ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o… láskách a vášních Přemyslovců
Památky

7 věcí, které nevíte o… láskách a vášních Přemyslovců

Kdy jindy se podívat do soukromí českých panovníků než právě teď? Je tu máj, lásky čas, a také nejlepší čas pro seznámení s domácnostmi přemyslovských knížat a králů. A samozřejmě královen a kněžen, mezi nimiž najdeme ženy urozené i prosté, mladé i staré, manželky, matky, vdovy i řeholnice, zapuzené i hýčkané, povolné i takové, které svůj osud pevně držely v rukou a nepustily.
Právě taková byla zakladatelka rodu Přemyslovců, Krokova dcera Libuše. Společně s Přemyslem zvaným Oráč založili první a jedinou domácí panovnickou dynastii, která v českých zemích vládla půl tisíciletí. Přinejmenším, protože vláda přemyslovských knížat a králů se podle kronikářů táhla „od nepaměti“ a jistý je jen 4. srpen 1306, kdy smrtí krále Václava III. vymřeli po meči.
 

1. Kůň, který věděl, kam má jít: Přemysl a Libuše

Podle legendy, kterou zachytil kronikář Kosmas na přelomu 11. a 12. století, byli muži nespokojení s vládou kněžny a chtěli za vládce knížete. Libuše dobře věděla, koho chce mít vedle sebe, důvěřivým lidem své rozhodnutí ale mazaně sdělila jako věštbu. „Hle, za oněmi horami,“ řekla Libuše podle Kosmase a ukázala prstem na České středohoří, „je neveliká řeka Bílina, a blízko té řeky je dědina, v ní Stadiců rod.“ Přesně pak popsala i místo, kde budoucí kníže oře se strakatými voly („dvanáct kročejů zšíři a dvanáct kročejů zdéli“), navíc poselstvu půjčila svého koně, aby jim ukazoval cestu. Jak kronikář poněkud jízlivě poznamenal, bělouš dobře věděl, kam jít, protože prý tuto cestu už nejednou šlapal.

Kněžnin kůň skutečně dovedl posly až na místo a cestou zpět na Vyšehrad už vezl mladého oráče v knížecím rouchu. Traduje se, že kdyby prý poselstvo dorazilo později, mohl Přemysl pole doorat a zemi by tak pro všechny časy zajistil hojnost chleba; protože však jeho dílo přerušili, země měla často trpět hladem. Ve Stadicích Přemysla dodnes připomíná pomník na starém poli, Královský pramen, statek a také Volská hora se skálou, v níž prý zmizeli vypřažení voli. S sebou na Vyšehrad jejich pán vzal kabelu a střevíce z lýčí, to aby jeho potomci věděli, že pocházejí z prostého lidu.

Na Vyšehradě se pak slavila svatba, na které sice Alois Jirásek nebyl, ale ve Starých pověstech českých ji popisuje jako očitý svědek: „Jedli hojná jídla a pili hodně medoviny, pili a pěli nebo naslouchali pěvcům, jak hráli na struny a zpívali staré zpěvy o hrdinech a bojích zašlých dob. Slavili volbu, slavili sňatek za dne, slavili jej dlouho do noci za svitu ohňů a smolnic.“ Bylo co slavit, právě se zakládala dynastie Přemyslovců.
 

2. Osudové setkání s pradlenkou: Oldřich a Božena

Příběhy o chudých dívkách, pro něž si přijede princ na bílém koni, potvrzuje příběh o Oldřichovi a Boženě. Jeho němým svědkem byl Oldřichův dub, jeden z nejznámějších památných stromů Česka, který roste v Peruci. Právě tady se prý nad vodou skláněla půvabná pradlenka, jejíž krásy si všiml budoucí český kníže. Peruc úplně jistá není: Kosmas ve své kronice místo neuvádí, Dalimilova kronika z počátku 14. století píše, že kníže lovil v okolí Postoloprt, a teprve Václav Hájek z Libočan v 16. století uvádí, že „…se zalíbila knížeti perúc, té vsi dal sám kníže Oldřich místu jméno Peruc.“

