Levou spodní čelist šelmy nalezli
Boris Ekrt z Národního muzea a
Lucie Kunstmülerová z Univerzity Karlovy v geologických vrstvách starých zhruba 33 – 34 milionů let. Tyto vrstvy odpovídají
raným třetihorám, tedy období, ve kterém jsou nálezy šelem v Evropě ještě poměrně vzácné. Následující několikaletý výzkum, realizovaný specialisty z
Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České geologické služby a francouzské University v Poitiers prokázal, že čelist náleží
velmi ranému zástupci kočkotvárných šelem. Do této skupiny patří například dnes žijící kočkovité šelmy cibetky, promyky či hyeny.
Doposud neznámý rod a druh byl popsán jako
Fejfarictis valecensis, dle místa nálezu v okolí
Valče a na počest významného českého paleontologa a popularizátora tohoto oboru profesora
Oldřicha Fejfara (1931–2023).
Šelma z Valče představuje spolu s francouzským rodem Anictis první zástupce kočkotvárných šelem v Evropě. Ty se zde objevily před zhruba 34 miliony let po výrazném globálním ochlazení, v jehož důsledku došlo k poklesu hladin oceánů, což usnadnilo migraci těchto predátorů mezi Asií a Evropou.
Od francouzského rodu Anictis se šelma z Valče liší značně primitivním chrupem, který ještě není uzpůsobený výhradně k lovu a konzumaci masité potravy. Jednalo se o menší zvíře, které se živilo aktivním lovem drobných obratlovců, ale zcela jistě neopovrhlo ani různými bezobratlými či dokonce bobulemi. Nejpodobnější jí jsou některé nálezy ze stejného či mírně staršího období pocházející až z Mongolska.
Šelma z Valče, Fejfarictis valecensis,
dokládá nejstarší migraci kočkotvárných šelem do Evropy, ale také
výskyt drobných forem šelem s tendencí k všežravosti, o jejichž přítomnosti v Evropě odborníci doposud nevěděli. S tímto unikátním nálezem se budou moci seznámit návštěvníci
Národního muzea od června 2024 v přírodovědné expozici
Okna do pravěku.