ÚvodAktualitySeznamte se: české kněžny, královny a císařovny
Památky

Seznamte se: české kněžny, královny a císařovny

Poslechněte si audio verzi článku
Zakládaly kostely a kláštery, pečovaly o královská věnná města. Milovaly i nenáviděly, jejich manželství byla šťastná i nešťastná. Lámaly meče, byly korunovány českými královnami a vládly českým zemím: seznamte se s našimi nejznámějšími kněžnami, královnami a císařovnami.
Jejich partnery, tedy česká knížata a krále, známe lépe a na portálu Kudy z nudy jsme vám je už představili. Jaké ale byly dámy, které je provázely životem? Představíme vám například dámu z úsvitu našich dějin a patronku naší země, svatou Ludmilu, i poslední, která se nechala korunovat svatováclavskou korunou, Marii Annu Karolínu Savojskou. Seznámíme vás s hrdinkami války dvou královen, Eliškou Rejčkou a Eliškou Přemyslovnou, matkou císaře Karla IV.



Nezapomeneme ani na královnu Juditu Durynskou, díky níž v Praze vznikl třetí kamenný most ve střední Evropě, předchůdce dnešního Karlova mostu. Komu se pletou králové Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II., tomu zamotají hlavu i jejich dvě půvabné královny, Konstancie Uherská a Kunhuta Uherská. Poznat byste měli i Johanku z Rožmitálu, která stejně jako její manžel Jiří z Poděbrad byla jedinou českou královnou pocházející z domácí šlechty, a Marii Terezii, která na jedné straně milovala divadlo, maškarní bály a hazardní hry, na druhé straně ale sama vyšívala šatičky pro Pražské Jezulátko.

Nadšené čtenáře bulvárních časopisů a diváky romantických televizních seriálů určitě budou zajímat i osudy Alžběty Bavorské, známé pod přezdívkou Sissi, manželky císaře Františka Josefa I.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila – první česká světice

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Alžběta Bavorská zvaná Sissi – rakouská císařovna a manželka císaře Františka Josefa I.

Alžběta Bavorská zvaná Sissi – rakouská císařovna a manželka císaře Františka Josefa I.

Alžběta Bavorská (24. prosince 1837, Mnichov – 10. září 1898, Ženeva), známá pod přezdívkou Sissi, se rakouskou císařovnou stala náhodou: císař František Josef I. se v roce 1853 měl oženit s její starší sestrou Helenou, místo toho se ale zamiloval do patnáctileté Alžběty. Její osudy, legendární krásu i rebelství znáte z knih, bulvárních časopisů, divadelních jevišť, dokumentárních filmů i romantických televizních seriálů.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka (1. září 1288, Poznaň, Polsko – 18. října 1335, Brno) usedla na český královský trůn hned dvakrát. Poprvé ji coby dvanáctiletou dívku provdali za krále Václava II., po jeho smrti si ji jako čerstvou vdovu vzal Rudolf Habsburský. Ještě jí nebylo ani dvacet let a ovdověla podruhé.

Judita Durynská – česká královna a druhá manželka Vladislava II.

Judita Durynská – česká královna a druhá manželka Vladislava II.

Paní znamenité krásy, ducha neobyčejného a téměř mužského, mysli smělé a podnikavé, milovnice nauk a literatury, zkušená i v řeči latinské a ve věcech politických: tak kronikáři popisovali Juditu Durynskou (asi 1135, hrad Wartburg, Německo – 9. září po roce 1174, Teplice), druhou manželku krále Vladislava II.

Konstancie Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara I.

Konstancie Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara I.

Konstancie Uherská (17. února 1180, Ostřihom – 6. prosince 1240, Předklášteří) byla princezna jak se patří. Pocházela z uherského královského rodu Arpádovců, byla sestrou dvou uherských králů, její sestra se stala byzantskou císařovnou a teta se provdala za českého knížete Bedřicha.

Kunhuta Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara II.

Kunhuta Uherská – česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara II.

