Harantové z Polžic a Bezdružic – šlechtický rod, z něhož pocházel Kryštof Harant, renesanční spisovatel a hudebník

21. června 1621 vykonal kat Jan Mydlář popravu 27 předáků (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů). Dodnes připomíná místo tohoto hrůzného divadla 27 křížů v dlažbě Staroměstského náměstí.

Malebné údolí potoka je vyhledávaným místem pro pěší turistiku a dětské stanové tábory. Stezka vede po značených turistických stezkách. Začíná a končí na Náměstí Kryštofa Haranta ve městě Bezdružice. Podél Úterského potoka lze dojít až k hracholuské přehradě.

Osud si s panem Harantem krutě zahrál: zatímco okolnosti jeho smrti a přesné datum i s řadou znepokojujících detailů známe dokonale, o jeho narození nevíme kromě letopočtu 1564 nic. Známe však místo: hrad Klenová poblíž Klatov, místo s jedinečným výhledem na Šumavu a zároveň sídlo Galerie Klatovy / Klenová, kde se doslova na každém kroku setkáte s moderním výtvarným uměním.

V roce 1934 vydal Odbor Klubu československých turistů Lázně Bělohrad brožuru "Bělohradsko – Raisův kraj – Podkrkonoší" s nabídkou turistických stezek v okolí Bělohradu a v Podkrkonoší. I po sedmašedesáti letech je možné tuto nabídku využít. K výletu lákají tři stezky: Raisova, Pižlova a Kurkova.

Přijďte si prohlédnout perlu Podkrkonoší ležící uprostřed tohoto nádherného kraje, hrad se zajímavým názvem Pecka. Z hradní vyhlídky si tak můžete v plné kráse prohlédnout centrální masív Krkonoš se Sněžkou a Černou horou či nejvyšší bod regionu, vrch Zvičina (671 m n.m.).

Originální galerii pod širým nebem a galerii výtvarného umění 20. století můžete zhlédnout v prostorách hradu a zámku Klenová. Najdete tu historickou expozici z dějin hradu a zámku a několik výstav českého i zahraničního umění. Z hradu se nabízí jedinečné výhledy na centrální Šumavu.

V jilemnickém zámku se dnes nachází Krkonošské muzeum, kde se můžete podívat na tři různé expozice: historicko-etnografickou, počátky českého lyžování a díla z přelomu 19. a 20. století v Kavánově galerii.

Hradu Vlčtejn stojí na výrazné buližníkové skále mezi obcemi Nezvěstice, Nebílovy a Blovice na Plzeňsku. Z hradu datujícímu se do 13. století se dochoval obdélný palác, část obvodové hradby a složitý systém příkopů a valů.

Restituce patří mezi nejsledovanější kauzy posledních třiceti let. Majetek se nevracel jen bývalým šlechtickým rodům, ale také městům, obcím a soukromníkům. Do rukou původních majitelů se přesouvaly nájemní domy, hotely a restaurace, řemeslnické dílny, mlýny a pily, obchody i malé živnostenské provozovny. Některé z nich určitě dobře znáte.

Naše nejvyšší hory jsou plné turistů snad v každém ročním období, a přece se v jejich podhůří najdou místa, která stojí stranou hlavních turistických cest, a přitom nabízejí krásné výhledy, tichá zastavení v krajině i historické památky. Udělejte si výlet do kraje K. J. Erbena a K. V. Raise.

Pondělí 21. června 1621, pět hodin ráno. Na Staroměstské radnici v Praze odtikávají poslední minuty a hodiny života vůdcům stavovského povstání proti císaři. Je jich osmadvacet, jeden z nich překvapivě dostane milost. Od nejděsivější hromadné popravy, jakou Praha do té doby nezažila, letos uplyne rovných 400 let.

V den letního slunovratu, v ranních hodinách 21. června 1621, se pražské Staroměstské náměstí proměnilo v jeviště. Exekuce sedmadvaceti vůdců stavovského protihabsburského povstání, jejíž výročí vám portál Kudy z nudy připomíná, totiž v lecčems připomínala pečlivě připravené divadlo.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 Klenová – 21. června 1621 Praha) byl český šlechtic z rodu Harantů z Polžic a Bezdružic, spisovatel, válečník, diplomat, cestovatel a hudebník. V roce 1598 podnikl dokonce cestu do Svaté země a Egypta a popsal ji v cestopisu.

Vrtbovský palác se nachází na rohu Tržiště a Karmelitské ulice na Malé Straně v Praze 1. Mnoho lidí o jeho existenci nemá příliš tušení, neboť jeho průčelí do ulice není nějak výrazně nápadné, ale za ním se skrývá jedna z nejhezčích pražských zahrad.