Lenora

Někdejší sklářskou osadu na Šumavě dobře znají vodáci, kteří se odtud vydávají na letní putování po Teplé Vltavě. Prohlédnout si můžete sklářské muzeum, krytý dřevěný most a také historickou obecní pec, která se roztápí vždy poslední sobotu v měsíci a pečou se v ní placky, housky a chleba.

Lenora a paní Eleonora

Sklářská osada jižně od Vimperka na soutoku Teplé Vltavy a Řasnice vznikla v roce 1834 u vyhlášené huti, pojmenované po kněžně Eleonoře, manželce tehdejšího majitele panství Jana Adolfa ze Schwarzenberku. Tabulové a křišťálové sklo zdobené barevnou malbou a výbrusem putovalo ze Šumavy do celého světa, dnes ovšem ze sklárny zbyly jen ruiny a slavnou historii připomíná jen Sklářské muzeum v budově obecního úřadu. Bývalý zámeček rodiny Kraliků z Meyrwaldu, majitelů lenorských skláren, dnes slouží jako hotel.
 

Chleba, který nekoupíte

Turistickou atrakcí je obecní pec. Lenorští si ji postavili v první polovině 19. století, aby společným pečením chleba ušetřili palivo. Každou poslední sobotu v měsíci od dubna do konce prosince se tu veřejně peče chleba, koláče, housky a česnekem potírané lenorské placky; pečivo se zásadně neprodává, ale rozdává se zdarma. Další kuriozitou je krytý dřevěný most přes Teplou Vltavu, takzvané rechle; sloužil k zadržování a postupnému vypouštění plaveného dřeva z boubínských lesů.
 

Z Lenory lodí, na kole i pěšky

Lenora je důležitým turistickým centrem. Kolem informačního střediska Idina Pila vede nejkratší cesta na Boubín k tamní rozhledně. Vodáci se odtud mohou vydat se na letní splouvání Vltavy (je-li dost vody), Lenorou rovněž prochází šumavská cyklomagistrála ze Železné Rudy do Vyššího Brodu a zastavuje tu i šumavský cyklobus. Pěšky nebo vlakem se snadno dostanete k Soumarskému mostu, kde se můžete projít Soumarským rašeliništěm a podívat se na ně z výšky z vyhlídkové věže.

Akce v obci Lenora

Pečení chleba v obecní peci v Lenoře 2025

Zděná obecní pec na chleba z 1. poloviny 19. století, která se užívala ještě několik let po 2. světové válce, je opět v provozu.
Lenora, Jihočeský kraj

Pečení chleba v obecní peci v Lenoře 2025

Zděná obecní pec na chleba z 1. poloviny 19. století, která se užívala ještě několik let po 2. světové válce, je opět v provozu.
Lenora, Jihočeský kraj

Pečení chleba v obecní peci v Lenoře 2025

Zděná obecní pec na chleba z 1. poloviny 19. století, která se užívala ještě několik let po 2. světové válce, je opět v provozu.
Lenora, Jihočeský kraj

Pečení chleba v obecní peci v Lenoře 2025

Zděná obecní pec na chleba z 1. poloviny 19. století, která se užívala ještě několik let po 2. světové válce, je opět v provozu.
Lenora, Jihočeský kraj

Aktivity v obci Lenora

Vltava – česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.
Lenora, Jihočeský kraj

Šumavská cyklomagistrála Železná Ruda – Vyšší Brod

Cyklostezka Gerlova Huť – Nová Hůrka – Prášily – Srní, tzv. Šumavská cyklomagistrála, která je jedinou cyklostezkou v Národním parku Šumava, je od října 2015 dokončena. Celá cyklostezka je dlouhá 25 kilometrů.
Lenora, Jihočeský kraj

Sklářské muzeum v Lenoře – za tradicí šumavského skla

Obec Lenora se nachází v údolí Teplé Vltavy na Šumavě asi 15 km jižně od města Vimperk. Vznikla v roce 1834 jako osada kolem nové sklářské huti. Tradici sklářského umění, které bylo známé po celé Evropě, připomíná expozice historického skla v místním sklářském muzeu.
Lenora, Jihočeský kraj

Krytý dřevěný most Rechle u Lenory

Na konci obce Lenora směrem na Volary, stojí pod silnicí unikátní krytá dřevěná lávka z roku 1870 spojující břehy Teplé Vltavy.
Lenora, Jihočeský kraj

Obecní chlebová pec v Lenoře

Obecní chlebová pec vznikla v Lenoře v I. polovině 19. století. Svému účelu sloužila ještě několik let po II. světové válce. Roku 1998 byla opravena, užívá se k veřejnému pečení každou poslední sobotu v letních měsících.
Lenora, Jihočeský kraj

Informační středisko Idina Pila na Šumavě

V Chráněné krajinné oblasti Šumava nedaleko od Kaplice u Zátoně můžete navštívit nově zrekonstruované sezónní informační středisko Idina Pila. Středisko je zaměřené především na Boubínský prales a patří k nejnavštěvovanějším na Šumavě.
Lenora, Jihočeský kraj

Ubytování a restaurace v obci Lenora

Kemp pod Boubínem

Ubytování v chatkách, prostor pro stanování a karavany v blízkosti Boubínského pralesa a Teplé Vltavy v Horní Vltavici v Zátoni nabízí Kemp pod Boubínem.
Lenora, Jihočeský kraj

Chalupa U Hřiba v Houžné u Lenory na Šumavě

Chalupu U Hřiba najdete v obci Houžná nedaleko Lenory. Jedná se o polosamotu u lesa s velkou oplocenou zahradou. K chalupě vede udržovaná asfaltová silnice – vyjma ubytovaných je zde zákaz vjezdu.
Lenora, Jihočeský kraj

Inspirace na výlety z oblasti Šumava


Žhavý příběh sirek ze Sušice

Sušické sirky v sobě neskrývají jenom kus české historie, tradici a slávu podobnou jako Becherovka či Škodovka, ale také silný příběh o chudém chlapci, o lásce a dokonce o průmyslové špionáži – i když v době, kdy průmyslová revoluce byla ještě v plenkách.

Výlet z Prášil k jezeru Laka a na Poledník

Z původních deseti ledovcových jezer Šumavy se jich dochovalo osm, z toho pět na české straně pohoří. Jsou krásná, unikátní, obklopená fantastickou přírodou a hřejí se na výsluní zájmu turistů. Nejnavštěvovanější je Černé jezero, nejodlehlejší pak jezero Laka. Pojďte s námi na výlet!
Prášily, Cesty krajinou

Po stopách šlechtických rodů: s Kryštofem Harantem z Klenové do Bezdružic

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 Klenová – 21. června 1621 Praha) byl český šlechtic z rodu Harantů z Polžic a Bezdružic, spisovatel, válečník, diplomat, cestovatel a hudebník. V roce 1598 podnikl dokonce cestu do Svaté země a Egypta a popsal ji v cestopisu.

Krajem Karla Klostermanna

"Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše", vylíčil kdysi spisovatel Karel Klostermann svůj vztah k Šumavě, kde prožil šťastné dětství a čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Jako nikdo jiný dokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám. Jeho jméno zůstane navěky spojeno s okolím Javorníku, Vacova, Stachů, Kašperských Hor, Srním a Modravou. Se jménem tohoto "básníka Šumavy" se v těchto místech setkáte téměř na každém kroku.