První známý předek moravského šlechtického rodu byl zřejmě
olomoucký kastelán či purkrabí
Gerhard ze Zbraslavi, dvořan českých králů
Přemysla Otakara I. a
Václava I. z panovnické dynastie
Přemyslovců. Čtyři Gerhardovi synové založili čtyři rodové větve, které spojoval erb se stříbrným štítem a třemi černými břevny.
Jedním ze synů patrně byl
Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu (asi 1225–1295). Na východních výběžcích
Českomoravské vrchoviny, které rodu daroval Václav I., založil
hrad s
městečkem, které podle něj dostaly jméno
Kunštát. Pánům z Kunštátu se dařilo i za vlády
Lucemburků: od
Karla IV. získali jako léno
Poděbrady, dalším rodovým větvím pak patřily například
Jevišovice, Napajedla, Vizovice, Moravská Třebová, Lysice, Bouzov, Blansko, Rájec nebo
Častolovice.
V době, kdy se narodil budoucí český král
Jiří z Kunštátu a Poděbrad patřili
páni z Kunštátu k nejvlivnějším a nejbohatším šlechtickým rodům. Postupně se sňatky spojili s
Rožmberky, Valdštejny, Vartemberky či
Pernštejny. Ačkoli jim rozsáhlé majetky zůstaly, jednotlivé rodové linie začaly postupně vymírat. Po meči rod vymřel roku 1647, smrtí
Alžběty Marie z Württemberka v roce 1686 vymřel i po přeslici.
Pány z Kunštátu a Poděbrad dodnes připomíná několik zajímavých míst, například v Praze i Brně najdete
domy pánů z Kunštátu. V
Brně je to renesanční budova na Dominikánské ulici, která je součástí
Domu umění města Brna,
pražský Dům pánů z Kunštátu a Poděbrad v Řetězové ulici na
Starém Městě patří mezi nejzachovalejší románské domy ve městě. Navíc jde o autentický prostor, který býval součástí dvorce obývaného na počátku 15. století
Bočkem z Kunštátu a poté
Jiřím z Poděbrad.