V roce 1550
Teplice coby město s
nejdelší lázeňskou tradicí ve střední Evropě poprvé navštívil
vévoda a saský kurfiřt Mořic Saský. Návštěva byla se vším nadmíru spokojena a od toho roku rodina saských králů jezdila do
Teplic pravidelně. Za časů
císaře Rudolfa II. tak už Teplice měly prošlapanou cestu do nejvyšších vrstev společnosti, o další zvelebení se postaraly investice
šlechtického rodu Clary-Aldringenů. Nejvýraznějším počinem byla smlouva s
Matyášem Bernardem Braunem. Nejslavnější český sochař na jejím základě vytvořil jedno ze svých nejkrásnějších děl: úchvatný, dvacet metrů vysoký
morový sloup Nejsvětější Trojice. Stojí na
Zámeckém náměstí, stejně jako
zámek s muzeem a bělostným
kostelem sv. Jana Křtitele s vyhlídkovou věží. Ta je přístupná, takže jako na dlani uvidíte centrum lázeňského města i řadu zdejších památek.
Královská galerie hostů a Pravřídlo
Jen pár kroků od kostela objevíte ve zdi domu
Pravřídlo, nejstarší a nejsilnější teplický pramen. Vytéká z reliéfu ve tvaru prasečí hlavy a připomíná tak starou legendu, podle níž prý prvním klientem teplických lázní bylo prasátko: rochnilo se v horkém bahně blízko pramene a vyléčilo si tak kulhající kopýtko.
Když odbočíte do
Lázeňské uličky, projdete kolem několika pamětních desek připomínajících slavné návštěvníky lázní. Ty nejvýznamnější vám představí
Královská galerie hostů. Je tu
česká královna Judita Durynská, která založila zdejší
klášter, a desítky dalších králů, královen, císařů a císařoven a členů jejich rodin.
V roce 1712, když do Teplic přijel
ruský car Petr I. Veliký, už
Teplice patřily mezi nejmódnější
lázně Evropy. Jezdili sem umělci, panovníci, vojáci, politici i šlechtici: tady se potkávali, zamilovávali, domlouvali sňatky i vojenská spojenectví. Zatímco Petr I. Veliký si přijel léčit řadu chronických onemocnění, jeho doprovod doufal, že teplické lázně budou mít blahodárný vliv i na jeho cholerickou povahu. Protože panovníkovi pobyt v
českých lázních poskytl značnou úlevu, po návratu do Ruska jeho podřízení dostali nelehký úkol: nalézt minerální prameny v Rusku a postavit pro jeho veličenstvo první ruské lázně.
Procházka Malou Paříží
Část ženského kláštera benediktinek si můžete prohlédnout dodnes, jde o románské křídlo
teplického zámku, v němž sídlí
Regionální muzeum. Expozice vás provede po stopách zaniklého kláštera i osudech jeho zakladatelky.
Nedaleko se nachází rozlehlý
Zámecký park se zookoutkem a dětským hřištěm, protkaný sítí cest a cestiček. Zvláštní kouzlo mu dávají romantické stavby, od secesního dřevěného
Labutího domku přes empírový
Apollonův chrámek až po hudební pavilonek a barokní
Zahradní dům. V 18. století jej nechal postavit hrabě František Karel Clary-Aldringen jako reprezentativní místo pro plesy, zahradní slavnosti a setkávání významných lázeňských hostů.
Na počátku 19. století už se Teplicím přezdívalo
Malá Paříž a docházelo tu k jedinečným setkáním, třeba Beethovena s Goethem. Ve zdejších salónech se řešila evropská politika na nejvyšší úrovni. Kousky tehdejší atmosféry zůstaly zakleté v teplických ulicích, náměstích a zahradách dodnes. Poznejte to na vlastní oči – třeba při procházce k
hrádku Letná a do pozoruhodné
botanické zahrady; tu podle pověsti také založili
Clary-Aldringenové. Pokračovat můžete třeba na
Doubravskou horu: pseudogotickou imitaci hradu, kde například byla výletní restaurace, rovněž nechal vybudovat
kníže Clary-Aldringen.
Nezapomeňte se zastavit také v
Thermaliu v
lázeňském domě Beethoven nebo v
Aquacentru a vyzkoušet lázeňské procedury. Protože výlet do Teplic znamená nechat se opečovávat a rozmazlovat!