Letní
výlety za exotikou můžete zahájit třeba na
zámku Kynžvart, kde při prohlídce spatříte část proslulého kabinetu kuriozit.
Jsou mezi nimi i
kousky z Orientu, například
harémové šaty, které dostala dcera
kancléře Metternicha ke svým pátým narozeninám od samotného tureckého paši Ahmeda Fethi,
oděv japonského samuraje, oštěpy z Jávy, kyje se žraločími zuby z tichomořských ostrovů, čelenka čínské nevěsty,
písek ze tří pouští a řada přírodních
kuriozit z dalekých zemí.
Cesta za japonskou hraběnkou
Jedna z prohlídkových tras na
zámku v Horšovském Týně vám představí předměty z pozůstalosti a
osudy hraběnky Mitsuko Coudenhove-Kalergi, Japonky, která se roku 1892 provdala za hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, diplomata Rakousko-Uherska v Japonsku. Mitsuko byla
jednou z prvních (a možná vůbec první) Japonkou, která se usadila v Čechách. S manželem a sedmi dětmi žila na
zámku v Poběžovicích. Jako vzpomínka na hraběnku Mitsuko i pro jejich radost tu byla zřízena
japonská kamenná zahrada.
Světová diplomacie v Lysicích
Jako diplomat působil také
Erwin Dubský, jehož rodině patřil
jihomoravský zámek Lysice. Kromě běžných prohlídek si letos můžete projít okruh, věnovaný jeho životu, cestám a předmětům, které do Lysic přivezl z dalekého Orientu. K vidění jsou jak fotografie a
deníky z jeho cest, tak řada uměleckých artefaktů: sady porcelánových šálků z Číny a Japonska či vázy zdobené barevnými emaily a zlatem na polevě s tradičním dekorem charakteristickým pro období
Mejdži. Podle dobového tisku Erwin Dubský přivezl ze
zemí Dálného Východu asi šedesát beden a přibližně 1 300 zajímavostí a suvenýrů z Číny a Japonska, Kalifornie, Bombaje a Patagonie. Po svém návratu koncem léta 1876 uspořádal ve třech sálech lysického zámku výstavu, která byla pro veřejnost otevřená každý den dopoledne – podobnou, jako nyní můžete vidět i vy.
Čínské pavilony a mosty u nás
-
Milovníci asijského umění by se měli vypravit do Vlašimi, protože aristokratické zálibě v Orientu se bývalí majitelé zdejšího zámku Auerspergové věnovali s velkou péčí a náruživostí. Něco z jejich sbírek je k vidění v Muzeu Podblanicka, při procházce zámeckým parkem objevíte Čínský pavilon. Nedívejte se jen zdálky, zajděte i do podloubí a podívejte se, jak se po jeho stěnách pnou vymalované palmy a fíkovníky a jak stylizovaný pohled do exotické zahrady umocní obloha na zaklenutém stropě plná ptáků a motýlů. Vlašimský pavilon nápadně připomíná pavilion v chrámu San Temple Kuching na Borneu.
- Jednoduchý čínský pavilonek najdete také v Podzámecké zahradě v Kroměříži, další čínský pavilon stojí v parku u zámku Krásný Dvůr.
- Čínský pavilon nemohl chybět ani v parku lednického zámku; barevná dřevěná stavba bohatě zdobená čínskými motivy se zvonky i čínskými draky stála od roku 1795 na dnes již neexistujícím Čínském ostrově a chodilo se k němu přes Čínský zvonkový most, jehož kopie je k vidění i nyní. V pavilonu bylo uloženo šest hedvábných ručně malovaných čínských tapet, pocházejících z Versailles. Patřilo k němu přístaviště s hrází zdobenou čínskými vázami, kde kotvilo několik výletních lodiček, návštěvníci k němu přicházeli přes portál ze dvou velrybích čelistí a kolem cínových soch čínských lvů. Letohrádek se nedožil ani sta let; v roce 1892 byl stržen kvůli špatnému stavu a vysokým nákladům, které by vyžadovala jeho oprava. Zbyl po něm jen kruhový násyp, kde byl v roce 2000 vysazen jerlín japonský, částečně zasypané přístaviště a pískovcové úchyty, které dřív držely velrybí čelisti.