Bohumil Konečný se narodil 19. dubna 1918 v Plzni. Svým výrazným talentem zaujal okolí už ve škole, kde maloval klukům na tabuli kovboje, koně a indiány. Na podzim roku 1935 v posledním roce studia na II. státní reálce v Plzni nakreslil tzv. Kulometnou rotu – karikaturu profesorského sboru. U kantorů se kresba nesetkala s velkým pochopením, ale nadchla Bimbův vzor, malíře
Zdeňka Buriana, kterému pár svých kreseb poslal. Stejně jako předtím Zdeněk Burian, studoval i Bohumil Konečný na Akademii výtvarných umění u profesora Jakuba Obrovského. Jeho studia však skončila za německé okupace uzavřením vysokých škol.
Bohumil „Bimba“ Konečný byl mistrem kreseb pro
dobrodružnou literaturu. Před válkou i za války nakreslil mnoho ilustrací pro časopisy Ahoj, Rozruch, Foglarova Mladého hlasatele, i do Humoristických listů. Je autorem mnoha časopiseckých obálek, nejznámější je asi obálka s
Rychlými šípy z poválečného časopisu Vpřed, kde Rychlé šípy hledí za soumraku na tajemná Stínadla. S
Jaroslavem Foglarem byli přátelé a ilustroval například jeho knihy Přístav volá, Pod Junáckou vlajkou, Dobrodružství v Zemi nikoho, Stínadla se bouří. Na kresbách spolupracoval i s malířem
Gustavem Krumem. V Mladém hlasateli a poválečném časopise Vpřed ilustroval také dobrodružné povídky
Otakara Batličky. Bimbovy kresby v sobě mají
pohyb a dynamiku, souzní s textem a vystihují a podtrhují jeho atmosféru.
Konečný se věnoval i
reklamním ilustracím. Jeho dokonalé krásky propagovaly například koupi výrobků firem Baťa, Sigma, Prazdroj, Petrof či Jablonex. Modelem a inspirací mu často byla manželka Eva. Konečný byl autorem i prvních českých atraktivních
pin-up girls, které dobývaly srdce čtenářů českých i zahraničních magazínů.
Smutnou kapitolou, která neblaze poznamenala Konečného život i kariéru, byl
komiks o bojovnici Amazoně, který společně se
Zdeňkem Burianem namaloval pro svého přítele
Petra Sadeckého. Sadecký kresby ukradl a emigroval na západ, kde Amazoně přimaloval rudou hvězdu na čelo a vytvořil z ní ženu říjnové revoluce –
Octobrianu. Ta začala žít vlastním životem a stala se kultem. Dawid Bowie o ní chtěl natočit film, pop-punkový zpěvák Billy Idol si nechal vytetovat její podobiznu na paži. Pro Konečného znamenal tento skandál v rámci komunistického režimu v podstatě konec umělecké kariéry i osobní ránu, ze které se nikdy plně nevzpamatoval. Jeho kresby si až na pár výjimek nedovolil nikdo otisknout. Sadecký ukradl Konečnému i dalších asi osmdesát kreseb, které prodával v Bamberku nakladatelství
Karla Maye pod pseudonymem Paul Drake.
Bohumil „Bimba Konečný“ kreslíř světové úrovně, jehož dobrodružné a živé kresby zná dodnes každý, zemřel 14. ledna roku 1990 v Kožlanech u Plzně. Posledním obrazem, který namaloval tři dny před smrtí, byli tři pádící koně…