První zprávy o rodu
Auerspergů jsou staré téměř tisíc let, v Čechách se ale usadili až během 18. století. Tehdy už patřili mezi nejvýznamnější, nejzámožnější a také nejrozvětvenější šlechtické rody habsburské monarchie. Byli příbuzní s rody
Kinských, Lobkoviců, Colloredo-Mansfeldů, Valdštejnů, Clam-Gallasů a mnoha dalšími.
Panství
Žleby a
Nasavrky získali sňatkem
Jana Adama z Auerspergu (1721–1795) s hraběnkou
Marií Kateřinou Schönfeldovou, panství
Vlašim pak sňatkem
Karla Josefa Antonína z Auerspergu (1720–1800) s
Marií Josefou z Trautsonu (1724–1792). Nechali upravit
zámek Vlašim, jeho okolí pak přeměnili na romantický krajinářský
park. Ze
zámku v
Nasavrkách se postupně stalo hospodářské a administrativní centrum panství,
Slatiňany se pak staly jedním z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších venkovských sídel.
Auerspergové milovali dostihy a věnovali se
chovu koní;
Vincent Karel Auersperg (1812–1867) ve
Slatiňanech vybudoval vyhlášené středisko pro výcvik překážkových koní a zároveň dal v tehdy módním rytířském romantickém slohu přestavět
zámek Žleby u
Čáslavi. V zámku vznikl rytířský sál a rytířský salon, středověký styl měla i skvělá zbrojnice a další interiéry. Modernizace
hřebčína,
zámku ve Slatiňanech i
zámeckého parku byla dílem
Františka Josefa knížete z Auerspergu (1856–1938). Jeho manželka
Vilemína z Auerspergu, rozená
hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova (1857–1909) pak pro radost vlastních dětí i dětí z okolí nechala v lesích kousek od zámku postavit zmenšeninu hradu nazvanou
Kočičí hrádek.
Zajímavou stopu v české historii zanechala
kněžna Ernestina z Auerspergu, rozená
Festetics de Tolna (1831–1901), manželka velmi nepopulárního politika,
knížete Karla z Auerspergu (1814–1890). Byla čestnou předsedkyní a mecenáškou
Spolku paní a dívek sv. Anny, který v
Praze v roce 1871 otevřel ústav pro slabomyslné, tehdy nazývaný
Ústav idiotů. Šlo o první zařízení svého druhu v tehdejším Rakousko-Uhersku, a v roce 1898 bylo na kněžninu počest přejmenováno na
Ernestinum.