Ať už se ti dva potkali tady nebo jinde, jisté je, že Oldřich byl v té době ženatý. Jeho manželkou byla Juta, urozená a neplodná, kdežto ze svazku s Boženou se narodil pozdější kníže Břetislav I. Božena prý svého muže přežila o 18 let, zemřela roku 1052 a syn nechal její ostatky pochovat v kostele sv. Václava ve Staré Boleslavi, na jednom z nejposvátnějších míst dynastie Přemyslovců.
 

3. Nejznámější únos v českých dějinách: Břetislav a Jitka

Syn Oldřicha a Boženy Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou český Achilles, panoval v letech 1034–1055. Měl pět synů, z nichž Vratislav na svou hlavu poprvé vložil královskou korunu, a Přemyslovci si tak díky němu trůn udrželi dalších 300 let.

Když si budoucí moudrý vládce a velký vojevůdce hledal nevěstu, potřeboval svůj nemanželský původ vylepšit sňatkem s urozenou dívkou z významného rodu. Našel ji, ale nechtěl riskovat odmítnutí, a tak podle Kosmase „…jal se v srdci přemýšleti, má-li se pokusiti unést ji mocí, či se o ni řádně ucházeti. Ale rozhodl se raději mužně jednati než schýliti k pokorné prosbě šíji.“ Pro svou vyvolenou Jitku, dceru markrabího bavorské marky z rodu Babenberků, se vydal do kláštera v bavorském Schweinfurtu. S hrstkou věrných se vkradl do kláštera, počkal až dívka se svými družkami vyjde ven, rychle ji chytil, posadil na koně, jediným máchnutím meče přeťal řetěz na klášterní bráně a než se kdokoliv vzpamatoval, byl ten tam.

Po Břetislavově smrti v roce 1055 Spytihněv II. svou matku vypověděl z Čech a Jitka odešla do Uher, kde 2. srpna 1058 zemřela. Spytihněvův nástupce Vratislav II. nechal její ostatky převézt do Prahy a uložil je do hrobu svého otce Břetislava v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
 

4. Královna z lázní: Vladislav II. a Judita Durynská



Než v Praze vznikl Karlův most, dala se Vltava přejít po svázaných kládách, takzvaných prazích. Zmínka o prvním dřevěném mostu se objevuje už během 10. století, ale křehkou stavbu ohrožovala každá větší voda. Kolem roku 1170 proto nechal král Vladislav II. postavit první pražský kamenný most, který pojmenoval po své druhé ženě Juditě.

Juditin most, po Řezně a Würzburgu druhý kamenný most ve střední Evropě, tedy známe, ale o dámě, po níž byl most pojmenován, většinou nevíme téměř nic. Judita Durynská (asi 1135–1174) byla vyrostla na hradě Wartburgu a do Čech přišla roku 1153, aby si vzala muže přibližně o dvacet let staršího se čtyřmi dětmi. Dobové zprávy pějí samou chválu a Judita v nich vystupuje jako dokonalá středověká královna, krásná, ušlechtilá, vzdělaná a cílevědomá, která dokázala manžela zastoupit i v politice. Měli nejméně tři děti, podle Dalimilovy kroniky byla královna pohřbena v klášteře v Teplicích, který roku 1154 založila. Od tohoto letopočtu odpočítávají v Teplicích lázeňské sezony: sestry benediktinky využívaly léčivé prameny při péči o nemocné, a právě jejich první organizované užití dalo vzniknout lázeňským tradicím. Navíc ve zdejším klášteře Judita pravděpodobně strávila poslední roky života a nakonec tu byla pochovaná.
 

