Po maturitě na
Státní grafické škole pokračovala
Květa Pacovská ve studiu na
Vysoké škole uměleckoprůmyslové v
Praze, kde pod vedením
profesora Emila Filly studovala
obor monumentální malba. Už v začátcích své kariéry
ilustrátorky dětských kniha a časopisů Pacovská vytvářela prostorové kresby složené z geometrických prvků. Jejím typickým motivem byl
kruh, který označovala za znak trvání, protože nemá začátek ani konec. Kresbu pro ni nepředstavoval jen papír: používala i linie z drátů, provázky nebo kombinace různých materiálů. Hravost a vizuální proměnlivost byla základním principem její tvorby, která se neustále vyvíjela a překračovala hranice tradiční ilustrace.
Její knihy nebyly jen k prohlížení. Byly k dotyku, k překvapení, k objevování. Její
geometrické světy plné barev, pohybu a symboliky inspirovaly generace čtenářů i výtvarníků a zapsaly se do
dějin českého i světového umění. Mezi její nejcennější a technologicky nejnáročnější autorské knihy patří
kniha Scrap, která je v rámci českých institucí zastoupena pouze ve sbírce
Muzea umění v Olomouci. Tuto mimořádnou knihu, kterou lze stručně charakterizovat jako svébytné prostorové kontinuum, vydalo v roce 1997
pražské nakladatelství Aulos v pouhých
deseti výtiscích.
Tvorba
Květy Pacovské zahrnuje nejen knihy, ale také
malby, prostorové objekty a sochy, které jsou součástí sbírek galerií a muzeí po celém světě. V letech 1992–1994 Pacovská působila na
Vysoké škole umění v
Berlíně a v roce 1998 na
britské Kingston University. V letech 1995–1997 realizovala
projekt zahrady v Chihiro Art Museu Azumino v
Japonsku, kde je velmi ceněna i její ilustrátorská práce.
Za svou tvorbu získala Pacovská řadu významných ocenění. V roce 1992 obdržela
Cenu Hanse Christiana Andersena, nejvyšší mezinárodní uznání pro autory a ilustrátory dětské literatury. O rok později za
knihu Papier Paradise dostala
cenu za nejkrásnější knihu světa Goldene Letter (Zlatá litera), v roce 2023 jí byla udělena také
Medaile Za zásluhy. Květa Pacovská zemřela 6. února 2023 ve věku 94 let. Její výtvarný jazyk však dál oslovuje nové generace a připomíná, že i obyčejný list papíru může skrývat nekonečný vesmír.