Dne 12. února 1809 se v Anglii narodil
Charles Darwin, který je považován za otce evoluce. Na počest tohoto významného vědce se den jeho narození připomíná jako
Darwinůw den, který je zároveň
oslavou vědy jako takové a připomíná i důležitost vzájemné podpory a prolínání různých vědních oborů. Kudy z nudy vám při příležitosti oslavy Darwinova dne nabídne
největší zoologické sbírky u nás – kolekce vycpaných a preparovaných zvířat a loveckých trofejí. A představíme vám i příběhy, které nejznámější vycpaná zvířata provází.
Zoologickou sbírku, která patří k
největším a nejvýznamnějším v Evropě, má
Národní muzeum v
Praze. Je otevřené celoročně a denně, a jen sbírka savců obsahuje až 25 000 kůží a lebek drobných savců, asi tisícovku dermoplastických preparátů (tedy to, čemu na
Kudy z nudy neodborně říkáme „vycpaniny“), přes 800 kůží, 200 loveckých trofejí a další položky jako modely nebo odlitky stop. A to jsme nezmínili sbírky ryb, ptáků, bezobratlých živočichů, hmyzu, obojživelníků a plazů!
Poutavé příběhy zvířecího světa vypráví
expozice Zázraky evoluce, kde jedinečné a vzácné exponáty doplňují nové modely zvířat včetně žraloka bílého, plejtváka malého nebo největšího modelu krakatice obrovské na světě, který má na délku 17 metrů. Nechybí ani oblíbený plejtvák myšok dlouhý 22,5 metru. Další zvířata objevíte v
expozici Okna do pravěku; hlavním exponátem jedné z nejmodernějších přírodovědeckých expozic v Evropě je model jediného českého dinosaura. Víte, že
Burianosaurus augustai svým názvem vzdává hold legendám české paleontologie a dobrodružné literatury, ilustrátorovi
Zdeňku Burianovi (1905–1981) a antropologovi
Josefu Augustovi (1903–1968), s nímž Burian spolupracoval?
O jednu z nejstarších a také nejrozsáhlejších zoologických sbírek pečuje
Moravské zemské muzeum. V
Brně vás čeká poměrně velká a hezky upravená stálá expozice
Fauna Moravy v Biskupském dvoře, upravená jako série dioramat, prostory oživují nahrávky hlasů vybraných druhů ptáků a velká sladkovodní akvária s druhy ryb, které obývají naše
řeky a jezera.
Oblíbenou atrakcí pro děti jsou také mamuti z brněnského
pavilonu Anthropos, muzea, které mapuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a celého evropského kontinentu. V tomto případě samozřejmě nejde o vycpaninu, ale
modely dvou mamutů, malého a velkého. Prohlédnout si můžete také
galerii obrazů Zdeňka Buriana. Obě muzea jsou otevřená celoročně a denně kromě pondělí.
Dalších několik tisíc vycpaných a preparovaných zvířat ze sbírek
Moravského zemského muzea zaplnilo interiéry
zámku Budišov na
Vysočině. Tady mají otevřeno v hlavní sezoně denně kromě pondělí a úterý.
Lovecké trofeje na hradech a zámcích
Unikátní kolekce loveckých trofejí z
Afriky i Evropy nabízí několik
hradů a
zámků. Například na
zámku Úsov sídlí lovecko-lesnické muzeum, kde vstoupíte do fascinujícího světa exotických zvířat. K vidění jsou vycpaná zvířata, která kdysi majitelé panství
Lichtenštejnové ulovili na loveckých výpravách do
Keni, Tanganiky, Ugandy a Somálska. Na zámku je vystavena rovněž domácí fauna s preparáty
ptáků a savců, ryb, obojživelníků a plazů, nechybí ani bohatá kolekce
hmyzu. Otevřeno je v hlavní sezoně denně mimo pondělí.
Další bohaté kolekce exotických i domácích trofejí objevíte při prohlídkách
zámku Konopiště. Speciální lovecká trasa vás provede chodbou s trofejemi zvířat, která ulovil arcivévoda František Ferdinand d’Este; také tady je otevřeno v hlavní sezoně denně kromě pondělí.