5. Dvě královny a jeden král: Adléta, Konstancie a Přemysl Otakar I.

Příběh, který i po staletích provází víc otázek než odpovědí, se točí kolem Přemysla Otakara a Adléty Míšeňské, urozené dívky z rodu Wettinů. Sňatek uzavřeli kolem roku 1180 a žili spolu téměř dvacet let, než Přemyslovi padla do oka Konstancie, sestra uherského krále Emericha. Ze souboje dvou královen vyšla vítězně ta druhá: Adlétu král zapudil a společně s ní i dospělého syna Vratislava. Adléta hledala ochranu až u papeže, ale nedomohla se ničeho. Český panovník se totiž záhy oženil s Konstancií a ta mu již roku 1200 porodila syna, nového následníka trůnu, jehož král dokonce pojmenoval stejně jako toho prvorozeného, Vratislav. Po Adlétině smrti papež nakonec legitimoval všechny královy děti z obou manželství a tím uznal i druhý svazek s Konstancií. Ta Přemysla přežila o deset let a po jeho smrti založila klášter Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova, kde je pochovaná.
 

6. Klidný rozvod: Markéta a Přemysl Otakar II.

Lehké to neměla ani první manželka Přemysla Otakara II. Markéta Babenberská: vdova po římském králi Jindřichovi VII. Štaufském se podruhé provdala v roce 1252, téměř v padesáti letech. Pro Přemysla Otakara II. to byl čistě politický tah, jímž si upevnil svou pozici v Rakousku. Markéta byla velkorysá: snášela nepohodlí válečných výprav, darovala svému manželovi nádherně vyšívaný stan a strpěla i jeho četné milostné avantýry. Když se Přemysl stal českým králem, děti už mít nemohla, ale podle dobových svědectví spolupracovala na tom, aby manželství bylo prohlášeno za neplatné a vše proběhlo v poklidu. Když v roce 1261 opustila Prahu a odešla do kláštera v rakouské Křemži, po králově boku ji rychle vystřídala Kunhuta Haličská, královna, která po králově smrti prožila romanci se Závišem z Falkenštejna. Zatímco Přemysl Otakar II. je pohřbený v chrámu sv. Víta na Pražském hradě, hrob Kunhuty najdete v Anežském klášteře v Praze, vedle rodičů Přemysla Otakara II.
 

7. Manželství pod úrovní: Viola Těšínská a Václav III.

Přemyslem Oráčem dynastie Přemyslovců začala, vraždou posledního Přemyslovce na olomouckém hradě končí. Tehdy šestnáctiletý král Václav III. byl zavražděn v srpnu 1306. Necelý rok předtím uzavřel sňatek s dcerou těšínského vévody Violou. Důvody nebyly královské ani dynastické, možná dokonce šlo o náhlý impuls. Pro Václava navíc šlo o manželství hluboce pod jeho úrovní, dokonce kvůli Viole zrušil dlouholeté zasnoubení s Alžbětou, dcerou uherského krále Ondřeje III., a vzdal se nároků na uherskou korunu.

Naopak když se Viola v roce 1316 provdala jednoho z předních šlechticů, nejvyššího komořího Petra I. z Rožmberka, bylo to manželství nedůstojné pro královnu-vdovu. Bylo však krátké a skončilo Violinou smrtí roku 1317; pochována je v Rožmberské hrobce ve Vyšebrodském klášteře.
Praha: nejkrásnější město světa a jeho tradice

Praha: nejkrásnější město světa a jeho tradice

Zažijte nejkrásnější město světa a jeho tradice všemi smysly! Vidět, slyšet, ochutnat i projít krok za krokem můžete historické památky, hudební festivaly, skvělé pivo, tradiční gastronomii i nakupování. Ta nejlepší místa poznáte právě na Kudy z nudy.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: místa z českých bájí a pověstí

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: místa z českých bájí a pověstí

Tentokrát na Kudy z nudy uděláme radost všem fanouškům legend a tajemství. Pozveme vás do míst, kde dodnes ožívají staré báje a pověsti, opředené oparem tajemna. Projdeme všechny kraje Česka a budeme objevovat tajuplná zákoutí staré Prahy, skalních měst i hlubokých lesů. Vypravte se s námi za draky, kamennými pannami, čerty, zázračnými studánkami a dokonce i za Franzem Kafkou!

