učení technické v Praze – jedna z nejstarších technických univerzit světa

Nouzové přístřešky slouží v horách při nepřízni počasí zbloudilým turistům, kteří se nestihli schovat před bouřkou, vánicí, větrem nebo deštěm, jako úkryt na pár hodin nebo i přes noc. V Krkonoších jich najdete dvacet, většinou v blízkosti křižovatek turistických cest.

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Slavná kaple, ve které kázal Mistr Jan Hus a která byla roku 1786 zbořena, aby mohla být podle původních plánů v roce 1954 opět postavena. Betlémská kaple je národní kulturní památkou a prvním kazatelským chrámem v Evropě.

Národní technická knihovna představuje s více než jedním milionem svazků nejobsáhlejší pramen technické literatury v České republice. Architektonické řešení budovy se snoubí se soudobými trendy moderní architektury, designu, výtvarného umění a knihovnictví.

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

V Krkonoších bylo v roce 2019 nainstalováno pět lávek, které pro nejvyšší české hory navrhli a vlastními silami postavili studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze v rámci spolupráce školy a Správy Krkonošského národního parku. V roce 2024 přibude dalších šest.

Srdcem pražských Dejvic je Vítězné náměstí, místními díky svému tvaru přezdívaný Kulaťák. Zcela kulatý je však jen velký kruhový objezd, jenž tvoří zdejší dominantu. Celé náměstí s pěšími zónami, metrem A, armádními budovami, zelení a ústím čtyř hlavních ulic tvoří tvar plné podkovy.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně, Lannova vila v Bubenči nebo budova Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí v Praze: to jsou nejznámější stavby Vojtěcha Ignáce Ullmanna (23. dubna 1822, Praha – 17. září 1897, Příbram). Známý architekt období historismu byl jedním z těch, kdo dali Praze její novodobou tvář.

Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň)? Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků. Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II. přispěl k jejímu hospodářskému rozvoji, posílil armádu, výrazně změnil trestní právo, zavedl reformy školství a také zřídil sítě nemocnic.

Český architekt a vysokoškolský profesor Václav Aulický se narodil 1. března 1944 v Praze. V roce 1967 dokončil studia architektury na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT). Do historie české architektury se zapsal návrhem Žižkovské věže anebo stavbou budovy Transgasu, která však byla roku 2020 zbourána. Je velkým příznivcem technologického vývoje představitelem takzvané high-tech architektury. Často se věnoval spojovým stavbám, vysílačům či telefonickým ústřednám.

Otto Wichterle (27. října 1913, Prostějov – 18. srpna 1998, Stražisko) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, působící zejména v oblasti makromolekulární organické chemie. Člen řady mezinárodních společností, držitel řady zahraničních cen, čestný profesor mnoha univerzit a autor více než dvou set odborných publikací měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Jeho nejznámější vynález, měkké kontaktní čočky, využívají denně miliony lidí po celé planetě.