Šlo o
prototyp motorových saní, které měly sloužit armádě na zamrzlých a zasněžených pláních východní fronty. Rakouský automobilový konstruktér a průkopník automobilismu
Hans Ledwinka (14. února 1878 – 2. března 1967), který pracoval pro
firmu Tatra, při návrhu využil
osobní vůz Tatra 87.
Vozidlo uváděla do pohybu
tlačná vrtule, umístěna v zadní části vozu. Couvání zajišťoval otočný buben, který navíc mohl vrtuli pomáhat v jízdě do kopce anebo při jízdě po silnicích, kdy se na lyže musel nasadit podvozek. Díky čelisťové brzdě buben sloužil také pro bezpečné zastavení.
Dva páry širokých dřevěných lyží ovládaly dva volanty, jeden pro přední pár (který se zároveň dal naklápět do stran), druhý pro zadní. Jak se ukázalo při zkouškách na zasněžených pláních za
areálem Tatrovky, aerosaně mohly snadno kličkovat terénem a při testech dosáhly rychlosti
80 km/h, nicméně plánovaná rychlost byla až 130 km/h. Posádku tvořili čtyři muži včetně řidiče, vozidlo navíc bylo poměrně úsporné: spotřeba se pohybovala kolem 13 litrů na sto kilometrů.
Německá armáda sice v Rusku provedla další zkoušky, ale nakonec na sériovou výrobu aerosaní nedošlo: podle archivních materiálů byl v Tatře v roce 1942 postaven
pouze jediný kus. Má modrobílou karoserii, je 5,3 metru dlouhý, 2 metry široký a 1,7 metru vysoký a na vlastní oči si ho prohlédnete v
Technickém muzeu Tatra v
Kopřivnici.