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Majestátní budovy kolem tří nádvoří, Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, věže Mihulka a Daliborka, jízdárna, míčovna, zahrady… tohle všechno a ještě mnohem víc nabízí Pražský hrad.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů Památky

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Památky

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Zřícenina hradu Hlavačov u Lužné Památky

Zřícenina hradu Hlavačov u Lužné

Západně od Lužné, v lese, který dnes známý jako Hlavačov , byl zřejmě na počátku 12. století založen lovecký hrádek. V historických pramenech je nazýván Starým hrádkem a je jisté, že patří k nejstarším a svého času k nejvýznamnějším královským hradům.

Zahrada Ztracenka v Praze Příroda

Zahrada Ztracenka v Praze

Odlehlá zahrada na albertovských svazích, která byla po mnoho let označována jako ztracená, je nádherným klidným místem v centrum Prahy. Během relaxace se před vámi rozprostře výhled na Albertov, Podskalí a nedaleký Vyšehrad.

Bývalé hradiště Děvín na Zlíchově Památky

Bývalé hradiště Děvín na Zlíchově

Nad levým břehem řeky Vltavy se v Praze nachází vrch Děvín. Výrazný vrch s nadmořskou výškou 310 metrů se rozkládá na pomyslných hranicích Hlubočep a Radlic.

Naučná stezka Roztocký háj – Tiché údolí Příroda

Naučná stezka Roztocký háj – Tiché údolí

Naučná stezka vás provede krajinou našich předků, která se rozkládá na cestě mezi dávnými sídly Přemyslovců na Levém Hradci a Pražském hradě. Tato oblast není proslulá jen historií lidského rodu, ale je bohatá krásnou přírodou.

Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích Příroda

Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích

V obci Stadice kousek od Ústí nad Labem najdete netradiční památník zpodobňující pluh – právě zde byl prý od onoho pluhu na trůn povolán zakladatel dynastie Přemyslovců, bájný Přemysl Oráč.

Svatoludmilská místa: inspirace na výlety do historie za svatou Ludmilou

Svatoludmilská místa: inspirace na výlety do historie za svatou Ludmilou

Připomeňte si poutavý příběh ženy z počátku našich dějin. Sv. Ludmila byla manželkou prvního Přemyslovce, knížete Bořivoje I., matka Vratislava I. a babička sv. Václava. Je patronkou rodin, první českou i slovanskou světicí, jejíž jméno nesou kostely či instituce skoro po celém světě. Roku 921, v noci z 15. září došlo kvůli vzájemným neshodám s její snachou Drahomírou k Ludmilinu zavraždění, k čemuž vrahové použili její vlastní šátek. Zavzpomínejte na dobrou slovanskou kněžnu výletem do míst, která pamatují mnohé historické události.

Soutěž Historické město roku: přehled vítězných měst ročníků 1995 až 2023

Soutěž Historické město roku: přehled vítězných měst ročníků 1995 až 2023

Malebná historická centra, opravené hradby i městské brány a interiéry památek, parky a náměstí s mobiliářem v moderním designu, cyklostezky i zajímavé expozice: to všechno zve k návštěvě měst, která získala prestižní titul Historické město roku. Soutěž, která se koná od roku 1995, má už hodně dlouhou řadu vítězů.

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České Kultura

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Ta otázka vypadá jednoduše: kde měli své pražské rezidence naši králové a císaři? Jasně, na Pražském hradě, to přece ví kdekdo. Jenže to není docela pravda, naši panovníci užívali k bydlení a vládnutí celou řadu hradů, hrádků a paláců. Kde jsou? A kde stály ty, které už neexistují? Pojďte je vypátrat s Kudy z nudy.

