Konstancie Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara I.

Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167 – 15. prosince 1230, Praha) byl nejstarší syn Vladislava II., druhého českého krále z rodu Přemyslovců, a jeho druhé manželky Judity Durynské. Obratný politik a válečník pro české království a své potomky získal Zlatou bulu sicilskou, která potvrdila dědičnost královského titulu.

Čeští králové rozšiřovali svou moc nejen na území Čech, ale také v dalších zemích koruny české, na území Moravy a Slezska (tj. v Markrabství moravském a na území Vévodství slezského). Zde se středobody panovníkovy vlády stávala právě královská města. Někdy jsou označována také jako markrabská, což má jednoduché vysvětlení – jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný titul než markrabě, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň i titul českého krále, byla pak města označována jako královská. Poznejte s námi opěrné body mocných panovníků českého středověku.

Zakládaly kostely a kláštery, pečovaly o královská věnná města. Milovaly i nenáviděly, jejich manželství byla šťastná i nešťastná. Lámaly meče, byly korunovány českými královnami a vládly českým zemím: seznamte se s našimi nejznámějšími kněžnami, královnami a císařovnami.

Zatímco restituce památek pro soukromé vlastníky už dávno proběhly a dnes se u soudů řeší už jen některá sporná rozhodnutí, na rozhodnutí o vracení majetku církvím se čekalo téměř dvacet let. V první vlně podle zákonů z let 1990 a 1991 bylo vydáno asi 200 kostelů a klášterů, konečné majetkové vyrovnání s církvemi ale bylo schváleno teprve v roce 2012.

V Předklášteří u Tišnova leží klášter Porta coeli, kde i dnes zde žije komunita sester cisterciaček. V areálu kláštera se nachází Podhorácké muzeum, ve kterém mohou návštěvníci zhlédnout několik stálých expozic.

Silentium, tedy přísné noční mlčení, vstávání ve tři čtvrtě na tři ráno a vzápětí ve tři hodiny noční vigilie, to je jen část denního řádu, který se už dlouhá staletí udržuje v cisterciáckém opatství Naší milé Paní ve Vyšším Brodě. Z celé řady cisterciáckých klášterů v Česku dnes zbyl jako jediný fungující mužský klášter.

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Kdy jindy se podívat do soukromí českých panovníků než právě teď? Je tu máj, lásky čas, a také nejlepší čas pro seznámení s domácnostmi přemyslovských knížat a králů. A samozřejmě královen a kněžen, mezi nimiž najdeme ženy urozené i prosté, mladé i staré, manželky, matky, vdovy i řeholnice, zapuzené i hýčkané, povolné i takové, které svůj osud pevně držely v rukou a nepustily.

Tišnovu se přezdívá brána Vysočiny, ale současně leží na nejsevernějším okraji jižní Moravy. Na své si tu přijdou jak milovníci přírody, tak obdivovatelé kulturních památek – třeba v klášteře Porta coeli v Předklášteří, jemuž Tišnov po staletí sloužil jako hospodářské zázemí.

Město Tišnov, které leží na pokraji Českomoravské vysočiny, se pyšní řadou památek i unikátním bohatým mineralogickým nalezištěm. Dvakrát ročně se zde konají Mezinárodní expozice minerálů. Turisté si oblíbili také návštěvu kopce Květnice, rozhledny Klucanina či přírodního parku Svratecká hornatina.

Na břehu Blažejského rybníka dnes stojí ruina někdejší slavné poutní kaple sv. Blažeje. V dávné historii to bylo jedno z velmi navštěvovaných míst v tomto kraji, v roce 1880 se tu uvádělo dokonce šest bohoslužeb v roce.