První porod císařským řezem podle lékařů zřejmě proběhl už ve středověku v Čechách, a to v
Praze u
Lucemburků. Rodičkou byla devatenáctiletá
francouzská princezna Beatrix Bourbonská, druhá manželka
českého krále Jana Lucemburského. Dítětem, které tehdy spatřilo světlo světa, byl
Václav Lucemburský, nevlastní bratr
Karla IV.
V době, kdy matky umíraly i u běžných porodů, Beatrix jako zázrakem přežila. Pomohl i fakt, že
Praha té doby byla centrem vzdělanosti a
na královském dvoře působili schopní ranhojiči a lazebníci. Možná při zákroku byla považována za mrtvou, jenže
Beatrix se nejenom po šoku a bolesti probrala, ale žila pak ještě dlouhých 46 let. Žádné další děti ale už neměla.
Proč je císařský řez tak výjimečný? Ještě v 19. století končila většina podobných porodů tragicky. Bez anestezie, antiseptik a znalosti krevní transfúze znamenal řez do břišní dutiny pro ženu téměř jistou smrt. Úmrtnost se pohybovala mezi 60 až 90 procenty.
Jak víme, co se tehdy stalo? Dobové záznamy o této mimořádné události se objevují hned v několika pramenech. V jednom z dopisů oznamujícím radostnou novinu se o porodu píše, že
byl proveden bez porušení těla. Vlámská rýmovaná kronika
Brabantsche Yeesten dokonce otevřeně popisuje vyjmutí dítěte z matčina těla a zhojení rány. To je na středověk naprosto neobvyklé, protože o intimních zdravotních záležitostech panovníků se obvykle mlčelo.
Ačkoli oba rodiče mluvili francouzsky a
novorozený princ měl vyrůstat na západě Evropy, dostal
ryze slovanské jméno Václav, snad jako poděkování za zázrak a projev úcty
českému patronovi svatému Václavovi. Jaký tedy byl
Václav Lucemburský, o více než dvacet let mladší nevlastní bratr slavného
Karla IV.?
Vévoda lucemburský, limburský či brabantský prožil většinu života v
Bruselu a podle historických svědectví to byl zodpovědný panovník, který se svým poddaným snažil zajistit bezpečí. S
Karlem IV. měl dobré vztahy, navzájem se podporovali a pomáhali svým francouzským příbuzným.
Václav Lucemburský byl také básník: napsal desítky milostných a rytířských veršů, a stal se přítelem i patronem
kronikáře Jeana Froissarta. Ten o něm napsal, že byl
„dvorný, laskavý a nikdy tak pokorného a dobromyslného knížete nepoznal“. Zemřel 8. prosince 1383 ve věku 46 let v
Lucemburku.
Ať už operace proběhla jakkoli, pokud byl skutečně v roce 1337 v
Praze proveden
první úspěšný císařský řez, přepsalo to
dějiny medicíny. Český dvůr by se tak stal místem, kde se podařilo to, co bylo jinde po staletí nemožné – zachránit život matce i dítěti při
nejobávanějším zákroku středověku.