Tradice: rok 2023, výročí vzniku několika známých pražských klášterů i pražské diecéze a další pražská výročí

Tradice: rok 2023, výročí vzniku několika známých pražských klášterů i pražské diecéze a další pražská výročí

Vedle 30. narozenin samostatné České republiky si v roce 2023 připomínáme řadu dalších zajímavých výročí. Tentokrát na Kudy z nudy zmíníme ta, která slaví anebo se chystá slavit Praha. Jen náhodou například trojky na koncích letopočtů spojují vznik pražského biskupství a několika klášterů, ale podíváme se i na Nuselský a Barrandovský most, první televizní vysílání, do muzea MHD nebo do Národního divadla.

Poznejte královská města Moravy a Slezska

Poznejte královská města Moravy a Slezska

Čeští králové rozšiřovali svou moc nejen na území Čech, ale také v dalších zemích koruny české, na území Moravy a Slezska (tj. v Markrabství moravském a na území Vévodství slezského). Zde se středobody panovníkovy vlády stávala právě královská města. Někdy jsou označována také jako markrabská, což má jednoduché vysvětlení – jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný titul než markrabě, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň i titul českého krále, byla pak města označována jako královská. Poznejte s námi opěrné body mocných panovníků českého středověku.

Věda a historie není nuda: rok 1212 a Zlatá bula sicilská

Věda a historie není nuda: rok 1212 a Zlatá bula sicilská

Letopočet 1212 si jako rok vydání Zlaté buly sicilské z hodin dějepisu pamatuje kdekdo. Mnohem méně lidí ale ví, že Zlatá bula sicilská byla jedna z nejdůležitějších listin naší historie. Poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království.

Praha 2

Praha 2

Vinohrady a kostel sv. Ludmily na Náměstí Míru, Nové Město s Karlovým náměstím, Vyšehrad opředený legendami z šerého dávnověku, starobylá rybářská čtvrť Podskalí i vinice Grébovka na svazích Nuselského údolí, to všechno zahrnuje území druhého pražského obvodu.

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka (1. září 1288, Poznaň, Polsko – 18. října 1335, Brno) usedla na český královský trůn hned dvakrát. Poprvé ji coby dvanáctiletou dívku provdali za krále Václava II., po jeho smrti si ji jako čerstvou vdovu vzal Rudolf Habsburský. Ještě jí nebylo ani dvacet let a ovdověla podruhé.

Církevní řády: Benediktini a přístupné i zaniklé kláštery

Církevní řády: Benediktini a přístupné i zaniklé kláštery

Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: ženy, jejich jedinečné příběhy a místa, která změnily

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: ženy, jejich jedinečné příběhy a místa, která změnily

Architektka, světice, královna i královská dcera, zpěvačka, modelka, tenistka, oštěpařka, lyžařka a rychlobruslařka, automobilová závodnice, vědkyně, knihovnice, světoběžnice, politička, kuchařka i světoznámá pravěká kráska, uplácaná z hlíny: to je naše přehlídka dívek, paní a dam pro březnový Mezinárodní den žen. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit s osudovými ženami, které kralují svým oborům a na místa, která by bez nich neexistovala anebo nebyla tak krásná a přitažlivá.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kazi, Teta a Libuše – dcery bájného Kroka

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

#světovéČesko a Praha: město jako památka UNESCO a jeho srdce Pražský hrad

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Přemysl Otakar I. – první český král, který získal dědičný titul

Přemysl Otakar I. – první český král, který získal dědičný titul

Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167 – 15. prosince 1230, Praha) byl nejstarší syn Vladislava II., druhého českého krále z rodu Přemyslovců, a jeho druhé manželky Judity Durynské. Obratný politik a válečník pro české království a své potomky získal Zlatou bulu sicilskou, která potvrdila dědičnost královského titulu.