Kunhuta Uherská (asi 1245 – 9. září 1285, Praha) byla vnučka uherského krále a dcera ruského knížete Rostislava z rodu Rurikovců a uherské princezny Anny z rodu Arpádovců. V rámci sňatkové politiky středověkých panovnických rodů se stala manželkou Přemysla Otakara II., proslulého českého krále železného a zlatého.

Auerspergové – šlechtický rod, který proměnil zámky Žleby, Vlašim a Slatiňany v pohádková sídla

Auerspergové – šlechtický rod, který proměnil zámky Žleby, Vlašim a Slatiňany v pohádková sídla

Složitý znak s pěti heraldickými zvířaty, heslo Meritis augen tur honores, tedy Vše vloženo na knížecí plášť, několik rodových linií a především zámky Žleby, Slatiňany, Vlašim a Nasavrky, obklopené krásnými zahradami. To jsou místa, kam se můžete vypravit po stopách šlechtického rodu Auerspergů.

Marie Anna Karolína Savojská – česká královna a manželka Ferdinanda I. Dobrotivého

Marie Anna Karolína Savojská – česká královna a manželka Ferdinanda I. Dobrotivého

Kdyby se rakouský císař Ferdinand Dobrotivý (1793–1875) v roce 1848 nevzdal trůnu, dějiny mohly vypadat jinak. Společně s ním se role císařovny zřekla i jeho manželka Marie Anna Karolína Savojská (19. září 1803, Řím – 4. května 1884, Praha). Byla poslední českou královnou, na jejíž hlavu byla při korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě vložena svatováclavská koruna.

Johana z Rožmitálu – česká královna a druhá manželka Jiřího z Poděbrad

Johana z Rožmitálu – česká královna a druhá manželka Jiřího z Poděbrad

Stejně jako její manžel Jiří z Poděbrad (1420–1471) i Johana z Rožmitálu (asi 1430 – 12. listopadu 1475, Mělník) byla jedinou českou královnou, pocházející z domácí šlechty. Traduje se o ní, že byla důvtipná, chytrá a štědrá, neochvějně se zastávala vdov a sirotků, a také se ve prospěch chudých, nemocných a starých lidí vzdala veškerých peněz, které jí plynuly z jejích věnných měst.

Hraběnka Henrietta Chotková – královna růží

Hraběnka Henrietta Chotková – královna růží

Zakladatelka jednoho z největších a nejstarších rozárií v Evropě, pěstitelka a sběratelka růží, růže také vášnivě šlechtila. Byla vnučkou českého šlechtice Heřmana Chotka, který se v roce 1813 přiženil do Uherska. Rod Chotků je historicky spjat se zámky Veltrusy, Kačina, Bělušice či Nové Dvory.

Další aktuality

Dny evropského dědictví tradičně otvírají brány památek po celé republice

Dny evropského dědictví (European Heritage Day – EHD) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Letošní Dny evropského dědictví budpu probíhat po celé září – od 1. do 30. září 2025. Vyberte si z tipů Kudy z nudy, kam se podíváte!
27. srpen 2025 20:04
Památky

O Českou cenu za architekturu bojují rozličné stavby z celé republiky

Česká cena za architekturu je prestižní ocenění nejlepších realizací postavených na území České republiky v období posledních 5 let pořádaná Českou komorou architektů. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na výběr nominovaných staveb, najdete mezi nimi třeba čajový pavilon, novou lávku nebo kapličku. A jaká stavba vás chytla za srdce vás? Svůj hlas pro jedno z nominovaných děl můžete odeslat do 31. 10. 2025 na webu ceskacenazaarchitekturu.cz. Vítěze se dozvíme v listopadu, kde budou na galavečeru v pražském Fóru Karlín ocenění předávána. V minulých letech zvítězil například Dům na Kozině od Atelieru 111 architekti (2022), návrh Lávky v Litomyšli ateliéru Ehl & Koumar Architekti (2023) či Štvanická lávka architektů Teje, Blanka, Mourka, Hvízdala a Hendrycha (2024).
26. srpen 2025 12:00
Památky

