
Město
Černovice se nachází v turistické oblasti
Pelhřimovsko – Vysočina west, na hranici
Vysočiny a
Jihočeského kraje. Původně městečko, od poloviny 19. století město, leží na
soutoku dvou ramen Černovického potoka, na jižním
úpatí hory Svidník (739 m), do níž
Alois Jirásek umístil jeden z oddílů svatováclavského vojska. Svahy, obkružující celé město, jsou porostlé nekonečnými pestrými lesy a dosud skýtají
všechny druhy lesních plodin. Vedou do nich značené
turistické cesty. Na potoce je několik rybníků, bývalých mlýnů a vančurovské rozmarné koupaliště.
Rozlehlé černovické
náměstí bylo dějištěm slavných jarmarků a dobytčích trhů. Domy stojí na
místech statků, zapsaných v dochované gruntovní knize z roku 1576, kdy měli obec v zástavě páni z Hradce. Náměstí se postupně stávalo
křižovatkou šesti silnic od
Jindřichova Hradce,
Kamenice nad Lipou,
Pacova,
Pelhřimova,
Soběslavi a
Tábora. Černovice trpěly po celá staletí průchody vojsk nepřátel i vlastních, několikrát byly do základu vypáleny v době husitské. Za 250 let od počátku 17. století (1611 – 1857) shořelo nejméně 350 domů při
velkých požárech, proto se zde žádné nejstarší hmotné památky, vyjma několika kamenných stavebních prvků v základech novějších budov, nezachovaly.

Přesto tu můžete navštívit
zajímavé turistické cíle: je zde kostel
Povýšení sv. Kříže se zvonicí a sloup se sochou Panny Marie. Zdejší
zámek, hostí už téměř století sociální či zdravotní ústavy. Architektonicky je zajímavá také místní
sokolovna z roku 1933. Za městečkem se nachází také židovský hřbitov s
památníkem obětí holokaustu. Příroda, lesy a vrchy i příhodné klima přispěly k novodobé slávě. Z amerických darů a za osobního přispění prezidentovy dcery Alice Masarykové zde byla po první světové válce vybudována první československá ozdravovna, činná ještě nedávno. K vycházce lákají
Černovické vyhlídky, v parném létě se osvěžíte nejlépe na
přírodním koupališti u rybníka Klínot. Černovice jsou také jednou ze zastávek
úzkokolejné trati JHMD z
Jindřichova Hradce do
Obrataně.