Vycpaní psíci z Bítova v Guinessově knize rekordů
Další raritu uvidíte na
hradě Bítov, a to
největší kolekci vycpaných psů v Evropě, zapsanou do
Guinessovy knihy rekordů. Vznikla zásluhou posledního soukromého majitele hradu, velkoprůmyslníka
barona Jiřího Haase, který si v prvních desetiletích 20. století dával vycpávat svoje milované zesnulé hafany
mnoha ras, velikostí i barev. Nikde jinde také neuvidíte vycpaniny koček nebo veverek, navlečené do
kostýmků a kloboučků, případně naaranžované do nejrůznějších žánrových scének. Bohužel jim není věnovaná samostatná trasa, jejich čas přichází až v závěru hlavní prohlídky.
Valdštejnův kůň, poslední vlk i medvěd
I mezi vycpanými zvířaty najdete celebrity. K nejstarším a nejneobyčejným patří téměř
400 let starý kůň Albrechta z Valdštejna, který pod vojevůdcem padl roku
1632 v bitvě u Lützenu. Valdštejn si jej nechal vypreparovat a převézt do svého paláce, dnes je vystaven v
Muzeu Cheb. Kuriozitou je, že při posledním restaurování se přišlo na to, že ze skutečného Valdštejnova oře pochází jen část, jinak je zvíře sestaveno ze
tří různých koní.
Podstatně mladší je
plnokrevník Gradivo, umístěný v jednom ze stájových stání
zámecké konírny na
zámku Kačina. Narodil se v roce 1938 v Německu a patřil mezi nejúspěšnější plemeníky
hřebčína v Napajedlech. Celkem dvacetkrát startoval na dostihové dráze a z toho osmkrát zvítězil.
Zajímavou položku objevíte v depozitáři
zámku Náměšť nad Oslavou: vedle loveckých zbraní, trofejí, obrazů, grafických listů, osobních potřeb a vybavení lovců tu je také
vycpanina posledního uloveného vlka na Vysočině – respektive vlčice. U Krokočína, kde byla 28. března
1861 zastřelena, dodnes stojí obelisk, ještě zajímavější je ovšem její filmová stopa: zahrála si například ve filmové adaptaci
Jirotkova Saturnina z roku 1994.
Celebritou mezi vycpanými zvířaty je i
poslední šumavská medvědice, zastřelená roku 1856 na
Lipensku. Místem prochází
Medvědí stezka a najdete tu kamenný
pomníček, vypreparované zvíře našlo svůj domov v
Muzeu lesnictví, myslivosti a rybářství na
zámku Ohrada v
Hluboké nad Vltavou. Jedna z expozic Národního zemědělského muzea nabízí bohatou přehlídku
loveckých trofejí a vycpanin v několika zážitkových expozicích.
Novodobé celebrity: slon a bílý nosorožec
Novodobou celebritou je
slon Calvin, který žil v
zoo Ostrava. Byl utracen kvůli zdravotním problémům a po preparaci se společně s předčasně uhynulým slůnětem, samičkou Sumitrou, zařadili mezi exponáty
Slezského zemského muzea v
Opavě.
Smutný příběh s nadějným koncem prožil
nosorožec Sudán,
poslední severní nosorožec na světě, který pocházel z přírody, a zároveň poslední samec nosorožce bílého severního na planetě. Do Evropy se dostal jako mládě, více než čtvrt století prožil v
Safari Parku ve Dvoře Králové a poté opět odletěl do Afriky. Po smrti se ale jeho ostatky vrátily do Čech a vznikl dermoplastický preparát – vycpanina. Ta byla několik let vystavena v
Národním muzeu v
Praze. Protože se Súdán stal symbolem ochrany africké přírody, v roce 2023 se vrátil na svůj rodný kontinent a v Národním muzeu v Keni se stal hvězdou nové expozice a současně symbolem boje za záchranu biodiverzity. Místo po Súdánovi v Národním muzeu v Praze ale nezůstalo prázdné, jen tu místo vycpaniny objevíte jeho kostru.