Poznejte pověstné pražské baroko

Nejznámější místa a symboly pražského baroka zná kdekdo, ale my naši procházku barokní Prahou zahájíme v nenápadné spleti uliček na Hradčanech. Říká se jí Nový Svět a kdekdo ji považuje za nejkrásnější část Prahy. V názvech domovních znamení často cinká zlato, a nejinak tomu je i v případě domu U Zlatého hroznu, který připomíná malý barokní palác. V roce 1694 si jej nechal postavit Abraham Unkoffer a jeho interiéry prý dal vyzdobit freskami, malovanými stropy a benátskými zrcadly.
 

Od Lorety přes Pražský hrad na Malou Stranu

Kapucínskou uličkou se vydáme na Loretánské náměstí, kde na sebe hledí dvě významné pražské barokní stavby. Větší je Černínský palác, ale starší je Loreta, areál se Svatou chýší obestavěnou ambity, kostelem Narození Páně a věží se slavnou zvonkohrou, založený roku 1626. Málokdo však ví, že barokní průčelí vzniklo téměř sto let poté. Jeho autorem byl architekt Kryštof Dientzenhofer společně se svým synem Kiliánem Ignácem.

Loretánskou ulicí dojdeme na Hradčanské náměstí; barokní styl reprezentuje morový sloup, Toskánský palác, postavený architektem Janem Matheyem a stavitelem Jakubem Antonínem Canavallem, a také Arcibiskupský palác, sídlo pražských arcibiskupů a jedna z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy.

Mineme Pražský hrad a uličkou Ke Hradu zamíříme na Malou Stranu do Nerudovy ulice. Zdejší domy mají často starší základy, ale barokní fasády a krásná domovní znamení. Patří mezi ně i dům u Dvou slunců (č. 47), rodiště básníka a spisovatele Jana Nerudy, po němž je ulice od konce 19. století pojmenovaná.
 

Malá Strana

Malá Strana je malým barokním klenotem Prahy; vedle staveb otce a syna Dientzenhoferových tu objevíte místa, kde stavěli František Maxmilián Kaňka, Jan Blažej Santini a další. V dolní části Nerudovy ulice stojí dva Santiniho barokní paláce, Morzinský, na jehož výzdobě se podílel barokní sochař František Maxmilián Brokoff, a Thun-Hohenštejnský, jehož portál je dílem Matyáše Bernarda Brauna.

Na Malostranském náměstí stojí budova, považovaná za symbol pražského baroka, chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí. Stavěl se jako součást malostranské jezuitské koleje, Kilián Ignác Dientzenhofer zřejmě převzal vedení stavby po svém otci Kryštofovi. Zvonici – z níž je mimochodem nádherný výhled na historické jádro města – dokončil jeho zeť Anselmo Lurago. V interiéru kostela objevíte vše, co od vrcholného baroka čekáte – velkolepou hru světel a stínů, iluzivní fresky, bohatou sochařskou výzdobu i bezmála 80 m vysokou kupoli s lucernou.
 

Do zahrad a k Jezulátku

Než zamíříme z Malé Strany na Staré Město, doporučíme vám ještě dvě místa. Tím prvním je Vrtbovská zahrada na svahu Petřína, která patří k nejkrásnějším barokním zahradám Evropy a pro hraběte z Vrtby ji navrhl František Maxmilián Kaňka. O sochařskou výzdobu se postaral Matyáš Bernard Braun, fresku na klenbě sala terreny a další malby provedl Václav Vavřinec Reiner.
Druhým místem je vůbec největší barokní palác v Praze, Valdštejnský. Honosný palác, který výstavností a přepychovou výzdobou ve své době předčil i Pražský hrad, si v letech 1624–1630 nechal postavit vévoda frýdlantský Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Dnes v něm sídlí Senát České republiky, přístupný je o víkendech a zdarma. Zahrada Valdštejnského paláce je přístupná denně a také zdarma, v impozantní sale terreně probíhají v letní sezoně koncerty a další kulturní akce.
 

Přes řeku na Staré Město

Přes Karlův most zdobený třiceti barokními sochami a sousošími přejdeme Vltavu a ponoříme se do uliček Starého Města. Hned za mostem nás čeká rozsáhlý barokní areál Klementina, někdejší jezuitské koleje. Při hlasování v roce 2015 čtenáři populárního webu Bored Panda rozhodli, že právě barokní knihovna je nejkrásnější knihovna na světě. Barokní knihovní sál s překrásnou freskovou výzdobou a několika historicky cennými velikými glóby je skutečně nádherný a oslnivý, navíc kromě knihovny navštívíte také Astronomickou věž s výhledem na historické centrum Prahy.

Kousek odtud v Husově ulici stojí překrásný Clam-Gallasův palác, který navrhl Johann Bernhard Fischer z Erlachu, nejvýznamnější rakouský architekt období baroka. Na jeho výzdobě se podílela řada pražských umělců včetně sochaře Matyáše Bernarda Brauna a od samého počátku byl významným střediskem vědeckého a kulturního života. Barokní toulky Prahou pak završíme prohlídkou dvou staroměstských kostelů, dalšího Dientzenhoferova chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a baziliky sv. Jakuba. V severní lodi se zastavte u náhrobku nejvyššího kancléře Království českého, hraběte Jana Václava Vratislava z Mitrovic. Dílo zdobené plastikami Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa je považováno za nejkrásnější barokní náhrobek v Praze i celých Čechách.