Zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, takzvaný
malý restituční zákon, přijalo Federální shromáždění hned v roce 1990. Celkem se vracel majetek za zhruba 120 miliard korun, a to hlavně malé a střední rodinné podniky a provozovny, znárodněné po únoru 1948. Nemovitosti za dalších
900 miliard přešly do velké restituce. Tam spadaly
hrady a
zámky vracené
šlechtickým rodům. Ne vždy se dalo lehce určit, zda se v poválečných letech konfiskovalo oprávněně, a tak uspěly především rodiny, o jejichž českém občanství nebylo pochyb, například
Lobkowiczové,
Schwarzenbergové,
Colloredo-Mansfeldové,
Kolowratové,
Kinští nebo
Sternbergové.
Čapkova Strž
Stará Huť je na první pohled obyčejná vesnice kousek od
Dobříše.
Spisovateli, novináři, dramatikovi a překladateli Karlu Čapkovi učaroval empírový dům pod hrází rybníka Strž a po svatbě s herečkou
Olgou Scheinpflugovou ho dostali jako svatební dar do doživotního užívání. Nabídl jim ho Václav Palivec, bratr Čapkova švagra, básníka Josefa Palivce a majitel
zámku Osov u
Hostomic.
Manželé sem většinou jezdívali už brzy na jaře, trávili tu léto a odpočívali při práci na zahradě. Po Čapkově smrti se dům proměnil ve
spisovatelovo muzeum, a i když se vrátil potomkům původních majitelů,
Památník Karla Čapka tu zůstal dodnes. Při prohlídce se alespoň na chvíli zastavte v
Čapkově pracovně, asi nejhezčí místnosti z celého domu, kam denní světlo proudí třemi velkými okny. Nábytek je jednoduchý, většinou se jedná o vybavení z
pražské vily, které už mělo nejlepší léta za sebou, ale je originální – a navíc právě tady Čapek napsal všechna svá velká díla z období mezi lety 1935 a 1938.
Kašperk a jeho proměna z ruiny ve středověký hrad
Kdo jede na
Šumavu do
Kašperských Hor, neměl by si nechat ujít návštěvu
hradu Kašperk. Nikdy nebyl dobyt, ale přesto měl namále. V roce 1617 jej
císař Matyáš prodal společně se zbytky panství
městu Kašperské Hory, měšťané ale o Kašperk nepečovali o nic víc než předchozí majitelé a po roce 1655, kdy byl vydán rozkaz k boření pevných hradů, jej přestali udržovat úplně. Navíc z něho vylámali a odvezli všechen
použitelný stavební materiál, proto na rytinách z 19. století vidíme hrad jako zarostlou
ruinu, která má s dnešním důstojným sídlem jen málo společného.
V roce 1968 Kašperk převzali památkáři, po uplatnění restitučních nároků je od roku 1994 majitelem a provozovatelem hradu
opět město Kašperské Hory. Stará se o něj mnohem lépe než před stovkami let, což ostatně můžete vidět na vlastní oči.
Město Polička a hrad Svojanov
Jediný hrad u nás, v jehož architektuře se
mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím, je
Svojanov, hrad spojený s
příběhem vášnivé lásky Záviše z Falkenštejna a ovdovělé české královny Kunhuty. Svojanov kolem roku 1224 začal budovat královský
purkrabí Svéslav z Bořitova, o čtyřicet let dřív, než král Přemysl Otakar II. založil nedaleké
královské věnné město Poličku. Osudy hradu a města se často prolínaly, až roku 1910 Polička Svojanov koupila a zahájila první zabezpečovací práce zchátralých budov, věže i hradeb. V roce 1953 byl Svojanov znárodněn a v 70. a 80. letech proběhla rozsáhlá, ne vždy citlivě prováděná
rekonstrukce. Poté, co se v roce 1992 hrad vrátil do majetku města, došlo k další obnově: Svojanovu se vrátila podoba z poloviny 19. století, tedy z doby poslední stavební etapy. Dnes je v přízemí vstupní budovy
restaurace a v prvním patře
hradní penzion: máte tak jedinečnou možnost
ubytovat se přímo na Svojanově, a to v místnostech zařízených ve stylu počátku 20. století.
Loket, Humprecht, Pecka a další městské památky
Snadné vypořádaní restitucí čekalo na města, která svůj majetek získala dávno
před znárodněním. To se týkalo třeba
zámečku Humprecht, který už za pozemkové reformy v roce 1926 získalo
město Sobotka; tehdy za něj mělo zaplatit 423 730 Kč.
Městu Loket se vrátil
hrad Loket, v majetku města je také
zámek Klášterec nad Ohří anebo
zámek Náměšť na Hané.
Také
hrad Pecka je majetkem
stejnojmenného městečka už od roku 1921. Byl upraven pro muzejní účely a dnes návštěvníkům představuje
život a dílo
Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Právě na Pecku si pro něj přijel vojenský oddíl, byl zajat a posléze
popraven společně s ostatními sedmadvaceti českými pány při staroměstské exekuci 21. června 1621 na
Staroměstském náměstí v
Praze.
Další známé památky v majetku měst
- „Svůj“ zámek má také Slavkov u Brna. V roce 1919 smrtí Evžena z Kounic vymřel rod Kouniců slavkovský zámek převzal uherský hraběcí rod Pálffyů. Po válce jim byl majetek zabaven, zámek přešel do rukou státu a dnes je ve vlastnictví města Slavkov u Brna.
- Rodina Aehrenthalů, jejíž majetek byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů v roce 1945, sice už v roce 1992 požádala o vydání zámku Hrubá Skála, Lázní Sedmihorky a rozsáhlých lesů Českého ráje, ale zástupce rodu slíbil, že nebude žádat o hrad Valdštejn s tím, že šlechtická rodina chce žít v co největším souladu s místními lidmi. Hrad proto patří městu Turnov.
- Pohádkový zámek Lešná, který stojí v areálu zoologické zahrady Zlín, má dokonce dva majitele. Zatímco budova je majetkem města Zlín, vybavení, tedy nábytek a umělecké sbírky, patří státu.
- Restituce se netýkaly jen nemovitostí, ale i zemědělských pozemků a restituenti měli nárok i na náhradu zabaveného živého inventáře. Podle zákona o půdě z roku 1991 se původní pozemky vracely jen v případě, že na nich během let nevyrostla například sídliště. Pokud se tak stalo, získali nárok na jiné pozemky, případně vyplacení odškodného. Stát celkem vrátil zhruba milion hektarů zemědělské půdy, což je téměř čtvrtina celkové výměry zemědělské půdy v Česku.