#světovéČesko a hradiště Vraclav, němý svědek vyvraždění rodu Vršovců

#světovéČesko a hradiště Vraclav, němý svědek vyvraždění rodu Vršovců

Počátky českého státu byly krvavé, plné úkladů a vražd. Mečem, dýkou nebo klackem si nevyřizovali účty jen prostí lidé, po krku si šly i ty nejvýznamnější rody v čele se slavnými Přemyslovci. Násilí provází i 28. říjen, státní svátek a Den vzniku samostatného československého státu.

Putování za svatou Ludmilou na Tetín, Levý Hradec a do Roztok

Putování za svatou Ludmilou na Tetín, Levý Hradec a do Roztok

Poutě, Královský průvod, pochod, několik stezek i nová vyhlídka se sochou letos připomenou památku svaté Ludmily. Její osudy jsou inspirující i po staletích, oslavy a vzpomínkové akce vyvrcholí v roce 2021, kdy uplyne 1 100 let od jejího zavraždění na hradišti Tetín. Pojďte se tam podívat s portálem Kudy z nudy.

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR Památky

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Slovanské přemyslovské hradiště Levý Hradec Památky

Slovanské přemyslovské hradiště Levý Hradec

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze Památky

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

#světovéČesko a sedm výletů se svatou Ludmilou

#světovéČesko a sedm výletů se svatou Ludmilou

Svatou Ludmilu známe jako patronku českého národa. Stála u počátků našeho státu, položila základy křesťanství v Čechách a jako manželka knížete Bořivoje I. a matka knížat Spytihněva a Vratislava se stala zakladatelkou vládnoucí dynastie Přemyslovců. V roce 2021 uplyne 1 100 let od jejího zavraždění na hradišti Tetín. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na místa spojená s jejím životem.

Církevní řády: Benediktini, jejich svět a dochované i zaniklé kláštery

Církevní řády: Benediktini, jejich svět a dochované i zaniklé kláštery

Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.

Dívčí hrady a přírodní památka Ctirad v Praze Příroda

Dívčí hrady a přírodní památka Ctirad v Praze

Praha 5 je tepající moderní městská část, ale je tady také spousta zelených ploch, které zchvácenému Pražanovi umožní zažít město bez stresu, hluku a smogu. Jedním z nich jsou Dívčí hrady, známé z pověstí A. Jiráska, které vás okouzlí nádherným výhledem na Prahu.

Budeč u Zákolan – rotunda Petra a Pavla Památky

Budeč u Zákolan – rotunda Petra a Pavla

Dodnes funkční rotunda Petra a Pavla, která na kopci u Zákolan stojí již 1100 let, pamatuje mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát. Jedná se o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách.

Honba za pokladem Vyšehradu – nevšední prohlídka inspirovaná legendami Zážitky

Honba za pokladem Vyšehradu – nevšední prohlídka inspirovaná legendami

Přijďte si celá rodina zahrát hru inspirovanou vyšehradskými legendami. Prohlídka Honba za pokladem Vyšehradu je vhodná pro rodiny s dětmi od 5 do 12 let. Je postavena jako hra – "bojovka" s několika úkoly.

Další aktuality

Mláďátka, štěpánské koledování i Silvestr: kdy začínají a kdy končí Vánoce?

