Jan Maylpetr vystudoval
gymnázium a poté
vyšší hospodářskou školu v
Kadani. Srdcem vždy zůstal zemědělec, a ani jako politik nikdy nezapomněl, odkud pochází. Do parlamentu vstoupil už za
Rakouska-Uherska, byl starostou v
Klobukách a za první světové války okresním starostou ve
Slaném, ale jeho hvězda naplno zazářila až v samostatném Československu. Stal se
zástupcem agrárníků, tedy
Republikánské strany československého venkova. Tato pravicová konzervativní strana hájila zájmy statkářů, rolníků a venkovských komunit, a v době první republiky byla oporou vládních koalic. Malypetr se díky svému smířlivému vystupování a politické obratnosti stal jedním z jejích pilířů.
V letech 1932–1935, tedy v době hospodářské krize a narůstajících společenských i mezinárodních napětí, stál Malypetr coby
premiér v čele tří vlád a stal se
jedním z nejvlivnějších politiků konce první republiky. Jeho kabinet čelil nejen následkům ekonomického propadu, ale i sílícím hlasům extremistických hnutí, zejména na
Slovensku a v pohraničí. Malypetr sice nebyl mužem velkých politických gest, ale o to více vynikal schopností
hledat kompromis a zachovávat stabilitu. Byl premiérem v době, kdy republika potřebovala spíše udržet kurz než ho dramaticky měnit – a právě tuto úlohu zvládl s nadhledem.
V letech 1925–1932 i po konci své premiérské éry působil jako
předseda Poslanecké sněmovny, což byla funkce, která mu seděla – vyžadovala talent pro organizaci, klid a smysl pro pravidla. Poslancem byl až do března 1939 a vypuknutí
druhé světové války. Pak se stáhl z politiky, a po válce už do ní nezasáhl. Zemřel v roce 1947 ve
Slaném, jen pár měsíců před definitivním koncem demokratického Československa.