Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

O Praze se mluví jako o unikátním městě hluboké mystiky a skryté magie. K jejím nejzajímavějším příběhům patří ty, které s polohou různých kostelů spojují nejrůznější geometrické hříčky. S Kudy z nudy se ale tentokrát vypravíme i za Prahu, dál do krajiny středních Čech, a budeme společně pátrat po skrytém poselství Lucemburské a Přemyslovské čáry.

Čeští králové rozšiřovali svou moc nejen na území Čech, ale také v dalších zemích koruny české, na území Moravy a Slezska (tj. v Markrabství moravském a na území Vévodství slezského). Zde se středobody panovníkovy vlády stávala právě královská města. Někdy jsou označována také jako markrabská, což má jednoduché vysvětlení – jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný titul než markrabě, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň i titul českého krále, byla pak města označována jako královská. Poznejte s námi opěrné body mocných panovníků českého středověku.

Krátce po poledni 4. srpna 1306 nastal zásadní zlom v dějinách českého státu. Toho horkého letního odpoledne v Olomouci došlo k vraždě. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na místo činu, do paláce kapitulního olomouckého děkana Budislava, kde ten den zemřel šestnáctiletý král Václav III.

Také vás nenechávají v klidu tajemná a záhadami opředená místa? Portál Kudy z nudy vám přináší tipy na výlety, ze kterých vám bude přebíhat mráz po zádech. Vypravte se spolu s námi na putování po místech, která jsou zahalena rouškou tajemství, záhadami a mystérii. Některá z nich jsou doslova prosycena příjemnou energií, kterou pocítí i ti, kteří běžně nejsou na takové vjemy citliví. Existují však i místa spojována s neštěstím a tragédiemi, kde již samotný pobyt nepřináší příjemné pocity a některá místa v sobě ukrývají záhady, které se dosud nepodařilo objasnit. Říká se, že v každé z legend leží pravda – pojďte objevovat místa s nimi spojená.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Na zbytcích hradiště Budeč u obce Zákolany nedaleko Kladna se dochovala kamenná rotunda sv. Petra a Pavla, kterou nechal po roce 895 postavit kníže Spytihněv. Loď této rotundy je nejstarší dosud stojící stavbou u nás. Areál hradiště zaujímá příhodnou ostrožnu v nadmořské výšce kolem 260 až 280 metrů, která ukončuje několik kilometrů dlouhé návrší, které se táhne od Brandýska k Zákolanům. Lokalita byla téměř ze všech stran přirozeně chráněná, doplněná ještě o opevnění v podobě valů a příkopů.

Rotunda je jedním ze symbolů české státnosti. Jedná se o unikátní stavbu románské rotundy, která je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu jako součást opevnění jižní hranice Moravy.

Dodnes funkční rotunda Petra a Pavla, která na kopci u Zákolan stojí již 1100 let, pamatuje mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát. Jedná se o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách.

Zbraslav leží na soutoku řek Vltavy a Berounky a je vstupní branou do Povltaví a Posázaví. Původně samostatné město, jehož historie je spojená s Kelty i Přemyslovci, bylo k Praze připojeno v roce 1974. Dnes je samostatnou městskou částí, která leží na samém jižním okraji hlavního města.

Tentokrát na Kudy z nudy uděláme radost všem fanouškům legend a tajemství. Pozveme vás do míst, kde dodnes ožívají staré báje a pověsti, opředené oparem tajemna. Projdeme všechny kraje Česka a budeme objevovat tajuplná zákoutí staré Prahy, skalních měst i hlubokých lesů. Vypravte se s námi za draky, kamennými pannami, čerty, zázračnými studánkami a dokonce i za Franzem Kafkou!

Ta otázka vypadá jednoduše: kde měli své pražské rezidence naši králové a císaři? Jasně, na Pražském hradě, to přece ví kdekdo. Jenže to není docela pravda, naši panovníci užívali k bydlení a vládnutí celou řadu hradů, hrádků a paláců. Kde jsou? A kde stály ty, které už neexistují? Pojďte je vypátrat s Kudy z nudy.

Kdy jindy se podívat do soukromí českých panovníků než právě teď? Je tu máj, lásky čas, a také nejlepší čas pro seznámení s domácnostmi přemyslovských knížat a králů. A samozřejmě královen a kněžen, mezi nimiž najdeme ženy urozené i prosté, mladé i staré, manželky, matky, vdovy i řeholnice, zapuzené i hýčkané, povolné i takové, které svůj osud pevně držely v rukou a nepustily.

Levý Hradec se nachází na ostrohu nad řekou Vltavou poblíž Roztok. Místo bylo osídleno už v mladší době kamenné i později za časů Keltů a Slovanů. Dodnes tu jsou patrné stopy po valech velkého hradiště, které představovalo první mocenské centrum Přemyslovského státu ještě před vznikem Prahy. Z hlavního města (ze Stromovky) si sem můžete udělat pěkný cyklovýlet okolo Vltavy.