Betlémy, cukroví, vánoční stromeček, šupiny z kapra, zlaté prasátko, jmelí, lití olova, házení střevícem nebo krájení jablíček: to všechno jsou zvyky, které už nepatří k adventu, ale do vánoční doby. Víte ale, kdy vlastně Vánoce začínají a kdy končí?
5. prosinec 2024 13:00
Životní styl, Praha

Prahou jezdí tramvaje a autobusy s vánoční výzdobou

Dopravní podnik hlavního města Prahy vyslal s první adventní nedělí do pražských ulic svoji flotilu vánočně nazdobených vozidel. Cestující se nimi mohou svézt až do Tří králů, tj. do pondělí 6. ledna 2025. O vánoční výzdobu se postaraly tisíce vánočních světýlek, vnitřní vánoční dekorace a vnější polepy s vánoční a zimní tematikou. Vánočně nasvícen je letos nově ochoz stanice metra Křižíkova a jako obvykle také Muzeum MHD a vánoční strom na dvoře muzea.
5. prosinec 2024 9:22
Zážitky, Praha

Stříbrné vánoční dny zvou do Letňan – nabídnou tisíce tipů na dárky i sváteční lahůdky

Od 5. do 8. prosince 2024 se rozzáří letňanské výstaviště PVA EXPO Praha světlem vánočních stromků, rozezní se vánoční koledy a stovky vystavovatelů přinesou na 10 000 tipů na vánoční dárky. Stříbrné vánoční dny patří již tradičně k adventnímu období a letos vám opět nabídnou možnost, jak si v klidu užít předvánoční atmosféru, pohodlně nakoupit vše potřebné na jednom místě a naladit se na vánoční vlnu.
4. prosinec 2024 8:00
Zážitky, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (7.12. – 8.12.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Vánoční trh na zámku Dobříš 2024, Advent na Hrádku, Advent na hradě Křivoklát, Viktor Sheen v pražské O2 areně, Čertovské jízdy na Kolínské řepařské drážce. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
4. prosinec 2024 7:00
Zážitky, Praha

Čerti na Vltavě se vyrojí v předvečer svátku svatého Mikuláše

Hledáte originální možnosti, jak letos s dětmi oslavit svátek svatého Mikuláše? Co se s nimi vypravit za čerty na Čertovku! Tradiční mikulášská akce se koná ve čtvrtek 5. prosince 2024, čertovská loď vyplouvá z podzemního přístaviště Judita. Vyzkoušet můžete i plavbu na nejstarší osobní lodi v Praze – Salonní rychlolodi Nepomuk.
4. prosinec 2024 6:00
Zážitky, Praha

Staroměstské náměstí opět navštíví s nadílkou Mikuláši, čerti a andělé

V srdci Prahy, na Staroměstském náměstí se ve čtvrtek 5. prosince 2024 tradičně sejdou Mikuláši, čerti a andělé. Během oblíbeného svátku se potkají pohádkové bytosti z celé Prahy, aby si společně užily spoustu her, soutěží, zábavy a hudby. Chybět nebude ani živá čertovsko-andělská kapela. Mikulášská nadílka, do které se zapojí i děti, začne na pódiu v 16 hodin.
3. prosinec 2024 12:00
Zážitky, Praha

Na pražském Výstavišti budou o víkendu vánoční hrnčířské a řemeslné trhy

Již dvacetiletou tradici mají vyhlášené, vánoční hrnčířské a řemeslné trhy na Výstavišti v Praze 7, v Holešovicích. I letos se na setkání s vámi těší ve dnech 7. a 8. prosince 2024 na 130 uměleckých řemeslníků, kteří se do Prahy sjedou z různých krajů republiky, i ze zahraničí, aby vám představili bohatou nabídku na vkusné a hodnotné dárky. Jako každý rok zde najdete výběr těch nejlepších, tradičních, ale i nevšedních řemesel, inspiraci a předvánoční pohodu.
2. prosinec 2024 14:00
Kultura, Praha

Počítačové výstavy, muzea, únikové hry a další vychytávky: je tu Den počítačové gramotnosti

Na existenci počítačů mnozí z vás upozorňovat nepotřebují, denně s nimi pracujete (a pokud opravdu jen pracujete, občas jich máte po krk). Světový den počítačové gramotnosti, který připadá na 2. prosinec, je tu hlavně pro ty, ke kterým nové technologie ještě nedorazily.
2. prosinec 2024 12:18
Zážitky, Praha