Belgie je jedním ze šesti zakládajících členů Evropské unie. Protože v Bruselu se nachází oficiální sídla
Evropské komise, Rady Evropské unie a
Evropské rady a jedno ze dvou sídel
Evropského parlamentu (druhým je Štrasburk), Brusel je tak nejenom hlavním městem Belgie, ale také hlavním městem
Evropské unie.
Belgické inspirace
S
Kudy z nudy jsme se do Belgie vypravili například se
seriálem #světovéČesko, kdy jsme se zastavili jsme se u
sošky Manneken Pis aneb Čůrajícího chlapečka v Bruselu. V
seriálu Cesty za uměním jsme se vypravili za
malířem Peterem Paulem Rubensem do Antverp, s
architektem a designérem Josefem Hoffmannem jsme alespoň zvenčí prozkoumali
palác Stoclet v Bruselu. Naší pozornosti neunikla ani zajímavá
památka UNESCO, a to
mezinárodní projekt Slavné lázně Evropy / Great Spas of Europe. Našim
Mariánským Lázním,
Karlovým Varům a
Františkovým Lázním v něm dělá společnost belgické
lázeňské město Spa.
V Belgii také vznikl
relikviář svatého Maura, umělecký předmět zdobený zlatem, stříbrem a drahými kameny. Relikviář, který patří mezi
největší poklady v Česku, byl vyroben pro benediktinské opatství v belgickém Florennes v první čtvrtině 13. století. Dnes si relikviář svatého Maura prohlédnete na
zámku v Bečově nad Teplou, kde je mu věnován samostatný prohlídkový okruh.
Výstava Expo 1958 v Bruselu a bruselský styl
Belgický původ nemá jen
Hercule Poirot, soukromý detektiv žijící v Anglii a jedna z literárních postav britské spisovatelky
Agathy Christie, ale také
bruselský styl. Ten se zrodil na světové výstavě
Expo 1958 v Bruselu, jejímž symbolem se stalo
Atomium, 102 metrů vysoký model buňky krystalové mřížky železa, symbolizující bezpečné a mírové využití atomové energie. Československo si z Bruselu přivezlo několik ocenění a také výstavní
pavilon, který v Bruselu získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. Po skončení výstavy byl rozebrán, převezen do
Prahy a znovu postaven na
holešovickém výstavišti, kde ho v roce 1991 zničil požár. Dochovala se jen
budova restaurace, postavená na
Letné.
Bruselský styl v dalších letech ovlivnil umění, architekturu a design. Řadí se k němu například
tramvaj T3,
Bruselská fontána v
Luhačovicích anebo
hračky Libuše Niklové.
Památky západní fronty první světové války
Mezi belgické památky UNESCO jsou vedle
historického centra Brugg,
katedrály Notre-Dame v Tournai či
prastarých bukových pralesů Karpat a dalších oblastí Evropy zapsána i
pietní místa první světové války. Linii západní fronty první světové války, která se táhla v délce asi 700 km od Severního moře k francouzsko-švýcarské hranici, lemují desítky pohřebních a pamětních míst. Na hřbitovy jsou dodnes se všemi poctami pochovávány pozůstatky, objevené náhodně nebo při archeologických vykopávkách. Jde o kulturní dědictví, které patří téměř doslova celému světu a šíří poselství o usmíření.
Vizitka: Belgie v číslech
S rozlohou necelých třicet tisíc kilometrů čtverečních má
Belgie podobnou rozlohu jako například
Albánie. Česká republika více než dvakrát větší, ovšem obě země mají podobný počet obyvatel. V Belgii žije v současné době 11,6 milionu lidí, ovšem země má mnohem vyšší hustotu obyvatelstva; ta je po Nizozemsku druhá nejvyšší v Evropě. Belgie je království a zároveň federace se složitým státním zřízením. Má tři oficiální jazyky –
vlámštinu, francouzštinu a
němčinu. 58 % obyvatelstva tvoří nizozemsky hovořící
Vlámové a 31 % francouzsky hovořící
Valoni, v zemi také žije řada lidí z jiných zemí Evropské unie a imigranti ze severní Afriky, Turecka a z bývalých belgických kolonií, nejvíce z Demokratické republiky Kongo (někdejší Zaire). Největším městem Belgie je hlavní město
Brusel (1,2 milionu obyvatel), následují
Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a
Lovaň. Nejvyšším vrcholkem je
Signal de Botrange (694 m) na vysočině
Hautes Fanges (
Hoge Venen) v pohoří
Ardeny.