Kolik dětí měl Krok? Jak se jmenoval bratr Praotce Čecha? Jaké zvíře ulovil legendární silák Bivoj a kde najdete hrob statečného koně Šemíka? Uznejte sami, bez starých národních pověstí a legend by náš život byl pořádná nuda. K bájným dějinám naší vlasti se vrací otázky v televizních soutěžích, učíme se o nich v dějepise a kdekoho zajímá, jak to tenkrát vlastně bylo. Tak jak to tedy bylo…?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

V obci Stadice kousek od Ústí nad Labem najdete netradiční památník zpodobňující pluh – právě zde byl prý od onoho pluhu na trůn povolán zakladatel dynastie Přemyslovců, bájný Přemysl Oráč.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Má rozlohu 496 km². Srdce Evropy, jedno z nejkrásnějších měst světa je věčnou inspirací umělců v tisíci obrazech a podobenstvích, zlatá a stověžatá památka UNESCO, majestátní a lehce tajemné město s neopakovatelnou atmosférou.

Eliška Rejčka (1. září 1288, Poznaň, Polsko – 18. října 1335, Brno) usedla na český královský trůn hned dvakrát. Poprvé ji coby dvanáctiletou dívku provdali za krále Václava II., po jeho smrti si ji jako čerstvou vdovu vzal Rudolf Habsburský. Ještě jí nebylo ani dvacet let a ovdověla podruhé.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Paní znamenité krásy, ducha neobyčejného a téměř mužského, mysli smělé a podnikavé, milovnice nauk a literatury, zkušená i v řeči latinské a ve věcech politických: tak kronikáři popisovali Juditu Durynskou (asi 1135, hrad Wartburg, Německo – 9. září po roce 1174, Teplice), druhou manželku krále Vladislava II.

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

Kdo byl bájný Krok? Vládce kmene Čechů, soudce a otec tří dcer, Libuše, Kazi a Tety. Jméno vyražené na jedné ze zlatých keltských mincí v Podmokelském pokladu, objeveném v roce 1771. A také muž, o němž na rozdíl od jiných hrdinů nejstarších českých dějin psal už kronikář Kosmas.

Seznamte se s nejznámějšími českými panovníky, knížaty a králi! Všechny v naší řadě nenajdete, ale ty nejznámější ano. Prozradíme vám i to, který vládl nejdéle, který se dožil nejvyššího věku, anebo kdo začal Zikmundovi Lucemburskému říkat Liška ryšavá.

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Místem, které si nejvíce spojujeme s událostmi z českých dějin, je hora Říp. V aktuální anketě o tom přesvědčivě rozhodli návštěvníci portálu Kudy z nudy. Každý Čech by se podle jejich mínění měl podívat také na Pražský hrad, Karlštejn nebo Velehrad.

Přemysl Otakar II. (1233 ? – 26. srpna 1278, Moravské pole, Rakousko) je považován za jednoho z největších českých králů z dynastie Přemyslovců. Za jeho panování sahaly hranice říše až k Jaderskému moři, založil řadu měst, hradů a klášterů. V několka našich městech jej připomínají sochy a jména náměstí.

Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167 – 15. prosince 1230, Praha) byl nejstarší syn Vladislava II., druhého českého krále z rodu Přemyslovců, a jeho druhé manželky Judity Durynské. Obratný politik a válečník pro české království a své potomky získal Zlatou bulu sicilskou, která potvrdila dědičnost královského titulu.

Poutě, Královský průvod, pochod, několik stezek i nová vyhlídka se sochou letos připomenou památku svaté Ludmily. Její osudy jsou inspirující i po staletích, oslavy a vzpomínkové akce vyvrcholí v roce 2021, kdy uplyne 1 100 let od jejího zavraždění na hradišti Tetín. Pojďte se tam podívat s portálem Kudy z nudy.

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

Svatou Ludmilu známe jako patronku českého národa. Stála u počátků našeho státu, položila základy křesťanství v Čechách a jako manželka knížete Bořivoje I. a matka knížat Spytihněva a Vratislava se stala zakladatelkou vládnoucí dynastie Přemyslovců. V roce 2021 uplyne 1 100 let od jejího zavraždění na hradišti Tetín. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na místa spojená s jejím životem.

Český knížecí a později královský panovnický rod ovládal území Čech a později i Moravy déle než pět století. Vydejte se po jejich stopách a nalezněte otisky, které Přemyslovci v průběhu své vlády na našem území zanechali.

Kostel svatého Jakuba Staršího v Praze na Zbraslavi umožňuje prohlídky kostela s hrobkami Václava II., Elišky Přemyslovny a dalších Přemyslovců.