1. Jak to všechno začalo?
Komiksové příběhy Rychlých šípů začaly vycházet 17. prosince 1938 jednou týdně na zadní straně
časopisu Mladý hlasatel v nakladatelství Melantrich.
Jaroslav Foglar (1907–1999) v té době s časopisem už několik let spolupracoval jako externí redaktor, roku 1938 nastoupil do redakce na stálé místo. Díky popularitě nového komiksu se náklad magazínu zvýšil z desetitisícových nákladů na stotisícové. Než protektorátní úřady Mladého hlasatele zakázaly, Rychlé šípy už měly 113 pokračování. Po válce vycházel komiks v časopise Vpřed a po jeho zákazu v roce 1948 nahodile v dalších časopisech.
Celkem tak existuje 317 pokračování.
2. Foglar a jeho ilustrátoři
Autorem příběhů byl
Jaroslav Foglar, ilustrovali je
Jan Fischer, Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák. Jejich popularita neklesá: staré svázané knihy se v rodinách dědí z generace na generaci jako poklad a každé ze souborných vydání v Olympii v letech 2012 a 2013 anebo v Albatrosu 2021 se zařadilo mezi
nejprodávanější tituly literatury pro mládež.
3. Existovaly Rychlé šípy?

V roce 1937 přišel Mladý hlasatel s výzvou, aby se děti sdružovaly do
čtenářských klubů a společně prožívaly dobrodružství, výpravy do přírody i hraní her. Výzva měla nevídaný úspěch, kluby vznikaly po celém Československu a do zákazu časopisu se jich registrovalo téměř 25 000. Klub, který by se jmenoval
Rychlé šípy a jeho členy byli
Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček, ale neexistoval. Foglar však na besedách ukazoval fotografie kluků, kteří se literárním postavám podobali, své vzory měl pro komiksové hrdiny i Jan Fischer. Předlohou pro Rychlé šípy ve skutečnosti byli členové
Foglarova skautského oddílu Pražská Dvojka, jejich povahy i příběhy.
4. Rychlé šípy v knížkách
Kromě komiksu existují také knižní příhody Rychlých šípů, takzvaná
Stínadelská trilogie.
Záhada hlavolamu poprvé vyšla na pokračování jako příloha časopisu Mladý hlasatel v letech 1940–1941, postupně Foglar napsal ještě dvě pokračování,
Stínadla se bouří (1947) a
Tajemství Velkého Vonta (1986). V knize hraje důležitou roli záhadná čtvrť Stínadla a organizace Vontů,
hlavolam ježek v kleci a příběh mladého vynálezce Jana Tleskače.
5. Stínadla aneb přízrak staré Prahy

Spousta čtenářů, publicistů a pátračů si od prvního setkání s příběhy Rychlých šípů klade otázku, kde hledat slavná
Stínadla, tajemnou část města plnou úzkých uliček, schodů a zvláštních plácků a náměstíček. Foglar k tomu v jednom rozhovoru uvedl:
„Lidé ze mě tahají rozumy, občas řeknu někomu něco nějak a jinému zase jinak, ale skutečnost se nikdo nikdy nedoví. Neprozradím ji, aby se neztratilo kouzlo.“ Pátrání po Stínadlech nejčastěji vede do
Prahy na
Staré Město, do křivolakých uliček v okolí
kostela sv. Haštala a
Anežského kláštera. V roce 2007, kdy by se Jaroslav Foglar dožil sta let, dokonce jedna ulička dostala oficiální jméno
Ve Stínadlech.
6. Rychlé šípy ve filmu a televizi
O popularitu Rychlých šípů se v 60. letech postaral
televizní seriál Záhada hlavolamu režiséra Hynka Bočana, kde hrála řada známých herců (
Jaromír Hanzlík, Jiří Krampol, Jaroslav Satoranský, Václav Sloup, Petr Štěpánek, Jan Tříska, Ivan Vyskočil). Zatím posledním dílkem do foglarovské skládačky byl
film Záhada hlavolamu režiséra Petra Kotka z roku 1993. Natáčel se hlavně v
pražských Vršovicích, ale také v
Nuslích, na
Malé Straně i na
Novém Městě u
kostela sv. Kateřiny, ale také v
Brně a
Olomouci.
7. Foglarovy inspirační zdroje

Foglar se narodil v
Praze na
Novém Městě, nějakou dobu s rodiči žil v
Předlicích a
Poděbradech. Po otcově smrti se s maminkou a starším bratrem přestěhoval zpátky do
Prahy na
Vinohrady, posledních dvacet let pak bydlel v
Křišťanově ulici na Žižkově. Protože se mu ale doma psalo špatně, chodíval psát ven – do parků
Nad Bruskou, do
Grébovky, na
Kampu nebo na
žižkovské nádraží, spousty textů napsal i na
letních táborech ve Sluneční zátoce u Sázavy, ba dokonce přímo na
stvořidelských balvanech. Miloval také
Prokopské údolí, kde výpravy s jeho oddílem Pražskou Dvojkou připomíná
pamětní deska, a traduje se, že inspiraci pro
příběh Rychlé šípy v pískových skalách našel na
Vranovských skalách s Juliinou vyhlídkou u
Mimoně. Možná dobrý tip na výlet, co říkáte?
Rychlé šípy začaly vycházet 17. prosince 1938 a jejich příběhy byly publikovány na zadní straně časopisu Mladý hlasatel.
Autorem příběhů byl Jaroslav Foglar a ilustrovali je Jan Fischer, Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák.
Tyto postavy jsou ústředními postavami v komiksu Rychlé šípy od Jaroslava Foglara.
Postavy a charaktery Rychlých šípů byly inspirovány členy skautského oddílu Pražská Dvojka, kterého byl Jaroslav Foglar vůdcem.
Návštěvníci mohou prozkoumat křivolaké uličky okolí kostela sv. Haštala a Anežského kláštera na Starém Městě v Praze, které jsou nejčastěji spojovány se Stínadly.
Vontové a hlavolam 'ježek v kleci' se objevují ve Stínadelské trilogii Jaroslava Foglara, která začíná knihou 'Záhada hlavolamu'.
Scény pro film byly natáčeny v Praze (Vršovice, Nusle, Malá Strana, Nové Město), stejně jako v Brně a Olomouci.
Jaroslav Foglar hledal inspiraci na různých místech v přírodě jako jsou Prokopské údolí, Vranovské skály a na letních tábořištích s Pražskou Dvojkou.
Příběhy Rychlých šípů inspirovaly vznik čtenářských klubů po celém Československu, kde děti společně prožívaly dobrodružství po vzoru těchto komiksových hrdinů.
Knižní vydání příběhů Rychlých šípů se stala velmi populární a zařadila se mezi nejprodávanější tituly literatury pro mládež v letech 2012, 2013 a 2021 díky vydání v nakladatelstvích Olympia a Albatros.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.