V letech 1992–1999
Krištof Kintera studoval na
Akademii výtvarných umění v
Praze v ateliérech
Jiřího Lindovského, Aleše Veselého, Michaela Bielického a
Milana Knížáka, postgraduálně pak ještě v letech 2003–2004 na Rijksakademie van beeldende kunsten v
Amsterdamu. Samostatně vystavuje od poloviny 90. let, celkem třikrát byl nominován na
Cenu Jindřicha Chalupeckého.
Osobností roku 2011 ve světě výtvarného umění se stal poté, co v
parku Folimanka pod
Nuselským mostem v
Praze instaloval sochu-lampu nazvanou
Z vlastního rozhodnutí jako připomínku stovek lidí, kteří skokem z mostu ukončili svůj život.
Záběr Kinterovy sochařské tvorby je mimořádně široký, sahá od drobnějších soch až po monumentální sochařské kompozice pro galerie či veřejný prostor. Své umělecké instalace často vytváří z nejrůznějších elektrotechnických součástek, kabelů a předmětů, které s uměním zdánlivě nemají nic společného: dokáže využít staré počítače, plastové míče, nápojové plechovky, lustry, pračky i jízdní kola. Výsledkem je třeba z lamp a svítidel sestavená figura
My Light Is Your Life, instalace
We All Want to be Cleaned ze starých praček, kompozice
Démon růstu z plastových vánočních koulí a jeho rozvinutější verze z plastových míčů, anebo pomník
Bike to Heaven / Kolo do nebe. Pouliční lampa na rušné pražské křižovatce ulice Dukelských hrdinů a nábřeží Kapitána Jaroše, na které je ve výšce vertikálně zavěšeno jízdní kolo mířící do nebe, připomíná
Jana Bouchala a další cyklisty, kteří zemřeli v pražských ulicích.
Své objekty
Krištof Kintera často doplňuje neobvyklými pohybovými či zvukovými prvky, a pečlivě se věnuje nejen jejich vzhledu, funkci a sdělení, ale i jejich mechanice: například kolo i vršek lampy cyklistického pomníku se za větru mohou otáčet. Jeho instalace cestují po výstavách a festivalech po celém světě. Dlouhé putování za sebou má například
akustická socha Public Jukebox, kterou Krištof Kintera poprvé představil v roce 2013 v Bratislavě. Instalace nabízející sto různých nahrávek, písně, zvukové koláže i mluvené slovo, stojí na louce mezi lesy v turistické oblasti
Toulava a slouží jako místo k zastavení a meditaci. Nejnovějším přírůstkem do jeho prací jsou
sochy brutalistních domů v parčíku proti
Kunsthalle.