I když se o východních výběžcích
Českomoravské vrchoviny říká, že je to drsná a nehostinná krajina,
Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu tu byl spokojený: na pozemcích, které mu daroval král
Václav I. z panovnické dynastie
Přemyslovců, založil moravský šlechtic
hrad s
městečkem, které podle něj dostaly jméno
Kunštát.
Zámek Kunštát, zahrady a psí hřbitov
Původně středověký
hrad Kunštát získal svou současnou podobu v době, kdy už
rod pánů z Kunštátu vymíral, a to během 17. století. Panství udrželi ještě kratší dobu, do roku 1521. Nejslavnější člen rodu, český král
Jiří z Kunštátu a Poděbrad, vlastnil
Kunštát v letech 1427–1464, posledními šlechtickými majiteli panství pak byl hraběcí
rod Coudenhove-Honrisch.
Při procházce zámeckým areálem si prohlédnete
Horní či nový zámek, k němuž přiléhá podzámčí s
Dolním zámkem; ten využívá
Národní památkový ústav a přístupný bývá jen výjimečně. Projdete se
panskou zahradou a
květnou zahradou, kterou zřídili v 16. století na místě zavezeného hradního příkopu, a můžete si prohlédnout také
psí hřbitov, který kolem roku 1890 založil tehdejší majitel Kunštátského panství, svobodný pán
Cuno z rodu Honrichsů z Wolfswarffenu. Právě letopočet 1890 nese nejstarší čitelný pomníček, určený psíkovi jménem
Lux.
Jiříkova lípa a Jiříkovo náměstí
Populárního
krále Jiřího připomíná
socha a jméno hlavního
kunštátského náměstí,
pomník na zámeckých terasách a také
Jiříkova lípa na severní straně zámku, podle pověsti vysazená roku 1458 na počest Jiříkovy korunovace. Památný strom, vysoký 26 metrů s průměrem 184 centimetrů, poškodila roku 1954 větrná smršť, jeho torzo se ale dochovalo až do 70. let 20. století. 5. května 2008 byla ke
550. výročí korunovace krále Jiřího na původním místě vysazena nová Jiříkova lípa.
Výlet do krajiny Halasova Kunštátska
Dnes je
Kunštát centrem
přírodního parku Halasovo Kunštátsko, o kterém se mluví jako o líbezné a harmonické krajině s mozaikou lesů, luk, pastvin, sadů a alejí ovocných stromů. Chráněné území má v názvu jméno spisovatele a básníka
Františka Halase (3. října 1901,
Brno – 27. října 1949,
Praha), který v
Kunštátě prožil část svého života, velmi si ho oblíbil a dokonce je tu i pochován. Láska ke Kunštátsku zaznívá i v jeho díle
Já se tam vrátím z roku 1939:
„...Ty můj kraji, ty mé bezpečí, ty má zatvrzelosti, ty má věčnosti. Tvá hlína, mnuta v prstech, voní po zetlelých vlasech dávno pohřbených tkalcovských dědů a báb a je přísadou mé krve. Ty můj kraji! Jsi tam, kde Vysočina nabírá dech a pole skládají slib chudoby...“
.
Jeden z nejoblíbenějších výletních cílů v okolí s
pány z Kunštátu sice nemá nic společného, ale rozhodně si ho nenechte ujít: k
jeskyni blanických rytířů v Rudce je to z města jen kousek. Prohlédnete si také
zbytky obří sochy T. G. Masaryka a můžete vyšplhat na
Burianovu rozhlednu, abyste se na
Halasovo Kunštátsko podívali pěkně z výšky.
Další panství pánů z Kunštátu
Za vlády
Lucemburků získali
páni z Kunštátu od
Karla IV. jako léno
Poděbrady, dalším rodovým větvím pak patřily například
Jevišovice, Napajedla, Vizovice, Moravská Třebová, Bouzov nebo
Častolovice. Další rodové majetky jako
Blansko, Rájec nebo
Lysice se nacházely v bližším okolí, v krajině, z níž ve stejné době jako
páni z Kunštátu vzešly další významné šlechtické rody:
Pernštejnové, páni z Lomnice a
páni z Boskovic.
Nejblíž leží
Lysice, ovšem s pány z Kunštátu je spojená nejstarší historie, kdy tu místo
barokního zámku stála jen
vodní tvrz. Pánové z Kunštátu drželi Lysice zhruba od 13. století do roku 1514, kdy je
Ludvík Zajímač z Kunštátu postoupil
Vilémovi z Pernštejna.
V letních dnech se můžete osvěžit na
koupališti Lysice a výlet zakončit třeba návštěvou
rozhledny Žernovník nebo
hotelu a restaurace Sladovna v
Pivovaru Černá Hora.