Unikátní sochařská rezervace
Braunův Betlém, vytesaná ve skalách pár kilometrů od
Kuksu, představuje špičku evropského barokního sochařství ve volné krajině. Původním záměrem byla křížová cesta, která by do Nového lesa vedla od
jezuitské rezidence v Žirči. Jezuité se ovšem ke Šporkovu nápadu stavěli odmítavě, a tak velkolepá přehlídka biblických scén a výjevů ze života poustevníků, které hrabě Špork svěřil svému „dvornímu“
sochaři Matyáši Bernardu Braunovi (1684–1738), vznikla trochu z trucu. Braunův Betlém měl jezuitům ukázat, jak jsou vlažní ve své zbožnosti a že příkladně Pána oslavuje spíše hrabě. Kromě toho měla komponovaná krajina s kaplemi, lavičkami, poustevnami a studánkami vytvořit místo pro meditace a
výlety lázeňských hostů z Kuksu.
V roce 2001 byl Braunův Betlém vyhlášen
národní kulturní památkou a zařazen na
indikativní seznam kulturního dědictví UNESCO. Restaurátoři by rádi celý komplex obnovili a vrátili mu podobu, jakou měl před 300 lety, bohužel sochy i skalní reliéfy jsou značně poničené. Řada jich zmizela beze stopy, ty, co zbyly, pokrývají mechy a lišejníky. Na žalostném stavu uměleckého díla se kromě přírody podepsaly i vandalismus a paradoxně také historie. V okolních skalách se lámal kámen pro stavbu blízké císařské
pevnosti Josefov, Betlém poškodily i válečné konflikty během prusko-rakouských válek v letech 1778–1779 a 1866.
Od
Hospitalu v Kuksu vede k Braunovu Betlému
naučná stezka.