Tanky, kulomety a uniformy: tipy, kam v Česku do nejoblíbenějších vojenských muzeí

Patříte mezi milovníky vojenské historie? Pak právě pro vás jsou určeny naše dnešní tipy! Prozradí vám, kam se vydat do našich největších vojenských muzeí, kde si prohlédnete bojovou techniku, zbraně, uniformy a seznámíte se se služebním i soukromým životem vojáků na našem území. Mezi nejznámější a nejoblíbenější armádní muzea v České republice patří Armádní muzeum Žižkov v Praze, které se zaměřuje na vojenské dějiny českého území, Vojenské technické muzeum Lešany s dělostřeleckou a těžkou bojovou technikou, Letecké muzeum Kbely věnované historii letectví nebo Vojenské muzeum Králíky, zaměřené na československá opevnění a Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, prezentující techniku do roku 1938 a těžkou bojovou techniku.
25. srpen 2025 10:00
Památky

Archeologie a její objevy: Lucy, Věstonická venuše, zub dinosaura a umění z Moravského krasu

Archeologie je detektivka minulosti, jen místo lupy a otisků prstů vědci používají štětce, lopatky a spoustu trpělivosti. Někdy se jim podaří vykopat takovou pecku, že se o ní mluví po celém světě. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách nejslavnějších archeologických objevů – jak světových, tak těch, které můžete vidět v roce 2025 u nás v Česku.
24. srpen 2025 20:03
Památky

Dřevěné kostelíky a jejich interiéry: kde uvidíte ty nejhezčí?

Nejen bohaté katolické chrámy z období baroka se pyšní přepychovými interiéry! Mnohé dřevěné (v minulosti evangelické) kostely, většinou postavené v horských oblastech, ukrývají doslova skvosty. A nemusí se vždy blyštit zlatem... Pokud patříte k obdivovatelům takových staveb, poradíme vám, kde spatříte ty nejkrásnější interiéry našich dřevěných kostelů.
24. srpen 2025 6:00
Památky

Kam za díly experimentátora a odvážného architekta Zdeňka Fránka?

Prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek se narodil 26. srpna 1961 v Boskovicích. Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury. Sám o sobě říká, že jeho tvorbu ovlivnili němečtí expresionisté a organické tvary z Maďarska. V roce 2020 získal za své celoživotní dílo prestižní ocenění Architekt roku. Mezi jeho projekty patří i modlitebna v Litomyšli nebo stezka v oblacích v Dolní Moravě. Veřejnost jeho jméno zaznamenala také v souvislosti s nerealizovanou stavbou přezdívanou maršmeloun.
22. srpen 2025 13:02
Památky

Soutěž Architekt roku: kdo získal titul, kdo se o něj ucházel a Architekti roku 2013–2025

Soutěž Architekt roku už řadu let vyzdvihuje tvůrce, kteří hýbou tím, jak v Česku stavíme, bydlíme a žijeme. Díky ní máme přehled o nejzajímavějších architektonických osobnostech posledních let i o stavbách, které se staly orientačními body na mapě současné architektury. Projděte se s Kudy z nudy historií soutěže i po české architektonické krajině: od mostů přes industriální a technické památky až po subtilní domy, co umí zmizet v krajině.
22. srpen 2025 10:14
Památky

10 staveb architekta Dušana Jurkoviče

Dušan Samo Jurkovič (23. 8. 1868 – 21. 12. 1947) – architekt mezinárodního významu se proslavil jako tvůrce nápaditých a barevných dřevěných budov, výletních cílů i užitkových staveb, vycházejících z lidové architektury. Jeho díla poznáte na první pohled, působí vesele, jsou plná barev a specifických slavistických ornamentů. Kromě mnoha staveb v dnešní České republice vybudoval množství svých děl také na Slovensku a v oblasti Haliče (dnes Polsko).
21. srpen 2025 11:04
Památky